Praha – Od příštího roku zřejmě budou moci 60procentní výdajový paušál uplatnit jen ti živnostníci, jejichž obrat nepřekročí dva miliony korun ročně. Od návrhu si ministerstvo financí slibuje zvýšení příjmů státního rozpočtu zhruba o miliardu korun. 60procentní paušál je v současnosti nejvyužívanější. Z půl milionu živnostníků ho uplatňuje více než 300 tisíc, mezi nimi například lektoři, finanční poradci nebo automechanici.
Paušály měly původně ulehčit drobným podnikatelům od administrativní zátěže způsobené nutností vést kvůli daním účetnictví. Umožňují totiž postavit v daňovém přiznání započítat výdaje jako předem dané procento z příjmů, aniž by podnikatel znal přesnou výši svých výdajů.
Jenže místo efektivního pomocníka se z paušálů stal spíš zlý pán. Alespoň podle vládní koalice zbytečně připravují stát o příjmy z daní a dávají podnikatelům „neférovou“ výhodu před zaměstnanci. Právě proto se ministerstvo financí nyní rozhodlo nejvyužívanější paušály omezit jen pro ty, kterým ročně protečou účty méně než dva miliony korun. „Takto to budeme navrhovat,“ potvrdila Hospodářským novinám náměstkyně ministra financí Simona Hornochová. „Když si uvědomíme, k čemu mířily paušály, tak si myslím, že dva miliony jsou dost,“ dodala. Další změny v paušálech podle ní zatím nejsou na pořadu dne.
Zaměstnanci versus podnikatelé v číslech
Podle údajů ministerstva financí odvedlo v roce 2012 3,5 milionu zaměstnanců státu 81,75 miliardy korun, v průměru to představuje na jednoho zaměstnance 1 945 korun měsíčně. Oproti tomu 950 tisíc podnikatelů do státní kasy přispělo 1,75 miliardy korun. Jeden podnikatel tedy v průměru státu poslal jen 149 korun za měsíc.
Takto rozevřené nůžky jsou podle sociálních demokratů alarmující. Jak tvrdí ministr průmyslu a obchodu Jan Mládek (ČSSD) – něco takového je v okolních zemích nevídané. Zatímco živnostník v Česku odvede státu asi 12,5 % svého příjmu, v Maďarsku je to zhruba 54 % a v Německu 44 %.
Podle zástupců podnikatelů by se ale stát měl spíš zaměřit na ty, kteří rozpočet šidí na daních ve velkém. „Netvrdím, že stamiliony korun jsou málo, ale ovlivníme životy statisíců živnostníků a je to jen promile toho, co se vybere, tak nemyslíme, že to zásadně zahýbá dírou ve státním rozpočtu,“ řekl ČT předseda představenstva malých a středních podniků Karel Havlíček.
Paušály brání i daňoví poradci. „U OSVČ je potřeba také počítat s tím, že některé výhody, které má zaměstnanec, OSVČ nemá. OSVČ například nemá nemocenskou v klasickém slova smyslu, že je jí placena náhrady mzdy, platí si ji sama,“ připomněl v Hyde Parku ČT24 člen prezidia komory daňových poradců Jiří Nesrovnal.
Výše výdajových paušálů pro rok 2014:
- 80 % z příjmů ze zemědělství, lesnictví a vodního hospodářství
- 80 % z příjmů ze živností řemeslných
- 60 % z příjmů u ostatních živností, tedy například u účetních, automechaniků, finančních poradců nebo lektorů
- 40 % z příjmů podle zvláštních předpisů, nezávislých povolání a z autorských práv -maximálně lze uplatnit 800 000 Kč (tomu odpovídá příjem 2 000 000 Kč). K příjmům přesahujícím tento limit se při použití paušálu již žádné výdaje neuplatní.
- 30 % z příjmů z pronájmu majetku zařazeného v obchodním majetku - maximálně lze uplatnit 600 000 Kč (tomu odpovídá příjem 2 000 000 Kč).
Snížení výdajových paušálů prosazoval už exministr financí Miroslav Kalousek (TOP 09). ODS mu to ale nedovolila. Místo toho bývalá vládní koalice alespoň zavedla dvoumilionové stropy na 30 a 40procentní paušály. Podnikatelé využívající paušály už také nemohou uplatnit slevy na dítě a na manželku či manžela.
Místo podnikatelů myslí kabinet na důchodce a děti
Peníze, které do státního rozpočtu přinese nový strop na nejvyužívanější paušál, by se ale ve státní kase dlouho ohřát neměly. Vláda je chce využít na splnění dalšího předvolebního slibu – zvýšení slevy na dani na druhé a další dítě. „Budeme navrhovat v roce 2015 nejspíše stokorunu měsíčně navíc,“ uvedla náměstkyně ministra financí. To by mělo zvýšit výdaje rozpočtu o miliardu korun ročně, tedy zhruba o stejnou částku, jakou by mělo vynést zastropování paušálů.
Kromě toho Babišův resort plánuje také urychlený návrat slevy pro pracující důchodce. O 24 840 korun ročně aktivní penzisty připravil s platností od ledna 2013 daňový balíček Nečasovy vlády. Opatření, které mělo pomoci stabilizovat státní rozpočet, má podle původních plánů platit tři roky, tedy do konce roku 2015.
Další změny z dílny ministra Anderej Babiše (ANO) by se pak měly dotknout zaměstnanců. Od roku 2016 by mohla z jejich výplatních pásek zmizet tzv. superhrubá mzda. Sedmiprocentní solidární daň, jejíž platnost omezil Nečasův kabinet také na tři roky, by pak měla podle představ nového ministra nahradit druhá sazba daně pro vysokopříjmové skupiny.
