Mikropůjčka – snadná cesta ke dluhům

Praha - Tisíce lidí využívají na nečekané výdaje takzvanou rychlou půjčku. Obvykle si půjčují maximálně pět tisíc korun. Podle odhadu poraden při finanční tísni nestihne peníze splatit včas až třetina takových klientů. K zadlužení přispívají i Vánoce. Zhruba od listopadu začínají bankám i nebankovním společnostem žně. V porovnání s ostatními měsíci zájem o půjčky narůstá i o několik desítek procent. Průměrná výše úvěru je 30 tisíc korun, další půjčku si přitom často stejný žadatel bere už za dva měsíce. Každý desátý totiž nemá na splátky.

Toho pak některé společnosti využívají a účtují si vysoké sankce a poplatky z prodlení, které často přesáhnou i půjčenou částku. Roční úroková sazba se u takovýchto produktů pohybuje i v řádech tisíců procent. Jen v poradnách při finanční tísni od začátku roku evidují stoprocentní nárůst klientů, kteří se takto dostali do dluhové pasti.

Do dluhové pasti se ročně dostanou tisíce lidí. Nejčastěji to jsou ti, kteří už mají jiné úvěry a nestačí je splácet. Mikropůjčky se přitom v Česku naplno rozrostly teprve před dvěma lety. „Podle zkušeností z jiných států Evropské unie a z Ameriky, kdy rychlé půjčky rostly před 10 lety, se to může velice rychle stát problémem velkým až neřešitelným,“ varoval ředitel Poradny při finanční tísni David Šmejkal.

Největší nebezpečí je ve velmi snadné dostupnosti. Stačí pár kliknutí a peníze mohou být na účtu za pár minut. Úroky z prodlení pak často přesahují i původně půjčenou částku. „Při půjčce 5 tisíc korun ty sankce mohou být dalších až 7,5 tisíce korun, i na základě toho, že tu splátku pošlete pozdě,“ potvrdil šéfredaktor serveru Měšec.cz Dalibor Chvátal.

4 minuty
Mikropůjčka – snadná cesta ke dluhům
Zdroj: ČT24

Na půjčky do pěti tisíc korun se navíc vztahuje zákon o spotřebitelském úvěru. Klienty tak v podstatě nic nechrání. „Nemohou odstoupit ve 14denní lhůtě od uzavření smlouvy, nemohou často splatit předčasně ten úvěr,“ upozornil právník Martin Šváb.

Nejčastěji podobných půjček využívají lidé s nižším vzděláním a podprůměrným příjmem. Celá čtvrtina je pak z Moravskoslezského kraje. Lidé si přitom poslední dobou půjčují čím dál víc. V říjnu si vzaly domácnosti úvěry ve výši 30,5 miliardy korun, což je oproti minulému roku o 10 procent více.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

K vymáhání dotací po Agrofertu nám chybí klíčový dokument, tvrdí resort zemědělství

Státní zemědělský intervenční fond (SZIF) ještě nezačal vymáhat po holdingu Agrofert vrácení dotací z doby, kdy byl vlastník Agrofertu premiér Andrej Babiš (ANO) ve střetu zájmů. Píše o tom server Seznam Zprávy. Ministerstvo zemědělství podle serveru tvrdí, že mu chybí klíčový dokument. Podle Babiše Agrofert nic nedluží.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami

Rozpočet asi nesplní zákon, je to bezprecedentní, varuje rozpočtová rada

Návrh rozpočtu na letošní rok bude velmi pravděpodobně v rozporu se zákonem o rozpočtové odpovědnosti, uvedli představitelé Národní rozpočtové rady (NRR). Podle nich je taková situace bezprecedentní. Zákon stanovuje maximální možný deficit. Ministryně financí Alena Schillerová (ANO) dříve řekla, že bude obtížné udržet schodek pod třemi sty miliardami korun. Vláda by měla rozpočet schvalovat 26. ledna. Podle rady se také naplnila její varování ohledně loňského rozpočtu.
včeraAktualizovánopřed 12 hhodinami

