Los Cabos - Aby mohl Mezinárodní měnový fond (MMF) bojovat s dluhovou krizí, nově navýšil své úvěrové zdroje na 456 miliard dolarů (9,2 bilionu korun). Celková úvěrová kapacita fondu tím stoupla na téměř dvojnásobek. K zaslání další sumy se fondu zavázalo 12 zemí, včetně skupiny BRICS, tedy Číny, Brazílie, Ruska, Indie a Jihoafrické republiky. O navýšení fondu informovala na mexickém summitu zemí skupiny G20 výkonná ředitelka MMF Christine Lagardeová.
Ještě v dubnu členové MMF přislíbili, že pošlou 430 miliard dolarů pro boj s dopady dluhové krize v eurozóně na globální ekonomiku. „Tyto zdroje budou k dispozici k předcházení krizí a jejich řešení a pokrytí potenciálních finančních potřeb všech členů MMF,“ prohlásila Lagardeová. „Budou čerpány pouze tehdy, pokud budou potřebné jako druhá linie obrany,“ vysvětlila.
Například Čína poskytne MMF 43 miliard dolarů. Rusko oznámilo, že poskytne fondu deset miliard dolarů. Spekuluje se, že skupina G20 se dnes zaváže, že uskuteční reformy o hlasování v rámci MMF v plném rozsahu do října. Hlasování má nově lépe odrážet vzestup rozvíjejících se zemí ve světové ekonomice. Česká vláda letos rozhodla, že z devizových rezerv České národní banky poskytne MMF půjčku 1,5 miliardy eur. ČNB si za souhlas s půjčkou vymínila poskytnutí vládní záruky za tento úvěr i za půjčku zhruba jedné miliardy eur z roku 2009. Z velkých zemí odmítly přispět USA a Kanada.
Barroso: Hrozby nejsou jen evropské, ale globální
Světoví lídři na summitu G20 v mexickém Los Cabos vyzvali Evropu, aby přijala veškerá nezbytná opatření k překonání dluhové krize eurozóny. Předseda Evropské komise José Manuel Barroso na konferenci uvedl, že hrozby, které před ekonomy stojí, nejsou jen evropské, ale globální. Komentátor BBC Andrew Walker uvedl, že nebezpečí hrozí kromě Evropy i ve všech vyspělých a rozvojových ekonomikách světa, počínaje největšími národními ekonomikami USA a Číny.
Kanadský premiér Stephen Harper vyzval vedoucí představitele eurozóny k vytvoření strukturálních změn k řešení dluhové krize. Předseda Evropské komise Barroso připojil silnou obhajobu způsobu, kterým se EU doposud vyrovnávala s krizí. "Upřímně řečeno, nepřijeli jsme sem, abychom byli poučováni o naší demokracii nebo metodách, jak spravovat naši ekonomiku," řekl novinářům. Dodal, že očekával, že vedoucí představitelé G20 budou "ve svém přístupu mluvit velmi jasně ve prospěch EU".
Největším tématem summitu zůstává Řecko. Na summitu G20 v Mexiku se Atény skloňovaly v podání evropských lídrů hned několikrát. Všichni se shodli na jednom, chtějí, aby Řecko dostálo svých závazků. „Dohodli jsme se na řeckém programu a jeho rámec musí být dodržen. To znamená, že si musíme být jisti tím, že Řecko dodrží své závazky,“ řekla německá kancléřka Angela Merkelová.
„Trhy jsou kvůli Řecku stále nervózní, protože se jedná o krizi důvěry. Trhy a velké korporace nevěří návrhům řešení, které zavádí eurozóna. To znamená, že tato opatření místo aby problémy řešila je naopak přidělávají,“ uvedl na summitu brazilský ministr financí Guido Mantega.
Řecko víc času nedostane
Merkelová odmítá dát Řecku víc času na splnění dohodnutých reforem. Požaduje po Aténách, aby postupovaly podle přijatého plánu, díky kterému dostaly 130miliardovou finanční pomoc. Pokud se Řekové pro cestu škrtů rozhodli, musí ji dodržet, zaznívalo na summitu. „Řecko se podílelo na velkých reformních programech, a to včetně drastických šktrů na mzdách a důchodech. A lidé byli dotázáni, zda chtějí zůstat v Evropské unii a v eurozóně. A po bezprecedentních debatách a dvojích volbách dali důvěru stranám, které se jasně rozhodly pro Evropu,“ oznámil prezident EU Herman Van Rompuy.
Řecko by mělo podle dohody s unií a Mezinárodním měnovým fondem snížit rozpočtový deficit do roku 2014 pod tři procenta ročního výkonu ekonomiky. Šéf řeckých konzervativců Antonis Samaras (Nová demokracie), vítěz nedělních voleb, minulý týden vyzval k odložení tohoto cíle o dva roky. Při současném sestavování kabinetu podpořili mezitím Novou demokracii socialisti. Příslib, že se do vlády zapojí, ale nedali.
Sýrie o svém osudu musí rozhodnout sama
Prezidenti Spojených států a Ruska vyzvali k okamžitému ukončení násilí v Sýrii. Barack Obama a Vladimir Putin se na tom shodli na okraji summitu G20 při svém prvním setkání od Putinova znovuzvolení. Jinak ale mají odlišné názory na řešení syrské krize. Zdůraznili však, že o své budoucnosti si musí rozhodnout Syřané sami.
Rusko má režimu prezidenta Asada stále vstřícnější postoj než Evropa, Spojené státy nebo arabské země. Oba státníci se ale zavázali při řešení syrské situace k další spolupráci s mezinárodními hráči. V Mexiku se aspoň snažili budit dojem, že jejich schůzka byla - dle diplomatického slovníku - konstruktivní. „Z mého pohledu jsme na toto téma našli řadu společných pohledů,“ řekl Putin. „Pro řešení tohoto problému jsme se zavázali jednat s dalšími mezinárodními aktéry včetně OSN, Kofi Annanem a dalšími,“ dodal Obama.
Zbrojovka silnější než mír
Jenže Rusko s Amerikou mají ke společným pohledům daleko - včetně praktického řešení syrského konfliktu. Rusko nechce po pádu diktátora Kaddáfího zažít něco podobného i v případě posledního spojence a odběratele zbraní v regionu. A hrozí vetem jakýchkoli tvrdších sankcí, které by Bašára Asada mohly odstavit od moci.
„Roste tlak světových ekonomik - především USA na to, aby eurozóna začala fungovat jako fiskální unie, která společně ručí za všechny své dluhy,“ řekl hlavní ekonom Poštovní spořitelny Jan Bureš.
Evropa odmítla vinu za slabý ekonomický růst
Vinu za slabý globální hospodářský růst evropští zástupci odmítli, dodali také, že rychlé řešení vleklé krize zatím není na dohled. Evropští lídři také zmínili plánovanou bankovní unii jako první a nejrychleji dosažitelný posun v další evropské integraci, který je podle Barrosa možný bez nových základních smluv. „Upřímně řečeno, nepřijeli jsme sem, abychom byli poučování o naší demokracii nebo metodách, jak spravovat naše hospodářství,“ ohradil se na summiitu Barroso.
