Musí být sýr z mléka?

Praha - Není sýr, jako sýr, není máslo, jako máslo a takhle bychom mohli pokračovat dál a dál. Nejedná se ale o rozdíl ve značce nebo druhu, ale o rozdíl ve složení. Stejně jako u uzenin, kdy se dá nahradit masná část sójou a moukou, u mléčných výrobků se může nahradit mléčná složka rostlinným tukem. A jako u všech náhražek se to odrazí nejen na chuti, ale i na vlastnostech výrobků.

Za náhražky jsou v potravinářství obecně považovány ty výrobky, jejichž cenná část je nahrazena jinou složkou - většinou levnější. U mléčných výrobků se konkrétně jedná o nahrazení mléka nebo smetany rostlinným tukem. Využívá se zejména u výroby alternativ másel, tavených sýrů, ale i sýrů, jako jsou třeba eidam nebo mozzarella.

Někdy takové nahrazení přispěje k lepší roztíratelnosti - například u pokrmových tuků, většinou se ale změní spíše chuť výrobku, který pak nechutná po mléku.

Jak náhražky poznat?

Že se výrobek neviděl příliš mléka, a že se tedy jedná o náhražku, je možné poznat poměrně snadno. Stačí věnovat čas prohlížení miniaturních písmenek na obalu potraviny a víte, co kupujete. Výrobce totiž musí ve složení vypsat, z čeho se výrobek skládá a jestliže ve složení výrobku, který vypadá jako máslo nebo sýr najdete rostlinný tuk, máte jistotu, že se jedná o náhražku.

K tomu, abychom nemuseli v obchodě trávit hodiny s lupou, by měli dopomoci i prodejci, kterým zákon ukládá alternativní mléčné výrobky prodávat tak, aby měl zákazník hned jasno, že se jedná o náhražky.

Náhražky musí být v obchodě označeny

„Na tom regálovém štítku musí být už označeno, že jde o určitou alternativu, většinou se tam píše alternativa mléčného výrobku nebo alternativa mléčného sortimentu. Ty potraviny by měly být prodávány takovým způsobem, aby to ve spotřebiteli nevyvolávalo dojem, že si kupuje mléčný výrobek,“ vysvětlila mluvčí Státní zemědělské a potravinářské inspekce Martina Šmídtová.

Kromě toho se u alternativ, které jsou definované legislativou, nesmí na obale vyskytovat nápisy jako „sýr“ či „máslo“. Vynalézaví výrobci se s tím ale vypořádali po svém a z některých názvů pouze zakázaná slovíčka vypustili a nebo vymysleli název originální, který sice má v podvědomí lidí jasný význam, ale legislativa ho nezná. Takže se nenechte zmást nadpisy „smažák“, „tavený“ a nebo „tavené plátky“.

Proč obchodníci „míchají“ alternativní sýry s pravými?

Jak už bylo zmíněno výše, u každého alternativního výrobku musí být podle zákona štítek s nadpisem „alternativní mléčný výrobek“ nebo „výrobek s rostlinným tukem“. To je bohužel vše. Z vlastní zkušenosti vím, že nadpisy jsou tak nenápadné, že pokud po nich člověk přímo nepátrá, většinou si jich vůbec nevšimne. Kdyby byly výrobky fyzicky odděleny od těch výrobků, které obsahují pouze mléčnou složku, byl by nákup o hodně jednodušší.

„Ne všude to lze, my proto akceptujeme, že je to rozlišeno pouze tím regálovým štítkem, že tam je jasno napsáno, že to je alternativa“ dodala Šmídtová. Možná i proto jsme koutek s alternativními mléčnými výrobky našli jenom v jednom ze sedmi obchodů. Ve zbylých byly sice většinou alternativní výrobky označeny na regále, ale alternativní sýr byl obklopen sýry „pravými“.

Dávají alternativní výrobky důvod k obavám?

Alternativní výrobky nejsou nezdravé. Pokud jsou vyrobeny z kvalitního rostlinného tuku, můžou být i zdraví prospěšné, jenže o jak kvalitní tuk se jedná, jako zákazník nepoznáte. Rozhodnutí je jenom na vás. Výrobky s náhražkou bývají levnější, ale jako vždy musíte počítat s tím, že s cenou jde ruku v ruce i kvalita.

Správné označování výrobků je tu zejména pro to, aby zákazník nebyl klamán a věděl, co kupuje. Aby měl na výběr. Jenže to se týká jenom těch výrobků, které zná legislativa. A legislativní předpisy neznají všechny pojmy, které známe my, zákazníci. Třeba taková šlehačka ve spreji může být vyrobena pouze z rostlinného tuku a přitom se může jmenovat „šlehačka“, protože tento pojem podle zákona nic neznamená. Stejně tak tomu je i u tekutých a sušených smetánek do kávy. Logicky pak pro nedefinované výrobky neplatí ani žádná pravidla prodeje a zákazníkovi tak nezbývá než číst složení. Leckdy může napovědět i nižší cena.

