Ministři financí stanovili „deadline“ pro pumpování peněz do ekonomik

Praha - Už druhý den jednají evropští ministři hospodářství ve švédském Goteborgu a první závěry schůzky jsou již na světě. V roce 2011 by měly vlády zastavit opatření na podporu ekonomik a začít splácet narůstající veřejné dluhy. Někteří ministři ale chtějí s ústupovou strategií počkat až do doby, kdy přijdou známky oživení.

Na neformálním setkání ekonomických ministrů ve Švédsku se diskutovalo hlavně o tom, kdy zrušit opatření na podporu ekonomik. „Vidíme zelené listy a už čekáme, že porostou i květiny. Obnova probíhá díky politickým i ekonomickým hnojivům, nebylo by ale správné se stimulačními opatřeními znovu začínat,“ myslí si ministr financí současné předsedající země Evropské unie Anders Borg.

Strhla se ale i debata, kdy přesně mají země přestat z veřejných peněz pomáhat a naopak je začít léčit. „Je důležité si tu strategii připravit a zkoordinovat. Implementovat jí budeme až v momentě, kdy přijde ta správná chvíle,“ myslí si například Joaquín Almunia, evropský komisař pro měnovou a hospodářskou politiku. Český ministr financí Eduard Janota referoval, že nakonec se dohodlo ponechat rozhodnutí na členských zemích. Stanoven prý byl ale „deadline“, tj. limitní termín, do kdy by měly státy pumpovat do svých chřadnoucích ekonomik veřejné peníze.

Nahrávám video
Reportáž Veroniky Markové
Zdroj: ČT24

I na evropské úrovni se mluví o nutných strukturálních reformách, které musí jít ruku v ruce s rozpočtovými škrty a reformou trhu práce. „Minimální rozsah snižování veřejných rozpočtů k HDP by mělo být půl procenta. Tady byl konsenzus,“ podotknul český ministr financí Janota.

Zatímco u mnoha evropských zemí se schodky rozpočtů srovnají v momentě, kdy vlády přestanou dotovat narušený bankovní systém, v Česku se situace jen tak nesrovná. Zatím se úspornými opatřeními a výjimkami podařilo vyřešit rozpočtovou bilanci na příští rok. Jak stlačit deficit k roku 2011 je zatím velkou neznámou.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

VideoObsluha dluhu dramaticky poroste a vláda o reformách nemluví, varují exministři

„Vláda a premiér spoléhají, že (státní) dluh je ve srovnání s jinými zeměmi poměrně nízký, ale tempo nárůstu je zdrcující,“ řekl v Nedělní debatě bývalý ministr financí Ivan Pilip. Tento vývoj podle něj do budoucna vytěsní prostor pro další útraty, který už je nyní kvůli vysokému podílu mandatorních výdajů minimální. Taktéž bývalý šéf stejného resortu Ivan Pilný se domnívá, že problematická je v současnosti struktura daní. „Je tam spousta otázek, které by se měly řešit hlubší reformou,“ vyjádřil se s tím, že ke změnám chybí vůle. Totéž naznačil další exministr financí Miroslav Kalousek, podle něhož je potřeba zasáhnout i do mandatorních výdajů. „Nemůžete mít všechno a málo platit. Stali jsme se nárokovou společností,“ komentoval. Diskusi moderoval Martin Řezníček.
před 11 hhodinami

VideoPříliv zahraničních investic zpomaluje. Podle experta Česko usnulo na vavřínech

Příliv zahraničních investic do Česka v posledních letech zpomaluje. Důvodem je podle některých expertů například nedostatek připravených lokalit nebo zdlouhavé povolování. „Dá se říct, že Česko je v současné chvíli obětí svého úspěchu tím, že bylo dlouho lídrem v lákání přímých zahraničních investic – tak se zaplnila velká část připravených městských průmyslových zón a klesla míra nezaměstnanosti. (...) To vytváří určité prostředí pro to, aby se velcí investoři podívali jinam,“ uvedl v Událostech, komentářích z ekonomiky moderovaných Jakubem Musilem a Milanem Brunclíkem ředitel odboru investic a zahraničních aktivit z CzechInvest René Samek. Podle čestného předsedy Sdružení pro zahraniční investice – AFI Kamila Blažka Česko „usnulo na vavřínech“ a na tento vývoj dostatečně nereagovalo – nepokračovalo se dle něj například v rozvoji ploch určených k podnikání.
před 18 hhodinami

Léčba Čechů v zahraničí loni stála přes 1,7 miliardy. Roste zájem o polské zubaře

České zdravotní pojišťovny loni zaplatily za léčbu svých pojištěnců v zahraničí více než 1,75 miliardy korun. Vyplývá to z dat Kanceláře zdravotního pojištění (KZP). Celkem šlo o 183 tisíc případů, což je číslo srovnatelné s předchozím rokem. Lidé mají podle oslovených pojišťoven větší zájem o stomatologické vyšetření v Polsku a plánované operace v zahraničí.
před 18 hhodinami

Válka s Íránem zdražuje plyn zejména pro nové zákazníky

Ceny zemního plynu na burze tento týden klesly, přesto zůstávají zhruba o třetinu vyšší než před začátkem americko-izraelských útoků na Írán. I proto začínají dodavatelé v Česku upravovat ceníky.
9. 5. 2026

Spor o zahrnutí plateb kartou do EET může skončit u Ústavního soudu

Nová elektronická evidence tržeb (EET) nejspíš opět skončí u Ústavního soudu. Opozici vadí, že součástí povinnosti mají být i platby kartou. Z předchozí EET je právě Ústavní soud vyjmul. Podle ministryně financí Aleny Schillerové (ANO) ale už není možné tak snadno karetní transakce dohledat.
8. 5. 2026

Zpětně zdražovat letenky není možné, uvedla Evropská komise

Aerolinky nesmějí podle Evropské komise (EK) účtovat palivové příplatky k již zaplaceným letenkám kvůli situaci na Blízkém východě. Evropa se potýká se zdražováním kerosinu kvůli blokádě Hormuzského průlivu. Evropská agentura pro bezpečnost letectví (EASA) nově otevřela cestu k využívání amerického leteckého paliva Jet A v EU.
8. 5. 2026

Soud částečně zablokoval Trumpova nejnovější cla

Nejnovější globální desetiprocentní cla uvalená v únoru prezidentem USA Donaldem Trumpem podle obchodního zákona z roku 1974 jsou nezákonná, rozhodl ve čtvrtek americký soud pro mezinárodní obchod. Zablokoval je však pouze pro dva soukromé dovozce a americký stát Washington. Rozhodnutí soudu ponechává dočasné celní poplatky, které by měly vypršet v červenci, v platnosti pro všechny ostatní dovozce, zatímco soudy projednají případné odvolání vládou. Píše o tom agentura Reuters.
8. 5. 2026

Trump tlačí EU ke schválení obchodní dohody, vyhrožuje vyššími cly

Evropská unie musí do 4. července uvést v platnost loni sjednanou obchodní dohodu se Spojenými státy, jinak bude čelit výrazně vyšším clům, prohlásil americký prezident Donald Trump. V březnu dohodu podmíněně schválil Evropský parlament. Na její konečné podobě se však ještě musí dohodnout s členskými státy EU.
7. 5. 2026Aktualizováno7. 5. 2026
Načítání...