MERO prodloužilo smlouvu s TAL a pojistilo výpadky ropy z Ruska

Praha - Státem vlastněný přepravce ropy MERO dnes prodloužil smlouvu s firmou TAL, díky které může nejméně do roku 2015 v případě výpadku v dodávkách ruské ropy přepravit západoevropským ropovodem TAL více ropy do tuzemských rafinerií, a zajistit jim tak dostatek suroviny. Nový dodatek navazuje na smlouvu, kterou společnosti Mero Germany a TAL uzavřely v červenci 2008 a která platila do konce letoška.

Podle generálního ředitele MERO ČR Jaroslava Pantůčka se problémy s dodávkami ropy neočekávají. Kontrakt je především vyjádřením opatrnosti a přispěje ke zvýšení energetické ropné bezpečnosti České republiky na dalších pět let. „Možnost rychle zvýšit dodávky ropy z italského Terstu ropovodem TAL se velmi osvědčila už ve druhém pololetí 2008, kdy ropovod Družba na čas z poloviny vyschl,“ sdělil dnes ministr průmyslu a obchodu Martin Kocourek.

K výpadkům ropovodu Družba dochází z několika důvodů. Většinou jde o technické závady, na vině ale mohou být i špatné klimatické podmínky, kdy například na Sibiři zamrznou některá naleziště. Důvody mohou být i politické. „Pokud by opravdu k výpadkům nebo omezení došlo, automaticky informujeme své kolegy na ropovodu TAL a veškerá disponibilní volná kapacita ropovodu je plně k dispozici pro Českou republiku,“ dodal Pantůček. Smlouva se ale netýká provozních problémů, které vzniknou například špatným naplánováním zásobování rafinérií v Česku.

3 minuty
Rozhovor s Jaroslavem Pantůčkem
Zdroj: ČT24

Ropovod TAL

Ropovod TAL začíná v přístavu Terst v Itálii, kde jsou stáčeny tankery s ropou, a vede do Německa. Proudí jím ropa z Kaspické oblasti (především z Ázerbajdžánu), Blízkého východu a severní Afriky. Vlastníkem je osm ropných společností. Největší podíl má OMV (25 procent), Shell (24 procent) a Exxon Mobil (16 procent). Do Česka se ropa dostává přes Ingolstadt, kde na TAL navazuje ropovod IKL, který vlastní Mero.

Prodloužení smlouvy bylo podepsáno v době, kdy se ruská společnost Transněfť chystá varovat zákazníky v Česku, na Slovensku a v Maďarsku před možnými výpadky v dodávkách ropy přes ropovod Družba během nadcházející zimy. Důvodem je přeprava venezuelské ropy z oděského přístavu jednou z větví ropovodu Družba do Běloruska. Stejný úsek Družby, spolu s paralelní větví, však slouží i k přepravě ruské ropy do střední Evropy, a tak vzniká nedostatek přepravních kapacit. Ruské i běloruské úřady nicméně podle Pantůčka Česko ubezpečily, že tato změna v provozu části ropovodu Družba nebude mít žádný vliv na dodávky ropy do střední Evropy.

Česko už delší dobu uvažuje o získání podílu v ropovodu TAL, od čehož si slibuje snížení závislosti na ruské ropě dodávané ropovodem Družba. Jako podílník by mohlo získat přístup k lepším cenám za přepravu ropy z Terstu a teoreticky by mohlo přes ropovod IKL v případě potřeby přepravovat ropu i pro další státy, například na Slovensko nebo do Maďarska. „Jednání jsou vedena s prakticky všemi společníky této společnosti a dosud nejsou uzavřena,“ uvedl Pantůček.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Průmyslová výroba v listopadu meziročně rostla nejrychleji za tři roky, stavebnictví zpomalilo

Průmyslová výroba loni v listopadu meziročně rostla o 5,7 procenta, což byl nejvýraznější nárůst za více než tři roky. K růstu přispěly především automobilový a kovozpracující průmysl. Stavební výroba v listopadu zpomalila meziroční růst na 6,1 procenta z říjnových 7,1 procenta. Vyplývá to z údajů zveřejněných Českým statistickým úřadem (ČSÚ).
včeraAktualizovánopřed 14 hhodinami

Warner Bros stále odmítá Paramount, upřednostňuje převzetí Netflixem

Správní rada americké mediální skupiny Warner Bros. Discovery (WBD) jednomyslně odmítla upravenou nabídku na převzetí od firmy Paramount Skydance za 108,4 miliardy dolarů (2,25 bilionu korun). Je podle ní horší než dohoda, kterou už má uzavřenou se společností Netflix. Warner Bros zároveň vyzval své akcionáře, aby nenabízeli Paramountu své akcie, uvedla agentura Bloomberg.
7. 1. 2026

