Microsoft po převzetí Nokie propustí nejvíc lidí ve své historii

Redmond - Americká softwarová společnost Microsoft zruší během nadcházejícího roku až 18 000 pracovních míst, tedy 14 procent celkového počtu. Dosud největší propouštění v devětatřicetileté historii dominantního světového dodavatele počítačového softwaru souvisí s integrací mobilní divize finské Nokie a snahou firmy o přechod na mobilní platformy.

Po převzetí Nokie letos v dubnu se počet zaměstnanců Microsoftu zvýšil z 99 000 na 127 000. Microsoft chce rušit místa v divizi Nokia a v oblastech, kde se jeho aktivity překrývají s operacemi této divize. Méně lidí bude potřebovat i v marketingu. Ve výrobě a technologii firma zruší až 12 500 míst, uvedl Microsoft.

Analytici a investoři očekávali, že čerstvý šéf firmy Satya Nadella po odkoupení mobilní divize Nokie sáhne k výraznému propouštění, protože Microsoft má už nyní mnohem více zaměstnanců než jeho hlavní konkurenti Apple a Google. Nadella minulý týden rozeslal zaměstnancům oběžník, v němž oznámil „zeštíhleni organizace a podnikových postupů“. Akcie firmy po dnešní zprávě posílily o tři procenta.

Nadella, který do čela firmy nastoupil v únoru, dnes v e-mailu zaměstnancům zdůvodnil rušení míst tím, že Microsoft se musí stát „agilnější a pružnější“. Už minulý týden dal najevo, že firma se musí „měnit a vyvíjet“ a prioritně se musí zaměřit na mobilní platformy a na cloud computing, tedy nabídku programů umístěnou k okamžitému použití na vzdálených serverech. Nadella slíbil více podrobností 22. července, kdy firma zveřejní výsledky za poslední čtvrtletí.

Nadellův plán je nejráznějším krokem Microsoftu od počátku roku 2009, kdy globální ekonomika tonula v hluboké recesi. Tehdy Nadellův předchůdce Steve Ballmer zrušil 5 800 míst, tedy šest procent celkového počtu.

Microsoft si během příštích čtyř čtvrtletí odečte v souvislosti s rušením míst ze zisku celkem 1,1 miliardy až 1,6 miliardy dolarů (až 32,5 miliard Kč). Z toho až 800 milionů dolarů bude potřebovat na odstupné a další platby propouštěným zaměstnancům.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Brusel chce kritickou infrastrukturu bez čínské stopy, píše FT

Evropská komise (EK) plánuje postupné vyloučení čínských technologií z kritické infrastruktury v Evropské unii. Dotknout by se to mělo například telekomunikačních sítí, solární energetiky či bezpečnostních skenerů. Informoval o tom deník Financial Times (FT) s odvoláním na zdroje z Komise.
před 18 hhodinami

Soud ve vedlejší kauze kolem ČKD Praha DIZ zprostil obžaloby Speychala

Městský soud v Praze zprostil obžaloby z daňových úniků někdejšího majitele strojírenské firmy ČKD Praha DIZ Petra Speychala. Dalších pět lidí uznal vinnými, kromě trestů vězení jim uložil i peněžité tresty a zákazy činnosti. Obžalovaní vinu před soudem odmítli. Páteční rozsudek není pravomocný, lze proti němu podat odvolání k pražskému vrchnímu soudu. Speychal je obžalovaný i v hlavní kauze kolem ČKD Praha DIZ, v té soud dosud nerozhodl.
16. 1. 2026

Vláda chce podpořit výrobu léků v Česku. Chybí lidé, varují firmy

Vláda chce podpořit výrobu léků v tuzemsku a zároveň přilákat zahraniční investory. Důvodem jsou hlavně opakované výpadky některých medikamentů. Podle zástupců farmaceutických firem ale v Česku není dostatek kvalifikovaných pracovníků. A za nízké považují také úhrady, které zdravotní pojišťovny za léčiva platí.
16. 1. 2026

Banky poskytly loni hypotéky za 406 miliard korun, druhý největší objem za 30 let

Banky a stavební spořitelny poskytly loni hypoteční úvěry za 406 miliard korun, což je meziroční nárůst o 48 procent. Jde o druhý největší objem za 30 let hypotečního trhu v Česku, nejvyšší byl v roce 2021. Nové úvěry bez refinancování stouply loni o 41 procent na 321 miliard korun, což znamenalo také druhý nejsilnější rok. Úrokové sazby v prosinci zůstaly v průměru pod 4,5 procenta. Vyplývá to ze statistik České bankovní asociace Hypomonitor. Data dodávají všechny banky a stavební spořitelny poskytující hypotéky na trhu.
16. 1. 2026

K vymáhání dotací po Agrofertu nám chybí klíčový dokument, tvrdí resort zemědělství

Státní zemědělský intervenční fond (SZIF) ještě nezačal vymáhat po holdingu Agrofert vrácení dotací z doby, kdy byl vlastník Agrofertu premiér Andrej Babiš (ANO) ve střetu zájmů. Píše o tom server Seznam Zprávy. Ministerstvo zemědělství podle serveru tvrdí, že mu chybí klíčový dokument. Podle Babiše Agrofert nic nedluží.
15. 1. 2026Aktualizováno15. 1. 2026

Rozpočet asi nesplní zákon, je to bezprecedentní, varuje rozpočtová rada

Návrh rozpočtu na letošní rok bude velmi pravděpodobně v rozporu se zákonem o rozpočtové odpovědnosti, uvedli představitelé Národní rozpočtové rady (NRR). Podle nich je taková situace bezprecedentní. Zákon stanovuje maximální možný deficit. Ministryně financí Alena Schillerová (ANO) dříve řekla, že bude obtížné udržet schodek pod třemi sty miliardami korun. Vláda by měla rozpočet schvalovat 26. ledna. Podle rady se také naplnila její varování ohledně loňského rozpočtu.
15. 1. 2026Aktualizováno15. 1. 2026

Podpora biometanu se mění, stát chce rozhýbat výrobu

Letos se mění provozní podpora stanic na výrobu biometanu. Nově ji stát vyhlásí formou aukce, ve které uspěje žadatel o nejnižší dotace. Úřady tím chtějí rozhýbat rekonstrukce i nové stavby, neboť biometan by jako částečná náhrada zemního plynu mohl pokrýt desetinu tuzemské spotřeby. Podle oborového sdružení CZ Biom ale bude i tak těžké splnit plány, jejichž cílem je produkovat do roku 2030 půl miliardy metrů krychlových biometanu ročně.
13. 1. 2026

Světové centrální banky podpořily šéfa Fedu

Vedoucí představitelé hlavních centrálních bank světa se postavili za šéfa americké centrální banky (Fed) Jeroma Powella, kterému administrativa prezidenta Donalda Trumpa hrozí trestním stíháním. Společné stanovisko zveřejnila Evropská centrální banka (ECB), kterou vede Christine Lagardeová.
13. 1. 2026Aktualizováno13. 1. 2026
Načítání...