Minimální mzda stoupne o více než tisícovku na 11 tisíc korun

Události ČT: Historicky nejvyšší růst minimální mzdy schválila vláda (zdroj: ČT24)

Minimální mzda stoupne od 1. ledna na 11 tisíc korun měsíčně, o navýšení o 1100 korun rozhodla na základě dohody se sociálními partnery vláda. Pracující za minimální mzdu tak budou pobírat 66 korun na hodinu. Odbory žádají ještě vyšší růst, a to o dalších pět set korun. Zaměstnavatelé jsou ale proti. Premiér a předseda sociální demokracie Bohuslav Sobotka už dříve uvedl, že vláda bude usilovat o další růst. Zároveň ve středu vládou prošlo zvýšení mezd pro řidiče autobusů.

„Pracovat se musí vyplatit. Minimální mzda by měla růst i v budoucnu,“ uvedl Sobotka na Twitteru. Minimální mzdu pobírá zhruba 3,2 procenta zaměstnanců, což je 115 tisíc lidí.

Po zvýšení dosáhne minimální mzda přibližně 38,2 procenta průměrné mzdy. Náklady podnikatelů na zvýšení minimální mzdy z 9900 korun na 11 tisíc korun měsíčně budou činit zhruba 3,5 miliardy korun. Ve státní sféře to bude 610 milionů korun. Podle vládní analýzy by tyto náklady při současné hospodářské situaci neměly představovat riziko propouštění a nárůst nezaměstnanosti. 

Opozice zvýšení minimální mzdy kritizuje

Opoziční politici kritizují to, že vláda rozhodla o zvýšení minimální mzdy od začátku příštího roku krátce před krajskými a senátními volbami. Už aby byly volby, uvedl na Twitteru předseda ODS Petr Fiala. Podle místopředsedkyně TOP 09 Markéty Adamové z opatření kabinetu z poslední doby krvácí státní kasa.

Adamová připomněla i některá rozhodnutí kabinetu z předchozích týdnů, například valorizaci důchodů průměrně o 300 korun od začátku ledna, případně zvyšování platů státních zaměstnanců. „Už ať je po volbách, státní kasa krvácí,“ uvedla na sociální síti.

Komora varuje, že zvýšení minimální mzdy může poškodit některé zaměstnavatele

 „Pro většinu firem by nemělo navýšení miminální mzdy znamenat problém,“ uvedl místopředseda ČMKOS Vít Samek. Hospodářská komora však upozorňuje, že pro některé zaměstnavatele zvýšení minimální mzdy problémem být může.  Podnikatelé jsou přesvědčeni o tom, že se minimální mzda musí odpolitizovat, reagoval prezident komory Vladimír Dlouhý na středeční rozhodnutí vlády. 

Samek: Pro většinu firem by nemělo navýšení minimální mzdy znamenat problém (zdroj: ČT24)

„Plošné zvýšení minimální mzdy nedělá rozdíly mezi specifiky jednotlivých odvětví ekonomiky ani mezi zaměstnavateli,“ upozornil Dlouhý. Zatímco některých firem se takové zvýšení vůbec nedotkne, protože osoby s minimálními příjmy vůbec nezaměstnávají, u jiného zaměstnavatele soustřeďuje více zaměstnanců s minimální mzdou. V důsledku regulace tak může podle něj dojít k podvázání možnosti firem nabírat nové zaměstnance, a v horším případě i k jejich propouštění, jejich nahrazení stroji či vyhnání z legálního sektoru.

Zvyšování minimální mzdy znamená podle Dlouhého navíc nejen zvyšování mzdových nákladů firem, ale i zvýšenou administrativu. Problematický je ale i institut zaručené mzdy, který je pro mnohé podnikatele palčivější než minimální mzda, protože se dotýká výrazně větší skupiny zaměstnanců, dodal.

Expertka Kohoutová (ODS): Nikdy nedojde pouze ke zvýšení minimální mzdy (zdroj: ČT24)

Dlouhý zdůraznil, že samy firmy nejlépe vědí, kdy mohou a kdy nemohou svým zaměstnancům přidat na mzdách. K nárůstu nominálních i reálných mezd dochází i bez dalších regulatorních zásahů a docházet k němu bude podle něj i v letošním roce. Podle prognózy Hospodářské komory budou zaměstnavatelé mzdy zvyšovat nadále, v roce 2017 o 4,8 až pět procent.