Hosté Událostí, komentářů řešili schodek státního rozpočtu

Schodek státního rozpočtu činil loni 290,7 miliardy, uvedla v úterý ministryně financí Alena Schillerová (ANO). Podle bývalého šéfa resortu Zbyňka Stanjury (ODS) je reálný deficit při zohlednění evropských fondů necelých 250 miliard. „Není legitimní začít měnit způsob prezentace a začít zpochybňovat to číslo, že to je ‚číslo paní Schillerové‘ – to je oficiální údaj,“ sdělil v Událostech, komentářích moderovaných Terezou Řezníčkovou místopředseda sněmovny Patrik Nacher (ANO) s tím, že i v minulosti se bilance státního rozpočtu uváděla tak jako nyní. Za hlavní problém rozpočtu považuje špatně naplánované příjmy a výdaje. Podle poslankyně Kovářové je dobrá zpráva, že schodek očištěný od příjmů a výdajů fondů EU by byl o 40 miliard nižší. „Celkově vláda čtyři roky hospodařila tak, že schodky dodržela, tentokrát se to nepodařilo,“ připustila.
7. 1. 2026

Nevidím jiné řešení než vydání dluhopisů, uvedla Schillerová k rozpočtu

Loňský deficit státního rozpočtu měl být podle schváleného plánu 241 miliard korun. Stát však loni utratil o 290,7 miliard korun více, než kolik vybral. Podle ministryně financí Aleny Schillerové (ANO) za to mohou špatně naplánované příjmy a výdaje. Bývalý šéf resortu financí Zbyněk Stanjura (ODS) oponoval, že za to mohou evropské peníze, které dorazí později. Oproti normálu byl schodek vyšší v prosinci, což šéfka resortu financí přisuzuje investicím či výdajům kvůli plnění milníků Národního plánu obnovy. „Musí se schválit takzvaný státní závěrečný účet, než budeme schvalovat rozpočet v Poslanecké sněmovně, tam se musí navrhnout, z čeho se to bude platit, a já nevidím jiné řešení než vydání dluhopisů,“ řekla v Interview ČT24 moderovaném Danielem Takáčem.
7. 1. 2026

Rozpočet loni skončil v deficitu 290,7 miliardy korun. Stanjura nesouhlasí

Ministryně financí Alena Schillerová (ANO) v úterý představila výsledky hospodaření státu v loňském roce. Rozpočet podle ní překročil plánovaný deficit ve výši 241 miliard korun a skončil ve schodku 290,7 miliardy. Státní dluh vzrostl ke konci roku 2025 na 3,678 bilionu korun. Bývalý šéf resortu Zbyněk Stanjura (ODS) tvrdí, že reálný deficit je 250 miliard. Dalších čtyřicet miliard jsou podle něj příjmy z EU, které přijdou až letos.
6. 1. 2026Aktualizováno6. 1. 2026

Venezuelská ropa je specifická, USA jsou ale připraveny

Obnova ropného průmyslu „vypleněného“ socialistickým režimem Venezuely by podle expertů trvala roky a vyžádala si náklady v řádu desítek miliard dolarů. Americké rafinerie jsou na zpracování specifické venezuelské suroviny připravené. Venezuela má největší zásoby takzvaného černého zlata na planetě. Analytici ale neočekávají po vojenském zásahu USA výrazné změny na trhu.
5. 1. 2026

Chceme dělat pravdivý rozpočet, řekl Nacher. Skopeček varoval před inflací

Chceme dělat pravdivý rozpočet, prohlásil v Duelu ČT24 místopředseda sněmovny Patrik Nacher (ANO). Zkritizoval bývalého ministra financí Zbyňka Stanjuru (ODS), zmínil například „špatné využití windfall tax“. Místopředseda sněmovny Jan Skopeček (ODS) se obává, že rétorika ANO povede k nárůstu schodku veřejných financí, a varoval před inflací. Ministryně financí Alena Schillerová v neděli prohlásila, že plánovaný schodek loňského rozpočtu se překročí. Tématem diskuse byl také kritizovaný novoroční projev předsedy sněmovny Tomia Okamury (SPD). Moderovala Jana Peroutková.
4. 1. 2026

Pozice USA na trhu s ropou může díky Venezuele posílit, míní experti

Možnost rozhodovat o venezuelské ropě by posílila pozici Spojených států na světovém trhu, míní experti oslovení ČT24. Podle nich byly právě zásoby ropy zřejmě jedním z hlavních důvodů, proč Spojené státy vedly proti Venezuele vojenský zásah. Americký prezident Donald Trump už uvedl, že po zásahu USA ve Venezuele by v této zemi mohly znovu těžit americké společnosti.
4. 1. 2026
Načítání...