Mezinárodní instituce zachraňují Maďarsko, dají mu přes 25 miliard

Washington/Budapešť – Mezinárodní měnový fond, Světová banka a Evropská unie pomohou maďarské ekonomice. Na překonání vážných obtíží způsobených finanční krizí země dostane celkem 25,1 miliard dolarů. Jedná se o největší záchranný balík pro rozvíjející se ekonomiku od začátku globální krize na světových finančních trzích.

Maďarsko a Mezinárodní měnový fond se dohodly na půjčce ve výši 15,7 miliard dolarů. Podporu musí sice ještě schválit výkonná rada fondu, avšak nepředpokládá se, že by k tomu nedošlo. Rada se ke konečnému projednání sejde začátkem listopadu.

Další peníze - celkem 8,1 miliard dolarů - je Maďarsku připravena poskytnou Evropská unie. Se svou „troškou do mlýna“ přispěchala i Světová banka, které malé středoevropské ekonomice přislíbila 1,3 miliardy dolarů.

Nic nebude zadarmo

Mezinárodní měnový fond si ale pro udělení podpory stanovil podmínku. Vláda musí snížit státní výdaje, včetně sociálních dávek a platů ve veřejném sektoru, což doposud Maďarsko považovalo za tabu. Výsledkem tohoto kroku má být podle fondu v příštím roce snížení deficitu veřejných financí na 2,6 procenta hrubého domácího produktu z plánovaných 3,4 procenta.


Odborníci pomoc vítají, premiér je skeptický

"Pomoc má za úkol obnovit důvěru investorů a zmírnit napětí, které v
posledních týdnech zažívají maďarské finanční trhy," míní šéf měnového fondu Dominique Strauss-Kahn. Souhlasí s ním i celá řada odborníků. Peníze podle nich pomohou oživit maďarské finanční trhy, stabilizovat forint a zabránit dalšímu odlivu kapitálu.

A jejich predikce se již pomalu začínají naplňovat. Investoři už zareagovali a maďarský akciový trh stoupnul během dopoledne o 10,34 procenta.

Maďarský premiér Ferenc Gyurcsány však i přesto zůstává skeptický. Tvrdí, že ani šťedrá pomoc mezinárodních institucí nezabrání tomu, aby jeho země v příštím roce sklouzla do recese. 

Maďarsko peníze potřebovalo 

Maďarsko patří k zemím nejhůře postiženým světovou finanční krizí. Investoři kvůli obavám o vývoj tamní ekonomiky ve velkém prodávali maďarská aktiva a forint tak prudce oslaboval. Kvůli obavám z nedostatku prostředků, které má stát k dispozici, zkolaboval i trh s dluhopisy.

Maďarsko je již třetí zemí, které v souvislosti s krizí pomůže Mezinárodní měnový fond. Minulý týden schválil pomoc v hodnotě 2,1 miliardy dolarů pro Island a ještě větší injekci od něj dostane Ukrajina - 16,5 miliardy dolarů.

Více o tom, jak se Maďarsko dostalo do kritické situace, která si vyžádala zásah mezinárodních institucí čtěte zde.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

VideoHosté Událostí, komentářů probrali budoucnost USA v NATO i ceny paliv

Americký prezident Donald Trump oznámil další tvrdé údery na Írán i horizont možného konce operací na Blízkém východě. Naopak znovu zkritizoval spojence v NATO, zpochybnil i možné setrvání Washingtonu v Alianci. Debata v Událostech, komentářích se zaměřila i na ceny pohonných hmot, které vlivem blízkovýchodního konfliktu pokračují v růstu, a rozhodnutí vlády o regulaci marží. Diskuze se zúčastnili místopředseda sněmovního výboru pro evropské záležitosti Denis Doksanský (ANO), místopředseda téhož výboru Libor Vondráček (Svobodní, klub SPD), členka zahraničního výboru Katerina Demetrashvili (Piráti) a členka výboru pro evropské záležitosti Helena Langšádlová (TOP 09). Do debaty, jíž provázel Lukáš Dolanský, se připojil i brigádní generál v záloze František Mičánek.
před 17 hhodinami

