Praha - Někdy nastane v podnikání situace, kdy se nedaří a osoba samostatně výdělečně činná se rozhodne své podnikání přerušit či ukončit. Jaké nároky má potom taková osoba v sociálním zabezpečení? Dostane od státu podporu v nezaměstnanosti nebo nějaké další dávky?
Nejprve na živnostenský úřad
Přerušení či ukončení podnikání se hlásí jednak na živnostenském úřadě, jednak na okresní správě sociálního zabezpečení. Oba tyto kroky je nutné udělat, protože jinak se například u dávek pomoci v hmotné nouzi stále započítává příjem z podnikání, i když fyzicky v tu dobu už podnikatel nepodniká a příjem z podnikání nemá.
Úřad práce
Pokud podnikatel svůj byznys řádně a se všemi náležitostmi ukončil a nemá jinou práci, může se přihlásit jako uchazeč o zaměstnání na úřadu práce. V případě, že splní požadované podmínky, mezi které patří zejména minimální povinná účast na pojištění v rozsahu alespoň 12 měsíců v posledních 3 letech, mu pak vznikne nárok na podporu v nezaměstnanosti. Jako doba pojištění se bere doba účasti na důchodovém pojištění a státní politice zaměstnanosti.
Jak vysoká je podpora v nezaměstnanosti?
1. a 2. měsíc v evidenci úřadu práce pobírání nezaměstnaný podporu ve výši 65 procent svého předchozího průměrného čistého výdělku. 3. a 4. měsíc činí podpora 50 procent průměrného čistého výdělku a od 5. měsíce stát nezaměstnanému vyplácí už jen 45 procent průměrného čistého výdělku. Přitom maximální výše podpory v nezaměstnanosti v roce 2009 činí 13 307 korun měsíčně.
U bývalých osob samostatně výdělečně činných se jako průměrný čistý výdělek bere vyměřovací základ pro důchodové pojištění a státní politiku zaměstnanosti. Délka pobírání podpory je stejná pro podnikatele i u zaměstnance, a to 5 měsíců u osob mladších 50 let, 8 měsíců u osob mladších 55 let a 11 měsíců u lidí nad 55 let věku.
Příspěvek na bydlení a další sociální dávky
I bývalí podnikatelé mohou za splnění daných podmínek čerpat dávky státní sociální podpory, například příspěvek na bydlení, popř. přídavek na dítě či sociální příplatek apod. Musí však mít na paměti, že se při stanovení dávek vychází z minulých období, například u přídavku na dítě se v současné době vychází z příjmu za kalendářní rok 2007, takže se jim může ještě započítávat příjem z podnikání. Přitom platí i hranice minimálního příjmu, která například u hlavní činnosti činí 10 800 Kč měsíčně.
Pomoc v hmotné nouzi
Dávky pomoci v hmotné nouzi vyplácí sociální odbory městských úřadů, laicky jsou tyto dávky nazývány jako doplatky do životního minima. Při výpočtu těchto dávek se vychází z příjmu za předchozí 3 kalendářní měsíce a musí zde být splněna celá řada podmínek, proto je lepší každou vzniklou situaci řešit konkrétně na příslušném úřadě.
Jak je patrné z uvedených možností, stát se nezříká pomoci ani u podnikatelů, kterým se v podnikání příliš nedařilo, za splnění stanovených podmínek mohou i oni využít štědré sociální sítě, kterou náš stát nabízí.