Zvýšení o více než tisíc korun je zatím nejvyšší v historii

Minimální mzda se od 1. ledna 2017 zvýší podevatenácté od roku 1991. Vláda svým rozhodnutím o jejím zvýšení na 11 tisíc korun rozhodla o zatím nejvyšším zvýšení v historii, když ministři odsouhlasili růst o 1100 korun. Zvýšení minimální mzdy se dotkne méně jak deseti procent lidí.

Nedomníváme se však, že by se zvýšení minimální mzdy v současné chvíli jakkoliv promítlo ve zvýšení nezaměstnanosti. Česko patří k zemím s nejnižší minimální mzdou EU, a tak ani po dnešním zvýšení nelze čekat, že by nastal odliv pracovních příležitostí do jiných zemí.
Viktor Zeisel
ekonom Komerční banky

Aktuální zvýšení tak vyrovná například českou a slovenskou minimální mzdu. „Zvýšení minimální mzdy podpoří soukromou spotřebu. Právě lidé s nejnižší mzdou utratí největší část svého příjmu. Současný krok vlády by tak mohl přilákat i některé nezaměstnané, které doteď nízká mzda nemotivovala opustit domov,“ dodává ekonom Komerční banky Viktor Zeisel.

V neposlední řadě se zvýší také výběr sociálního a zdravotního pojištění, podle analytiků Komerční banky zhruba o necelou jednu miliardu korun. 

Mzdy porostou i šoférům linkových autobusů

Vláda na středečním jednání schválila i nárůst mezd u řidičů linkových autobusů. Od příštího roku vzrostou zhruba o třetinu z nynějších 71,60 korun na hodinu na 98,10 koruny.  

Kromě růstu hodinové mzdy také podle dohody stoupne příplatek za čekání mezi jednotlivými jízdami z 50 korun na hodinu na 78 korun. Nově by měl být zaveden příplatek za náročné pracovní prostředí ve výši 6,60 korun za hodinu. „Minimální garantovaný příjem řidiče autobusu při 60 hodinách čekání a rozvržené pracovní době v rozsahu 168 hodin se tak zvýší přibližně o 7800 měsíčně,“ uvedl premiér Sobotka.

Vláda se zatím neshodla, zda náklady související s navýšením mezd bude kromě krajů hradit i stát. Sobotka v září uvedl, že o náklady by se měly podělit kraje a vláda, a to hlavně příští rok. Ministr financí řekl, že zvýšení platů řidičů podporuje, ale jen z peněz krajů. 

obrázek
Zdroj: ČT24

Dopravci vyšší mzdy vítají, řidičů je podle nich nedostatek. Současně s nařízením o růstu mezd by ale podle dopravců mělo být určeno, jestli dá peníze na navýšení stát, nebo kraje, a potřebná částka by měla být vyčleněna. „Schválení je jedna věc, vyčlenění prostředků je druhá věc,“ uvedl Ludomír Landa, ředitel firmy ČSAD MHD Kladno zajišťující autobusovou dopravu ve Středočeském kraji.

Například Plzeňský kraj už podle ředitele ČSAD autobusy Plzeň Jaroslava Vejpravy kvůli růstu mezd zvýšil částku v rozpočtu pro příští rok. Podle Vejpravy hejtman kraje slíbil uhrazení poloviny částky s tím, že zbytek by měla uhradit vláda.

Šoféři si dlouhodobě stěžují, že kraje objednávají dopravu jen na základě ceny, a autobusové firmy pak šetří zejména na mzdách řidičů. Nynější vládní nařízení zvyšující mzdy vychází z dohody mezi zástupci šoférů, vlády a dopravci, ačkoli původně odbory požadovaly navýšení až na 130 korun.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Solární elektrárny v EU loni poprvé vyrobily víc energie než ty uhelné

Podíl solární energie na výrobě elektřiny v Evropské unii byl loni s jedenácti procenty poprvé vyšší než podíl uhelných elektráren, které vyprodukovaly necelou desetinu celkového energetického mixu. Ve zprávě to uvedl výzkumný institut Ember. Loni dále klesal celkový podíl energie z fosilních zdrojů, naopak ty obnovitelné dosáhly dosud nejvyššího podílu 47 procent na celkové výrobě.
před 10 mminutami

