Praha - V zemích eurozóny se v březnu téměř zastavil růst cen. Zdražovalo se jen o šest desetin procenta. Další propad by podle expertů ohrozil ekonomiku jako celek a řadu firem by mohl dostat na pokraj bankrotu. Hledá se tedy lék na nemocnou evropskou ekonomiku. Miliardové injekce bankám a podnikům ani dílčí podpory, jako je zavádění šrotovného nebo slevy na pojistném, zatím neúčinkují. Podle analytiků jsou na vině hlavně někdejší tahouni evropského hospodářství.
Jedním takovým tahounem je Německo. To je největší částí eurozóny a na jejím celkovém ekonomickém výkonu se podílí 25 procenty. Podle slov analytika České spořitelny Jana Jedličky je logické, že když právě Německo začne pokulhávat, tak stáhne dolů i ta celá čísla.
Výsledkem nízké inflace může být další propouštění
Statistiky jsou neúprosné a o zápis do černé kroniky si říká jedna za druhou. Rekordních hodnot dosáhla jak březnová inflace, tak i průmyslová výroba. Téměř nulová inflace sice zastavila zdražování v obchodech, výrazně ale ukrojila i z tržeb firem. A výsledkem může být další vlna propouštění.
Firmy tomu nemají jak zabránit - úbytek zakázek i málo investičních příležitostí je totiž nutí přiškrtit náklady. A pokles tržeb jako důsledek přicházející deflace je stále reálnější. „Nejsem si jistý, jestli se eurozóna jako celek propadne do deflace, ale předpokládal bych, že se ta inflace bude blížit nule,“ konstatoval analytik Jedlička.
Do začarovaného kruhu se dostává i Evropská centrální banka. Spustit deflační vlnu nemůže, vše tak nahrává dalšímu snížení základní sazby nebo nestandardním krokům, jako je odkup státních dluhopisů. „Její ekonomická situace a stabilita veřejných financí jí neumožňuje ty obrovské fiskální stimuly, jaké volí Obama v Americe,“ řekl Pavel Hnát z Vysoké školy ekonomické.
