Musí být sýr z mléka?

Praha - Není sýr, jako sýr, není máslo, jako máslo a takhle bychom mohli pokračovat dál a dál. Nejedná se ale o rozdíl ve značce nebo druhu, ale o rozdíl ve složení. Stejně jako u uzenin, kdy se dá nahradit masná část sójou a moukou, u mléčných výrobků se může nahradit mléčná složka rostlinným tukem. A jako u všech náhražek se to odrazí nejen na chuti, ale i na vlastnostech výrobků.

Za náhražky jsou v potravinářství obecně považovány ty výrobky, jejichž cenná část je nahrazena jinou složkou - většinou levnější. U mléčných výrobků se konkrétně jedná o nahrazení mléka nebo smetany rostlinným tukem. Využívá se zejména u výroby alternativ másel, tavených sýrů, ale i sýrů, jako jsou třeba eidam nebo mozzarella.

Někdy takové nahrazení přispěje k lepší roztíratelnosti - například u pokrmových tuků, většinou se ale změní spíše chuť výrobku, který pak nechutná po mléku.

Jak náhražky poznat?

Že se výrobek neviděl příliš mléka, a že se tedy jedná o náhražku, je možné poznat poměrně snadno. Stačí věnovat čas prohlížení miniaturních písmenek na obalu potraviny a víte, co kupujete. Výrobce totiž musí ve složení vypsat, z čeho se výrobek skládá a jestliže ve složení výrobku, který vypadá jako máslo nebo sýr najdete rostlinný tuk, máte jistotu, že se jedná o náhražku.

K tomu, abychom nemuseli v obchodě trávit hodiny s lupou, by měli dopomoci i prodejci, kterým zákon ukládá alternativní mléčné výrobky prodávat tak, aby měl zákazník hned jasno, že se jedná o náhražky.

Náhražky musí být v obchodě označeny

„Na tom regálovém štítku musí být už označeno, že jde o určitou alternativu, většinou se tam píše alternativa mléčného výrobku nebo alternativa mléčného sortimentu. Ty potraviny by měly být prodávány takovým způsobem, aby to ve spotřebiteli nevyvolávalo dojem, že si kupuje mléčný výrobek,“ vysvětlila mluvčí Státní zemědělské a potravinářské inspekce Martina Šmídtová.

Kromě toho se u alternativ, které jsou definované legislativou, nesmí na obale vyskytovat nápisy jako „sýr“ či „máslo“. Vynalézaví výrobci se s tím ale vypořádali po svém a z některých názvů pouze zakázaná slovíčka vypustili a nebo vymysleli název originální, který sice má v podvědomí lidí jasný význam, ale legislativa ho nezná. Takže se nenechte zmást nadpisy „smažák“, „tavený“ a nebo „tavené plátky“.

Proč obchodníci „míchají“ alternativní sýry s pravými?

Jak už bylo zmíněno výše, u každého alternativního výrobku musí být podle zákona štítek s nadpisem „alternativní mléčný výrobek“ nebo „výrobek s rostlinným tukem“. To je bohužel vše. Z vlastní zkušenosti vím, že nadpisy jsou tak nenápadné, že pokud po nich člověk přímo nepátrá, většinou si jich vůbec nevšimne. Kdyby byly výrobky fyzicky odděleny od těch výrobků, které obsahují pouze mléčnou složku, byl by nákup o hodně jednodušší.

„Ne všude to lze, my proto akceptujeme, že je to rozlišeno pouze tím regálovým štítkem, že tam je jasno napsáno, že to je alternativa“ dodala Šmídtová. Možná i proto jsme koutek s alternativními mléčnými výrobky našli jenom v jednom ze sedmi obchodů. Ve zbylých byly sice většinou alternativní výrobky označeny na regále, ale alternativní sýr byl obklopen sýry „pravými“.

Dávají alternativní výrobky důvod k obavám?

Alternativní výrobky nejsou nezdravé. Pokud jsou vyrobeny z kvalitního rostlinného tuku, můžou být i zdraví prospěšné, jenže o jak kvalitní tuk se jedná, jako zákazník nepoznáte. Rozhodnutí je jenom na vás. Výrobky s náhražkou bývají levnější, ale jako vždy musíte počítat s tím, že s cenou jde ruku v ruce i kvalita.

Správné označování výrobků je tu zejména pro to, aby zákazník nebyl klamán a věděl, co kupuje. Aby měl na výběr. Jenže to se týká jenom těch výrobků, které zná legislativa. A legislativní předpisy neznají všechny pojmy, které známe my, zákazníci. Třeba taková šlehačka ve spreji může být vyrobena pouze z rostlinného tuku a přitom se může jmenovat „šlehačka“, protože tento pojem podle zákona nic neznamená. Stejně tak tomu je i u tekutých a sušených smetánek do kávy. Logicky pak pro nedefinované výrobky neplatí ani žádná pravidla prodeje a zákazníkovi tak nezbývá než číst složení. Leckdy může napovědět i nižší cena.