Paliva dál zdražují. Benzin o padesátník, nafta o 65 haléřů

Pohonné hmoty dál zdražily o desítky haléřů, tempo růstu cen v uplynulém týdnu zrychlilo. Litr nejprodávanějšího benzinu Natural 95 se aktuálně u čerpacích stanic v Česku prodává v průměru za 36,74 koruny, před týdnem byl o 53 haléřů levnější. Nafta je dražší o 65 haléřů, za litr teď řidiči dají průměrně 36,15 koruny, vyplývá z údajů společnosti CCS, která ceny paliv sleduje. Benzin byl naposledy dražší loni na začátku září, nafta loni v polovině srpna. Růst cen bude podle analytiků pokračovat i v příštích dnech.
07:35Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Podnikatelé od Trumpa očekávají náskok v AI, obchodní válku ne

Donald Trump opět úřaduje v Bílém domě a strhává na sebe pozornost celého světa. Ve středu pohrozil Rusku sankcemi, pokud se brzy nedomluví s Ukrajinou na příměří. Číně vyhrožuje cly, ekonomických dopadů se obává i Evropa. O možných dopadech Trumpova prezidentství na ekonomiku a náskoku USA v oblasti umělé inteligence hovořili v Událostech, komentářích podnikatelé Zbyněk Frolík, Dalibor Dědek a ředitel asociace obranného průmyslu Jiří Hynek.
před 3 hhodinami

Obce mohou kvůli malé vytíženosti přijít o výdejní boxy, někde zřizují vlastní

Úsobrno na Blanensku přijde o jediný výdejní box, který v obci je. Provozovatel ho zruší kvůli malé vytíženosti. Takových míst je v Česku několik. Řešením mohou být obecní doručovací schránky. Nově je zřizují hlavně menší obce, ve kterých boxy doručovacích firem zcela chybějí. Obecních boxů vzniklo už několik desítek, vyjdou na dvě stě tisíc korun a víc.
před 4 hhodinami

Firmy vyhlížejí, zda Trump zavede další cla. Část by mohla přesunout výrobu

Řada českých podniků po nástupu Donalda Trumpa do Bílého domu už předpokládá, že dojde k uvalení nových cel, případně zvýšení těch aktuálně platných. Pro evropskou ekonomiku by to podle nich byl problém. Některé firmy pak přiznávají, že by v takovém případě přemístily výrobu právě do Spojených států.
před 15 hhodinami

Trump bude chtít Americe vrátit ztracený respekt, říká Topolánek

Nový americký prezident Donald Trump bude chtít podle bývalého předsedy vlády Mirka Topolánka vrátit Spojeným státům částečně ztracený respekt. „Amerika ten respekt částečně ztratila za Baracka Obamy a nepochybně i za Joea Bidena,“ sdělil Topolánek v Interview ČT24. Trump podle něho určitě neopustí svoji základní myšlenku, kterou je heslo „America first“. To, co nový prezident USA říká, je podle bývalého českého premiéra třeba brát velmi vážně. „Trump je člověk z byznysu, je významně transakční a je to dobrý vyjednávač,“ míní Topolánek.
před 16 hhodinami

Polské nábytkářství zažívá krizi, sektor opustily desetitisíce lidí

Polský nábytkářský sektor, jeden z největších na celém světě, čelí hluboké krizi. Jen vloni ho muselo opustit dvacet tisíc zaměstnanců. Na vině jsou vysoký kurz zlotého, ceny energií, ale také obcházení evropských sankcí ze strany ruských firem.
včera v 07:00

Lidí v exekuci nadále ubývá

Počet lidí v exekuci loni meziročně klesl o více než třicet tisíc. Loni tak bylo zatíženo exekucí přibližně 615 tisíc lidí. Vyplývá to z nejnovějších dat Institutu prevence a řešení předlužení. Dlužníků přitom ubývá dlouhodobě. Hlavními důvody snižujícího se množství exekucí jsou postupné právní úpravy a proces oddlužení, díky kterému se každý rok zbaví exekuce desítky tisíc lidí.
včera v 06:30
Načítání...