Washington - Dalšímu šíření dluhové krize eurozóna dostatečně nebrání, myslí si Mezinárodní měnový fond (MMF). Organizace proto vyzvala státy k radikálnějšímu postoji při řešení problému. Podle fondu už krize ohrožuje celou eurozónu a také některé menší sousední státy. Je to podle něj největší společný problém všech zemí.
MMF se takto vyjádřila ve své zprávě, kde se snaží popsat postup dluhové krize a také provázanost hospodářské politiky mezi pěti zeměmi, které jsou považovány za klíčové z hlediska globální ekonomiky. Mezi ně patří Spojené státy, Čína, Japonsko, Velká Británie a eurozóna jako celek. Fond zkoumal, jak se tyto oblasti ovlivňují navzájem a jaký vliv mají na zbytek světa.
Nakonec došel MMF k závěru, že krize v eurozóně je zdaleka největším problémem, s nímž se teď činitelé potýkají. Fond přitom pro účely vypracování zprávy kontaktoval zástupce 35 zemí, mezi nimi i pár těch, které patří mezi mladé trhy, takzvané emerging markets. Sondoval i v České republice, Brazílii, Indii, Jihoafrické republice, Turecku, Rusku, Saúdské Arábii, Jižní Koreji, Polsku nebo třeba Mexiku.
Zpráva MMF
„Navzdory pokroku, jehož se dosáhlo s ohledem na problémy, zde převládá názor, že se neudělalo dost, aby se zastavilo šíření (finančního) stresu a snížila se interaktivita mezi fiskální politikou, hospodářským růstem a bankami.“
Současně fond nasimuloval i nejhorší možný scénář, který by mohl eurozónu potkat. V takovém případě by se mohl HDP eurozóny kvůli dalším potížím snížit až o pět procent, pokud politici nezačnou jednat a krize dostane ještě horší obrysy.
V případě, že by se krize v eurozóně ještě více prohloubila, dopady na nejchudší země světa by podle odhadu MMF byly v jednotlivých zemích různé. Někde by se situace zhoršila jen mírně, jinde naopak velmi výrazně. Nutnost vnějšího financování by se ale pro tyto země do konce příštího roku patrně zvýšila o zhruba 27 miliard dolarů (zhruba 561 miliard korun).
Evropská centrální banka chce ovšem udělat cokoliv, aby rozpadu eurozóny zabránila. Konkrétní plán ale ve čtvrtek neuvedla, což bylo pro trhy zklamání. Podle šéfa ECB Draghiho se bude jednat o nestandardní opatření. Součástí toho pravděpodobně bude i podání žádosti o snížení úroků z dluhu. „Musíme si projít všechny podmínky a pak uvidíme, zda to potřebujeme, anebo ne,“ uvedl italský premiér Mario Monti.
Itálie už pomoc odmítla, Španělsko zatím váhá. Vítá ale opatření banky na ochranu eura. „Španělsko bude dál plnit své závazky, které se týkají deficitu veřejných financí a snížení veřejného dluhu. A chceme pokračovat v reformách,“ dodal španělský premiér Mariano Rajoy.
