Praha – Ministři zemědělství zemí EU se v Bruselu dohodli na potřebě zvýšit rozpočet na pomoc výrobcům zasaženým ruským dovozním embargem. Oznámil to ministr zemědělství Marian Jurečka (KDU-ČSL). Na konkrétní částce podle něj shoda nepadla. Celková částka by však podle kuloárních náznaků mohla vzrůst přibližně pětkrát až na zhruba jednu miliardu eur (27,8 miliardy Kč).
„Všichni se shodli na tom, že je potřeba navýšit finanční prostředky. Že to, co je dnes alokováno, těch necelých 200 milionů eur, rozhodně stačit nebude,“ uvedl Jurečka. Ministři se podle něj shodli, že peníze na pomoc pěstitelům či výrobcům je potřeba hledat i mimo rozpočet Společné zemědělské politiky (SZP) tak, aby nedošlo k nabourání dotačního systému.
Ruské embargo sráží výkupní ceny potravin o desítky procent
Embargo se projevilo především propadem výkupních cen letních jablek a zeleniny. Obchodní řetězce dnes například za jablka nabízejí zhruba polovinu toho, co před rokem. Zemědělci v Evropské unii by na propagaci svých výrobků měli dostat dodatečných 30 milionů eur. Brusel jim tak chce pomoct proniknout na nové trhy.
Zatímco před rokem dosahovala výkupní cena letních jablek zhruba 12 korun, letos je poptávková cena řetězců asi 6,20 korun za kilogram. Jablka z Polska, které je jejich největším pěstitelem v Evropě, jsou nyní nabízena tuzemských obchodníkům za 4,60 bez dopravy, i s dopravou se pak jejich cena pohybuje mezi šesti a sedmi korunami, řekl mluvčí ministerstva zemědělství Hynek Jordán.
Obchodní řetězce využívají situace a srážejí podle Jordána výkupní ceny i u zpracovaných výrobků minimálně o pětinu. Například výrobce jablečného džusu, který za pět litrů nápoje dostával od obchodníka normálně 79 korun, dnes dostane maximálně 59 korun.
Zelináři: Kvůli embargu byla část úrody zaorána
Nákupní ceny zeleniny po vyhlášení ruského embarga klesly podle českých zelinářů o 30 až 50 procent. Podle předsedy Zelinářské unie Čech a Moravy Jaroslava Zemana se musela část úrody zaorat. Zatím jde podle něj o 15 hektarů, číslo se však může zvýšit.
Z českých potravinářů pocítila dopad sankcí především největší mlékárna Madeta, která nabízí do Ruska značnou část své produkce. Kvůli sankcím musela omezit výrobu, což se dotklo především podniku v Českém Krumlově. Tam se vyrábí sýr Niva, který je v Rusku velmi oblíbený a měsíčně ho tam Madeta prodala 60 tun. Některé produkty s etiketami v azbuce musela nabídnout do svých podnikových prodejen.
Podle materiálu vládní skupiny k sankcím zveřejněném na konci srpna tuzemští ovocnáři a zelináři přijdou v souvislosti s ruskými sankcemi na tržbách z letošní sklizně o 590 milionů až 1,42 miliardy korun. Propad cen se dotkne zhruba 900 pěstitelů jablek a 470 pěstitelů zeleniny.
Smutka: Čeští exportéři jsou konzervativní
Zemědělci v Evropské unii by na propagaci svých výrobků měli dostat dodatečných 30 milionů eur. Brusel jim tak chce pomoct proniknout na nové trhy. „Volných trhů je relativně velký dostatek, záleží samozřejmě na schopnosti zemědělců potažmo obchodníků najít možnosti. Vedle Ruska jsou tu daleko potenciálnější trhy, na které bychom se měli zaměřit. Je to celá Asie se 4 miliardami spotřebitelů a třeba i Afrika, kdy současná populace dynamicky roste, stejně jako její životní úroveň a poptávka po potravinách,“ uvedl Luboš Smutka z Provozně ekonomické fakulty České zemědělské univerzity.
Podle Smutky jsou čeští exportéři poměrně konzervativní. „Velkou bariérou pro český agrární export je, že nemáme přístup k moři. Aby se nám export vyplatil, měli bychom místo nezpracované zemědělské materie vyvážet v podstatě již finalizované potravinářské produkty. Bezesporu by to bylo dlouhodobé řešení,“ uvedl.
Luboš Smutka, Provozně ekonomická fakulta ČZU:
„Evropská unie je největším obchodním partnerem sama sobě, 75 procent agrárních exportů si jednotlivé členské státy EU posílají mezi sebou. V případě České republiky se obchod do EU podílí na našich agrárních exportech z 90 procent. Čili ten interregionální obchod představuje pro EU jako celek 25 procent exportů, pro Česko necelých 10 procent exportů.“
„Samozřejmě je Rusko lákavé díky geografické blízkosti. Pak se nelze divit, že v případě rozporů jsou nejvíce zasažené Finsko, Litva, Lotyšsko, Estonsko a Polsko. Česká republika zase většinu potravin udává na Slovensko, do Německa a Rakouska.“
Veškerý dovoz masa, ryb, mléka, mléčných výrobků, ovoce a zeleniny z EU, USA a z několika dalších západních zemí zakázala Moskva začátkem srpna. Reagovala tak na západní sankce uvalené kvůli krizi na Ukrajině na vybrané ruské podniky, činitele a některá odvětví ruské ekonomiky. Podle odhadu ministerstva zemědělství přijdou tuzemští vývozci zemědělských a potravinářských produktů přímo na tržbách o 250 až 300 milionů korun. Propad cen v důsledku přetlaku zboží na unijním trhu jim může podle Potravinářské komory způsobit až miliardové škody.