Podpora biometanu se mění, stát chce rozhýbat výrobu

Letos se mění provozní podpora stanic na výrobu biometanu. Nově ji stát vyhlásí formou aukce, ve které uspěje žadatel o nejnižší dotace. Úřady tím chtějí rozhýbat rekonstrukce i nové stavby, neboť biometan by jako částečná náhrada zemního plynu mohl pokrýt desetinu tuzemské spotřeby. Podle oborového sdružení CZ Biom ale bude i tak těžké splnit plány, jejichž cílem je produkovat do roku 2030 půl miliardy metrů krychlových biometanu ročně.
13. 1. 2026

Světové centrální banky podpořily šéfa Fedu

Vedoucí představitelé hlavních centrálních bank světa se postavili za šéfa americké centrální banky (Fed) Jeroma Powella, kterému administrativa prezidenta Donalda Trumpa hrozí trestním stíháním. Společné stanovisko zveřejnila Evropská centrální banka (ECB), kterou vede Christine Lagardeová.
13. 1. 2026Aktualizováno13. 1. 2026

Inflace loni mírně zrychlila na 2,5 procenta

Za celý rok 2025 činila průměrná míra inflace 2,5 procenta, předloni byla o desetinu procentního bodu nižší. Ceny zboží vzrostly loni o 1,1 procenta, ceny služeb o 4,7 procenta. Vyplývá to z údajů Českého statistického úřadu (ČSÚ). V prosinci vzrostly spotřebitelské ceny meziročně o 2,1 procenta, stejně jako v listopadu. Důvodem růstu byly zejména ceny bydlení.
13. 1. 2026Aktualizováno13. 1. 2026

Trump uvalil 25procentní clo na země obchodující s Íránem

Země, které obchodují s Íránem, budou s okamžitou platností při obchodování se Spojenými státy podléhat celní přirážce ve výši 25 procent. Na své sociální síti Truth Social to oznámil americký prezident Donald Trump s tím, že toto nařízení je konečné a nezvratné. Íránem zmítají protivládní demonstrace, při nichž podle aktivistů od přelomu roku zahynuly stovky lidí. Trump nevylučuje, že Spojené státy proti Teheránu zasáhnou.
13. 1. 2026Aktualizováno13. 1. 2026

Zastrašování, řekl šéf Fedu o svém vyšetřování

Americké ministerstvo spravedlnosti začalo vyšetřovat šéfa centrální banky (Fed) Jeroma Powella. Administrativa prezidenta Donalda Trumpa mu pohrozila obviněním za loňské výroky před Kongresem ohledně projektu renovace budov centrální banky, oznámil v neděli večer Powell. Vyšetřování označil za záminku. Trump si totiž přeje výrazně nižší úrokové sazby a Powella opakovaně kritizoval, že to nezajistil. Současný ministr financí Scott Bessent podle zdrojů serveru Axios prezidenta varoval, že vyšetřování vyvolává chaos a mohlo by mít negativní vliv na finanční trhy.
12. 1. 2026Aktualizováno12. 1. 2026

Před 35 lety dorazila do obchodů šoková terapie cenami

V lednu 1991 zažili lidé v obchodech šok. Po liberalizaci cen – s cílem přejít ze socialistického plánování na tržní hospodářství – se cenovky zboží v obchodech výrazně zvýšily. Citelné to bylo zejména u základních potravin. Ve státních kamenných obchodech, ještě nezprivatizovaných, se skokově zdražovalo. Prodej kupříkladu mléka či másla pak „v odvetě zákazníků" klesal natolik, že producenti museli zastavovat linky. Výrobci i soukromí obchodníci však reagovali na přemrštěné ceny rychle. Pivo, mléko nebo máslo se začalo prodávat například na ulici z nákladních aut za výrazně nižší ceny než u konkurence v prodejně. Lidé se tak rychle naučili, že skončil čas jednotných cen a také to, že se vyplatí hledat v dostupném okolí nejvýhodnější ceny. A to se jim hodí dodnes.
12. 1. 2026
Načítání...