  • Samoobsluha autor: ČT24, zdroj: ČT24 http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/1/51/5097.jpg
  • Sýr autor: ČT24, zdroj: ČT24 http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/3/298/29765.jpg

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Evropská unie podle FT zvažuje cla za 93 miliard eur v odvetě za Trumpovy hrozby

Evropská unie zvažuje, že zavede na zboží ze Spojených států dovozní cla v hodnotě 93 miliard eur (2,3 bilionu korun). Mohla by také omezit přístup amerických společností na unijní trh. Uvádějí to zdroje britského deníku Financial Times (FT). Tímto plánem by Unie mohla reagovat na tarify, kterými hrozí americký prezident Donald Trump těm ze spojenců v NATO, kteří se staví proti jeho kampani za získání Grónska.
včeraAktualizovánopřed 1 hhodinou

Kvůli silným mrazům byla na začátku týdne rekordní spotřeba elektřiny

Domácnosti i firmy mají na svědomí vysokou spotřebu elektřiny a plynu. V mrazivých dnech se totiž výrazně zvyšuje energetická náročnost vytápění budov. Na začátku týdne padl dokonce rekord zatížení české elektrizační soustavy. Většinu spotřeby v dané chvíli pokrývaly tepelné, jaderné a plynové elektrárny.
před 3 hhodinami

Vláda zahájí přípravné kroky k zestátnění ČEZu, řekl Havlíček

Vláda dál počítá s výkupem akcií ČEZu, proces bude trvat rok a půl až dva. V rozhovoru pro Týden v politice to uvedl první vicepremiér Karel Havlíček (ANO). Přesný postup ministr průmyslu a obchodu nekomentoval – s ohledem na to, že jde o cenotvorné informace. Přípravné kroky by ale podle něj mohly začít v následujících měsících.
před 13 hhodinami

Brusel chce kritickou infrastrukturu bez čínské stopy, píše FT

Evropská komise (EK) plánuje postupné vyloučení čínských technologií z kritické infrastruktury v Evropské unii. Dotknout by se to mělo například telekomunikačních sítí, solární energetiky či bezpečnostních skenerů. Informoval o tom deník Financial Times (FT) s odvoláním na zdroje z Komise.
17. 1. 2026

Soud ve vedlejší kauze kolem ČKD Praha DIZ zprostil obžaloby Speychala

Městský soud v Praze zprostil obžaloby z daňových úniků někdejšího majitele strojírenské firmy ČKD Praha DIZ Petra Speychala. Dalších pět lidí uznal vinnými, kromě trestů vězení jim uložil i peněžité tresty a zákazy činnosti. Obžalovaní vinu před soudem odmítli. Páteční rozsudek není pravomocný, lze proti němu podat odvolání k pražskému vrchnímu soudu. Speychal je obžalovaný i v hlavní kauze kolem ČKD Praha DIZ, v té soud dosud nerozhodl.
16. 1. 2026

Vláda chce podpořit výrobu léků v Česku. Chybí lidé, varují firmy

Vláda chce podpořit výrobu léků v tuzemsku a zároveň přilákat zahraniční investory. Důvodem jsou hlavně opakované výpadky některých medikamentů. Podle zástupců farmaceutických firem ale v Česku není dostatek kvalifikovaných pracovníků. A za nízké považují také úhrady, které zdravotní pojišťovny za léčiva platí.
16. 1. 2026

Banky poskytly loni hypotéky za 406 miliard korun, druhý největší objem za 30 let

Banky a stavební spořitelny poskytly loni hypoteční úvěry za 406 miliard korun, což je meziroční nárůst o 48 procent. Jde o druhý největší objem za 30 let hypotečního trhu v Česku, nejvyšší byl v roce 2021. Nové úvěry bez refinancování stouply loni o 41 procent na 321 miliard korun, což znamenalo také druhý nejsilnější rok. Úrokové sazby v prosinci zůstaly v průměru pod 4,5 procenta. Vyplývá to ze statistik České bankovní asociace Hypomonitor. Data dodávají všechny banky a stavební spořitelny poskytující hypotéky na trhu.
16. 1. 2026

K vymáhání dotací po Agrofertu nám chybí klíčový dokument, tvrdí resort zemědělství

Státní zemědělský intervenční fond (SZIF) ještě nezačal vymáhat po holdingu Agrofert vrácení dotací z doby, kdy byl vlastník Agrofertu premiér Andrej Babiš (ANO) ve střetu zájmů. Píše o tom server Seznam Zprávy. Ministerstvo zemědělství podle serveru tvrdí, že mu chybí klíčový dokument. Podle Babiše Agrofert nic nedluží.
15. 1. 2026Aktualizováno15. 1. 2026
Načítání...