MMR podpoří malé obce. Za peníze z EU půjdou k zemi i zničené domy

Ministerstvo pro místní rozvoj nabídne v příštím roce dotace na demolici zchátralých domů ve vyloučených lokalitách a dalšími dotacemi podpoří obce do tří tisíc obyvatel při výstavbě místních komunikací a tvorbě územních plánů. Zároveň chce ale zvýšit poplatky u hotelů, aby kompenzovalo to, že z evropských fondů nejde nic na cestovní ruch.

„Vyslyšela jsem podněty malých obcí, a to o podpoře místních komunikací, protože jsem zjistila, že žádný jiný resort to neposkytuje a ani z evropských dotací to nejde,“ uvedla ministryně pro místní rozvoj Karla Šlechtová.

Od ministerstva financí tak získají malé obce na stavbu silnic a cest na rok 2016 až 150 milionů korun. „Kdybych navýšila počet obyvatel, větší obce seberou peníze menším, a to není v první várce smysl tohoto programu,“ dodala. Malým obcím poskytne ministerstvo také dotace na územní plány.

Karla Šlechtová
Zdroj: Milan Petrovič/ČTK

Nejspíš se zvednou rekreační poplatky

Jelikož od Evropské unie není na období 2014–2020 na podporu cestovního ruchu nic vyčleněno, bude muset ministerstvo zajistit peníze zvýšením poplatků za lázeňský a rekreační pobyt - zhruba na dvojnásobek. Místo současných maximálně patnácti korun to bude jedno euro (zhruba 27 korun).

Nově by také hoteliéři poplatek platili povinně, dosud jeho výši a povinnost odvodu určují obce. Kromě toho by ubytovatel povinně odváděl také poplatek z ubytovací kapacity, který nyní činí maximálně šest korun za využité lůžko a den. Vybrané peníze by obcím zůstaly, musely by je však využít na podporu cestovního ruchu.  

Odkdy chce poplatky zvýšit, ministryně neuvedla. Není to totiž v kompetenci jejího ministerstva, změnit by se musel zákon o místních poplatcích. Ministerstvo nicméně počítá, že také navýší objem národních dotací z padesáti milionů korun na 350 milionů.

Zničené domy půjdou k zemi

Jedním z nových chystaných programů jsou pak demolice zchátralých bytových domů. Bylo vyčleněno 100 milionů na celé Česko. „Jsem si vědoma, že poptávka po tomto programu je ve výši tří miliard korun, ale musíme začít postupně,“ zmínila ministryně.

Peníze bude možné použít pouze na objekty, co jsou ve vlastnictví obcí, a ministerstvo bude chtít vědět, co s parcelou obec zamýšlí dál. Nebude ji totiž moci dál prodat.

Využívání fondů
Zdroj: ČT24

Česko letos zřejmě nevyčerpá asi 40 miliard korun unijních dotací

Podle ministryně pro místní rozvoj se Česku letos nepodaří z evropských dotací vyčerpat zhruba 40 miliard korun. Šlechtová to odhadla, když bilancovala roční působení ve funkci. Se skluzem z minulých let může jít zhruba o 60 miliard.

Zpožďuje se ovšem i rozjezd současného programového období. Třeba ministerstvo průmyslu, které výzvy vyhlásilo jako vůbec první v červnu, přijímání plných žádostí odložilo na prosinec. Podle resortu za to mohou technické problémy monitorovacího systému, přes který se žádosti spravují. „My jsme požádali o opravu tohoto řešení, nicméně v rámci té opravy se zase stalo to, že nebylo možné využít například vkládání nových souborů, rozpady rozpočtů, financování," vysvětluje náměstek pro fondy EU na ministerstvu průmyslu a obchodu Tomáš Novotný.

Podle ministryně je ale chyba na straně rezortu průmyslu a obchodu, protože podcenil přípravu a své zaměstnance vyslal na školení ohledně monitorovacího systému až na poslední chvíli.

Dotace lze získat i přímo z Bruselu

Na české nastavení nových programů nečekal česko-dánský startup Olife Corporation a pro dotaci zamířil přímo do Bruselu. Uspěl v rámci programu Horizon 2020 a jako první česká firma získal na ekologickou autobaterii zhruba 100 milionů korun.

„Musíte mít hlavně dobrý produkt. Horizon 2020 je program na podporu špičkových technologií s velkým tržním potenciálem. Musíte mít tedy něco na vysoké technické úrovni, což náš produkt je,“ vysvětluje ředitel Olife Energy Petr Žaluda.

Ze získaných prostředků firma nabírá zaměstnance nebo hradí řadu testů v zahraničí, které jsou jinak velmi finančně náročné. Výhodou tohoto unijního programu oproti českým je i to, že příspěvek Bruselu dosahuje až 70 procent. „To žádný český nemá,“ dodává Žaluda.