  • Samoobsluha autor: ČT24, zdroj: ČT24 http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/1/51/5097.jpg
  • Sýr autor: ČT24, zdroj: ČT24 http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/3/298/29765.jpg

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

ČNB ponechala základní úrokovou sazbu beze změny

Bankovní rada České národní banky (ČNB) ponechala základní úrokovou sazbu beze změny na 3,5 procentech. Informoval o tom ředitel odboru komunikace ČNB Jakub Holas. Finanční trh stabilitu úrokových sazeb očekával.
15:19Aktualizovánopřed 42 mminutami

Europoslanci schválili postupný zákaz dovozu ruského plynu

Evropský parlament (EP) ve středu ve Štrasburku schválil zákaz dovozu ruského plynu do Evropy nejpozději do podzimu roku 2027. Nařízení se týká zkapalněného zemního plynu (LNG), jehož dovoz by měl skončit nejpozději k 1. lednu 2027, i dovozu potrubního plynu, kdy je nejzazší termín za určitých podmínek 1. listopadu téhož roku.
včeraAktualizovánovčera v 15:26

Spotřeba uhlí bude letos rekordní, předpovídá agentura IEA

Spotřeba uhlí bude letos opět rekordní, proti loňsku se zvýší o půl procenta a dosáhne 8,85 miliardy tun. Částečně je to způsobeno politikou vlády amerického prezidenta Donalda Trumpa. Ve svém výhledu o vývoji poptávky po tomto palivu to píše Mezinárodní agentura pro energii (IEA). Spalování uhlí je přitom jedním z největších zdrojů skleníkových plynů, které významně přispívají ke změně klimatu.
včera v 11:53

Přesunutí poplatků za zelené zdroje je dle Davida správné. Na dluh, míní Hladík

„Nepochybuji o tom, že to je krok správným směrem, ale nebude to stačit,“ reagoval europoslanec Ivan David (SPD) na krok vlády, která počítá s tím, že bude ze státního rozpočtu hradit poplatky za obnovitelné zdroje energie. Vyjít by to mělo na sedmnáct miliard korun, což bude každoročně na dluh budoucích generací, varoval exministr životního prostředí a poslanec Petr Hladík (KDU-ČSL). Vyzval k pomoci energeticky náročným odvětvím. Převedení poplatků na stát je podle prezidenta Svazu průmyslu a dopravy Jana Rafaje „extrémně důležitý krok“ pro energeticky náročný průmysl, po němž svaz volal mnoho let. Pozvání do Událostí, komentářů přijala také ředitelka Masarykova ústavu vyšších studií ČVUT Vladimíra Dvořáková. Moderoval Daniel Takáč.
včera v 09:08

EK zmírnila plán na zákaz prodeje automobilů se spalovacími motory

Evropská komise (EK) zmírnila plán na zákaz prodeje automobilů se spalovacími motory v Evropské unii od roku 2035. Nový návrh požaduje, aby se emise oxidu uhličitého (CO2) u nových aut snížily o devadesát procent proti úrovni z roku 2021, tedy nikoli o sto procent, jak bylo původně plánováno.
16. 12. 2025Aktualizováno16. 12. 2025

Cenový tlak na potraviny polevuje, ve stavebnictví však sílí

Čeští spotřebitelé stále čelí rychlému růstu cen hovězího, vajec nebo drůbeže, méně si naopak připlatí za brambory, ovoce a zeleninu. Potraviny obecně nezdražují podle Českého statistického úřadu tak rychle jako dříve. Podle hlavního ekonoma Moneta Money Bank Petra Gapka by tak jejich ceny mohly být stabilnější. Tlak na ceny naopak nepolevuje ve stavebnictví, které se potýká s vysokými náklady na materiál a energie. Sektoru se také nedostává kvalifikované pracovní síly, jako jsou zedníci, tesaři nebo stavbyvedoucí. Rostou i nároky na pracovníky, kteří potřebují znát nové technologie.
16. 12. 2025

Platby za obnovitelné zdroje se zcela přesunou na stát

Stát v příštím roce převezme veškeré financování podporovaných zdrojů energie (POZE). Státní rozpočet to nově zatíží dalšími zhruba sedmnácti miliardami korun, celkově tak stát za poplatky dá více než 41 miliard korun. Schválila to vláda ANO, SPD a Motoristů, která tím chce snížit regulované ceny elektřiny. Domácnostem by toto opatření mělo regulovanou část energií oproti letošku snížit o více než patnáct procent, firmám ještě výrazněji. Dosud bylo financování POZE rozděleno mezi stát a odběratele.
16. 12. 2025Aktualizováno16. 12. 2025

Volkswagen po 24 letech uzavřel svou továrnu v Drážďanech

Továrna německé automobilky Volkswagen v Drážďanech ukončila po 24 letech provoz. Stroje se v takzvané Skleněné manufaktuře zastavily, jakmile vyrobily poslední vůz – červený Volkswagen ID.3. Automobil, na který se podepsali všichni zaměstnanci, se stane muzejním exponátem. Samotná drážďanská továrna se za padesát milionů eur (1,2 miliardy korun) změní v centrum inovací. Německá média upozornila, že to je poprvé v 88leté historii, kdy Volkswagen uzavřel některou ze svých továren v Německu.
16. 12. 2025
Načítání...