Toronto/Tokio/Brusel - Ministři financí nejvyspělejších zemí světa G7 se dohodli, že proti dopadům problémů, s nimiž se potýká Řecko a Španělsko, budou bojovat společnými silami. Žádná konkrétní opatření ale nepřijali. Po mimořádné telekonferenci věnované eurozóně to řekl japonský ministr financí Džun Azumi. Jednání ministrů a guvernérů centrálních bank mělo soukromý charakter a zatím z něj není žádný oficiální výstup. Americké ministerstvo financí přesto sdělilo, že se hovořilo o postupu, který v Evropě směřuje k finanční a fiskální unii. Až do nadcházející schůzky G20 v Mexiku se ale od G7 zřejmě nedá nic očekávat.
„Ministři (financí) a guvernéři (centrálních bank) zemí G7 posuzovali vývoj v globální ekonomice a na finančních trzích, stejně jako možnosti, jimiž mohou za pomoci politických opatření na současný vývoj reagovat,“ stojí ve zprávě amerického ministerstva.
Ministerstvo neupřesnilo, zda se mezi evropskými lídry rýsuje konsensus ohledně nějakého konkrétního plánu, a nepotvrdilo ani, zda bude G7 proti krizi v eurozóně postupovat společně. Ministerstvo připomnělo, že myšlenku finanční a fiskální unie prosazuje Evropská centrální banka (ECB), která chce, aby ji zvážili i lídři eurozóny.
Ve Spojených státech panují obavy, že krize v eurozóně by mohla ohrozit zatím stále ještě křehké oživení americké ekonomiky. Administrativa prezidenta Baracka Obamy uvedla, že Evropská unie musí učinit další kroky, jimiž by trhy přesvědčila, že udělala dost na to, aby se s finančními problémy vypořádala.
„Myslím, že je zcela zjevné, že problémy Evropy musí řešit především Evropa. Samozřejmě ale žijeme ve vzájemně propojeném světě a Evropa vyhlídky globální ekonomiky ovlivňuje; Evropa je zjevně klíčovým rizikovým faktorem,“ řekl Mark Sobel z ministerstva financí USA. Podobně telekonferenci činitelů G7 hodnotili i Kanaďané, jejichž stanovisko bylo téměř identické s tím americkým.
Německo pod tlakem
Skupina G7 telekonferenci narychlo svolala teprve v pondělí. Spekulovalo se přitom, že hlavním tématem bude právě eurozóna. Jeden ze zdrojů agentury Reuters řekl, že Německo bude na telekonferenci pod silným tlakem, aby víc podpořilo ekonomický růst a pomohlo zbytku eurozóny z dluhové krize.
Agentura Reuters také uvedla, že Berlín tlačí na vládu v Madridu, aby pro španělské banky přijala pomoc od EU. Madrid o tom ale prý nechce ani slyšet, údajně kvůli své hrdosti. Tu zdroj agentury označil za fatální aroganci.
Obavy mají i další země
„Narůstá zde pocit znepokojení z vývoje v Evropě, hlavně ve Španělsku,“ citovala agentura Reuters jednoho ze zdrojů, který si ale kvůli citlivosti celé záležitosti nepřál být jmenován. Nedá se ale prý čekat, že bude mezinárodní komunita postupovat jednotně, neboť Spojené státy nemají zájem dát Mezinárodnímu měnovému fondu (MMF) peníze na pomoc Evropě.
Jay Carney, mluvčí Bílého domu
„Trhy jsou skeptické - nevěří, že přijatá opatření v Evropě stačí k zajištění obnovy a oddálení rizika, že se krize prohloubí.“
Kanadský ministr financí Jim Flaherty tvrdí, že řada zemí se obává dopadů, které na ně může mít bankovní krize. Ta v posledních týdnech situaci v eurozóně citelně zhoršila. Žádné podrobnosti ale Flaherty nesdělil, takže není jasné, s kým už jednal a jaký by mohl být výsledek následných jednání.
Hlavní důvod globálních obav: Evropa
Finanční trhy v Asii a v Evropě v pondělí zažily další silné otřesy, v nichž se odrážely jak potíže v eurozóně, tak známky hospodářského útlumu v Číně a ve Spojených státech. Nepříznivá statistika vyvolává obavy, že vyhlídky globální ekonomiky se zhorší ještě víc.
Flaherty rovněž řekl, že kanadská ekonomika je ve srovnání s ostatními vyspělými zeměmi v relativně dobré kondici. Připouští ale, že údaje z trhu práce z posledních měsíců ukazují na určité potíže. „Skutečným důvodem k obavám je teď samozřejmě Evropa, respektive potíže v některých evropských bankách,“ řekl Flaherty a dodal, že jde hlavně o problém podkapitalizovaných bank. Některé země v eurozóně podle ministra pořád ještě neudělaly dost, aby otázku podkapitalizovaných bank vyřešily a vybudovaly adekvátní rezervy.
Skupinu G7 tvoří USA, Japonsko, Kanada, Německo, Francie, Itálie a Velká Británie. Dlouho to byla platforma pro řešení klíčových záležitostí globálního významu, postupně ji ale nahrazuje platforma G20. To je skupina 20 vyspělých a rozvíjejících se ekonomik, do které vedle G7 patří i rychle rostoucí země, jako je Brazílie, Rusko, Indie nebo Čína. Lídři zemí G20 budou 18. a 19. června jednat v Mexiku a situace v Evropě bude asi hlavním tématem diskusí.
