Mezinárodní instituce zachraňují Maďarsko, dají mu přes 25 miliard

Washington/Budapešť – Mezinárodní měnový fond, Světová banka a Evropská unie pomohou maďarské ekonomice. Na překonání vážných obtíží způsobených finanční krizí země dostane celkem 25,1 miliard dolarů. Jedná se o největší záchranný balík pro rozvíjející se ekonomiku od začátku globální krize na světových finančních trzích.

Maďarsko a Mezinárodní měnový fond se dohodly na půjčce ve výši 15,7 miliard dolarů. Podporu musí sice ještě schválit výkonná rada fondu, avšak nepředpokládá se, že by k tomu nedošlo. Rada se ke konečnému projednání sejde začátkem listopadu.

Další peníze - celkem 8,1 miliard dolarů - je Maďarsku připravena poskytnou Evropská unie. Se svou „troškou do mlýna“ přispěchala i Světová banka, které malé středoevropské ekonomice přislíbila 1,3 miliardy dolarů.

Nic nebude zadarmo

Mezinárodní měnový fond si ale pro udělení podpory stanovil podmínku. Vláda musí snížit státní výdaje, včetně sociálních dávek a platů ve veřejném sektoru, což doposud Maďarsko považovalo za tabu. Výsledkem tohoto kroku má být podle fondu v příštím roce snížení deficitu veřejných financí na 2,6 procenta hrubého domácího produktu z plánovaných 3,4 procenta.


Odborníci pomoc vítají, premiér je skeptický

"Pomoc má za úkol obnovit důvěru investorů a zmírnit napětí, které v
posledních týdnech zažívají maďarské finanční trhy," míní šéf měnového fondu Dominique Strauss-Kahn. Souhlasí s ním i celá řada odborníků. Peníze podle nich pomohou oživit maďarské finanční trhy, stabilizovat forint a zabránit dalšímu odlivu kapitálu.

A jejich predikce se již pomalu začínají naplňovat. Investoři už zareagovali a maďarský akciový trh stoupnul během dopoledne o 10,34 procenta.

Maďarský premiér Ferenc Gyurcsány však i přesto zůstává skeptický. Tvrdí, že ani šťedrá pomoc mezinárodních institucí nezabrání tomu, aby jeho země v příštím roce sklouzla do recese. 

Maďarsko peníze potřebovalo 

Maďarsko patří k zemím nejhůře postiženým světovou finanční krizí. Investoři kvůli obavám o vývoj tamní ekonomiky ve velkém prodávali maďarská aktiva a forint tak prudce oslaboval. Kvůli obavám z nedostatku prostředků, které má stát k dispozici, zkolaboval i trh s dluhopisy.

Maďarsko je již třetí zemí, které v souvislosti s krizí pomůže Mezinárodní měnový fond. Minulý týden schválil pomoc v hodnotě 2,1 miliardy dolarů pro Island a ještě větší injekci od něj dostane Ukrajina - 16,5 miliardy dolarů.

Více o tom, jak se Maďarsko dostalo do kritické situace, která si vyžádala zásah mezinárodních institucí čtěte zde.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Šest zemí včetně Česka vyzývá EU k zachování hybridních aut po roce 2035

Představitelé Itálie, České republiky, Slovenska, Polska, Maďarska a Bulharska vyzývají Evropskou unii, aby od roku 2035 nezakazovala hybridní automobily. Požadují rovněž zařazení biopaliv mezi paliva s nulovými emisemi. Informovala o tom v pátek agentura ANSA s odvoláním na dopis, který podle ní podepsal mimo jiné český premiér v demisi Petr Fiala (ODS).
před 12 hhodinami

ČSÚ: Maloobchodní tržby v Česku v říjnu meziročně stouply o 2,8 procenta

Maloobchodní tržby v Česku v říjnu opět meziročně vzrostly, bez započtení prodejů a oprav motorových vozidel se zvýšily o 2,8 procenta. V září to bylo po revizi rovněž o 2,8 procenta. Meziměsíčně tržby v říjnu stouply o 0,4 procenta. Data na svém webu zveřejnil Český statistický úřad (ČSÚ).
před 14 hhodinami

Netflix se dohodl na převzetí části Warner Bros. Discovery za 72 miliard dolarů

Americký provozovatel streamovací platformy Netflix se domluvil na převzetí části mediální skupiny Warner Bros. Discovery za 72 miliard dolarů (asi 1,5 bilionu korun). Společnost to oznámila v tiskové zprávě. Netflix podle dohody získá filmová studia Warner Bros. a také streamingovou divizi, včetně konkurenční platformy HBO Max.
včeraAktualizovánopřed 17 hhodinami

Němečtí poslanci schválili důchodový balík

Německý Spolkový sněm navzdory odporu části koaličních poslanců schválil vládní důchodový balík. Spor o něj v posledních týdnech vyvolal krizi ve vládě kancléře Friedricha Merze (CDU). Postavila se proti němu totiž část mladých poslanců vládní konzervativní unie CDU/CSU, podle kterých představují některá opatření balíku příliš velkou zátěž pro státní rozpočet a mladou generaci. Návrh nakonec prošel pohodlnou většinou hlasů, hlasovalo proti němu jen sedm vládních poslanců.
včeraAktualizovánopřed 19 hhodinami
Načítání...