Trump zavádí nová cla na léky. Týkají se i EU

Americký prezident Donald Trump oznámil zavedení nových cel na některé farmaceutické produkty. Léky z Evropské unie, Japonska, Jižní Koreje a Švýcarska budou podléhat clu ve výši patnáct procent, zatímco dovoz z Velké Británie bude zatížen desetiprocentním clem. Stalo se tak rok po takzvaném Dni osvobození, kdy americký prezident poprvé oznámil uvalení vysokých cel na většinu zemí světa, uvedl irský ekonomický server Business Plus.
před 19 hhodinami

Zakladatel obuvnického impéria a vizionář Tomáš Baťa se narodil před 150 lety

Tomáš Baťa vstoupil do historie jako zakladatel obuvnického impéria, které dalece přerostlo hranice Československa a funguje dodnes. Největšího rozmachu podniku se sídlem ve Zlíně se ovšem nedožil – zahynul v 56 letech v červenci 1932 při leteckém neštěstí v Otrokovicích, když se chystal na obchodní cestu do Curychu. Vedení firmy pak převzal jeho poloviční bratr Jan Antonín Baťa. Odborníci i obdivovatelé baťovského podnikatelského zázraku se dodnes přou o to, který ze sourozenců byl úspěšnější. Tomáš Baťa se narodil před 150 lety, 3. dubna 1876, ve Zlíně.
včera v 06:59

Hormuzský průliv je další výzvou pro globalizaci

Otázky o budoucnosti globalizace vyvolala íránská blokáda Hormuzského průlivu, která vedla k přerušení vývozu klíčových surovin z Perského zálivu. Mimo ropu a plyn se jedná o močovinu, nezbytnou k výrobě hnojiv, nebo helium, které je potřebné při výrobě mikročipů pro umělou inteligenci či diagnostické přístroje. Výpadek těchto surovin dopadá na obyvatele všech kontinentů. Válka na Blízkém východě zároveň změnila námořní trasy a připomněla zranitelnost klíčových průlivů a průplavů.
včera v 06:00

Studie: Pomalá digitalizace a byrokracie připravují stát o desítky miliard ročně

Pomalá digitalizace a také byrokracie u malých firem můžou letos tuzemskou ekonomiku připravit až o 90 miliard, vyplývá ze studie pražské Metropolitní univerzity. Přitom elektronizace alespoň čtvrtiny malých podniků by zvýšila hrubý domácí produkt zhruba o 45 miliard korun. Malé firmy mohou nicméně nově využít bezplatné poradenství k digitálním nástrojům v rámci projektu Pro podnikavé.
včera v 05:01

Ceny ropy prudce rostou poté, co Trump řekl, že útoky na Írán budou pokračovat

Ceny ropy ve čtvrtek prudce rostou. Reagují na výroky amerického prezidenta Donalda Trumpa, že Spojené státy budou dál útočit na Írán. Trump zároveň neuvedl konkrétní časový harmonogram ukončení války, což vyvolalo obavy investorů z trvalého narušení ropných dodávek. Přes den komodita dále zdražovala a americká lehká ropa WTI překonala hranici 110 dolarů za barel.
2. 4. 2026Aktualizováno2. 4. 2026

Vláda bude denně určovat maximální cenu paliv

Vláda ve čtvrtek na mimořádném zasedání projednala opatření proti vysokým cenám pohonných hmot v Česku. Rozhodla o regulaci marží na 2,50 koruny u nafty i benzinu a snížení spotřební daně. Ta u nafty klesne o 2,35 koruny. U benzinu se daň měnit nebude. Kabinet také denně určí maximální cenu paliv, uvedl premiér Andrej Babiš (ANO). Opatření začnou platit od středy 8. dubna.
2. 4. 2026Aktualizováno2. 4. 2026

Rusko bude muset snížit těžbu ropy kvůli ukrajinským útokům, píše Reuters

Rusko bude muset přikročit ke snížení těžby ropy, protože ukrajinské vzdušné útoky vyřadily z provozu velkou část kapacit pro export této suroviny, řekly agentuře Reuters zdroje z odvětví. Mimo provoz je nyní podle nich zhruba pětina ruských exportních kapacit, což odpovídá dodávkám v objemu kolem jednoho milionu barelů denně. Peníze z prodeje ropy a plynu pomáhají Moskvě vést válku proti Ukrajině.
2. 4. 2026
Načítání...