Proč takových žadatelů z řad českých firem není více, vysvětluje jednoduše tím, že o této příležitosti mnohé z nich ani neví.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

ČEZ podal v Lucembursku žaloby proti blokaci tamních firem kvůli Diag Human

Polostátní energetická firma ČEZ podala u příslušných lucemburských soudů žaloby proti blokaci tamních firem, přes které společnost vlastní majoritní podíl v distribuční plynárenské firmě GasNet. Českému rozhlasu to potvrdil mluvčí ČEZu Ladislav Kříž.
18:46Aktualizovánopřed 23 mminutami

Německo a Francie se dohodly na návrhu, který má pomoci automobilovému odvětví

Německo a Francie se dohodly na návrhu, který má pomoci zajistit budoucnost automobilového odvětví v Evropě. Cílem je snížit do roku 2035 emise oxidu uhličitého a posílit výrobu a vývoj nové generace elektromobilů v Evropě. S odkazem na oznámení obou vlád o tom informují světové tiskové agentury.
před 6 hhodinami

O pracovníky z Filipín je v Česku zájem. Nynější náborové kvóty firmám nestačí

Na českém trhu práce chybí desítky tisíc lidí. Firmy proto dál hledají posily v zahraničí. Přibývá například pracovníků z Filipín, o které je velký zájem. Každý měsíc mohou firmy přijmout z této země přes osm set zaměstnanců. Podle náborářů to ale nestačí. Zahraniční pracovníci chybí především v průmyslové výrobě, stavebnictví, logistice nebo dopravě. Uplatnění nacházejí i v nemocnicích či hotelech. Vláda podle ministra průmyslu Karla Havlíčka (ANO) plánuje kvóty pro nábor z Filipín navýšit.
před 13 hhodinami

Vláda zvýší kvóty pro pracovníky z Filipín a Indie, uvedl Havlíček

Vláda plánuje navýšit kvóty pro nábor zahraničních pracovníků z Filipín, o které mají české firmy velký zájem. V pořadu „Sorry jako“ to řekl ministr průmyslu a obchodu Karel Havlíček (ANO). Společně s ministrem práce a sociálních věcí Alešem Juchelkou (ANO) kvůli tomu plánují začátkem příštího roku pracovní cestu na Filipíny. Navýšení kvót by se podle Havlíčka mělo týkat i pracovníků z Indie. Firmy považují kvóty na zahraniční pracovníky za nedostatečné.
včeraAktualizovánovčera v 14:11‌‌

Evropská komise navrhla roční odklad klíčových povinností nařízení o metanu

Evropská komise navrhla roční odklad klíčových povinností metanového nařízení pro dováženou ropu a plyn. EK o tom informovala ve svém prohlášení. O odklad usilovala mimo jiné Česká republika, která následně získala podporu dalších 19 států, včetně Německa. Praha prosazovala až tříletý odklad, Francie navrhovala jeden rok. Rozhodnutí Komise uvítal český premiér Andrej Babiš (ANO).
14. 10. 2026Aktualizováno14. 10. 2026‌‌

Senátoři navrhli Ústavnímu soudu, aby zrušil zákon umožňující regulovat ceny paliv

Skupina senátorů navrhla Ústavnímu soudu (ÚS), aby zrušil zákon, který umožňuje regulovat ceny pohonných hmot prostřednictvím vládního nařízení. Senátoři, za které jednal Tomáš Goláň (ODS), nezpochybňují, že stát může za mimořádných okolností ceny regulovat. Namítají však, že zákon dává vládě příliš široké pravomoci a nechrání dostatečně podnikatele před dlouhodobě ztrátovým provozem.
14. 10. 2026Aktualizováno14. 10. 2026‌‌

VideoTlak na rafinerie je v pořádku, říká o mimořádné dani Koten. Svárovská mluví o záplatě

Poslanci podpořili v prvním čtení mimořádnou padesátiprocentní daň pro rafinerie. Ty ji mají platit zpětně už za letošek, a to z rozdílu výše marže mezi loňským a letošním rokem. Vláda tak chce získat pro státní rozpočet až 5,5 miliardy korun ročně. Podle místopředsedy sněmovního výboru pro bezpečnost Radka Kotena (SPD) by bylo „naivní si myslet, že (paliva) zlevní o pět, o deset korun“. Je v pořádku vytvořit určitý tlak na rafinerie, v dlouhodobém horizontu to může přinést efekt, věří. Řešení působí jako záplata, namítá členka sněmovního zahraničního výboru Gabriela Svárovská (Zelení, klub Pirátů). V principu je však zastánkyně sektorové daně a zdanění mimořádných zisků. Diskusí v Událostech, komentářích provázel Lukáš Dolanský.
14. 10. 2026‌‌

Banky v září poskytly hypotéky za 35,4 miliardy korun, o tři procenta meziměsíčně více

Banky a stavební spořitelny poskytly v září hypoteční úvěry za 35,4 miliardy korun. Ve srovnání s loňským zářím to znamená pokles o šest procent, proti srpnu se objem hypoték zvýšil o tři procenta. Nové úvěry bez refinancování meziměsíčně stouply o pět procent na 28 miliard korun. Úrokové sazby v průměru stouply na 5,1 procenta ze srpnových pěti procent. Vyplývá to ze statistik České bankovní asociace Hypomonitor. Data dodávají všechny banky a spořitelny poskytující hypotéky na trhu.
14. 10. 2026‌‌

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.