Paříž - Německá kancléřka Angela Merkelová dnes bude v Paříži jednat s francouzským prezidentem Nicolasem Sarkozym o situaci eurozóny. Ta je rozkolísaná vysokými dluhy některých členských zemí. Projednají proto možné řešení této krize. Schůzka proběhne měsíc poté, co eurozóna schválila druhý záchranný balík zadluženému Řecku a kdy se začala prohlubovat krize také v Itálii a Španělsku. Čeká se, že výsledkem by mohly být konkrétní kroky, jak napětí v Evropě uklidnit.
Na setkání dua Merkelová - Sarkozy se upíná velká pozornost. Státníci by měli představit společný plán na řešení současné dluhové krize. Jestli k němu ale dospějí, zatím není jasné. Podle redaktora Českého rozhlasu Ondřje Housky se ale ničeho nedočkáme. „V oficiálních deklaracích bych skutečně neočekával nic přelomového, bude to to, co už jsme slyšeli x-krát, to jest, že evropští lídři jsou ochotní udělat, cokoliv je potřeba – 'whatever it takes' – pro záchranu eurozóny,“ tvrdí Houska. Dál se podle něj potvrdí dohoda z mimořádného summitu eurozóny z 21. července o posílení pravomocí záchranného fondu eruozóny.
Analytici spekulují, že případná nedohoda by jen posílila obavu, že dvě rozhodující mocnosti eurozóny nejsou schopny postupovat společně. A to by se negativně odrazilo na trzích. Největší nesoulad se čeká v otázce zavedení tzv. eurbondů, tedy společných evropských dluhopisů. Zatímco Francie je jejich zastáncem, Německo nemá jednotný názor.
Německý ministr hospodářství Philipp Rösler:
„Jít cestou eurobondů je špatně. Byl by to trest pro země, jako je Německo, které plní domácí úkoly, jsou ekonomicky stabilní a které se těší dobré úvěrové hodnocení, a proto platí nízké úrokové sazby. Eurobondy nepřinášejí stejné podmínky pro všechny.“
Houska s tvrzením Röslera souhlasí. Eurobondy jsou podle něj morálním hazardem. „Ti méně zodpovědní – jim by se snížily náklady na financování dluhů na úkor těch více zodpovědných,“ tvrdí. Jedním dechem ale dodává, že Berlín pomalu mění postoj. Nic jiného mu totiž nezbývá. „Berlín si uvědomuje, že eurobond je nepochybně kontroverzním – podle mě špatným řešením, ale možná je to to nejméně špatné ze špatných řešení,“ vysvětluje Houska.
Řecku a Portugalsku by se ulevilo
Možnost vydávat společné dluhopisy by pro silně zadlužené členy eurozóny jako Řecko, Portugalsko nebo Irsko znamenala, že by si mohly půjčovat za výhodnějších podmínek než dosud. Úroky těchto státních půjček by se naopak prodražily ekonomicky stabilním státům, hlavně Německu. Očekává se, že Francie teď bude kvůli eurobondům na Německo tlačit. Podle něj jsou totiž mnohem levnějším řešením dluhových problémů než záchranné fondy.
Podle Housky v současné situaci „levné řešení této krize už neexistuje“. Eurozóna podle něj zaspala. Loni měla buď nechat Řecko padnout, nebo převzít všechny jeho dluhy. „Eurozóna je nepochybně předčasný projekt. Spojila pod jednu měnu země natolik rozdílné, že nedokáží efektivně fungovat s jednou měnou. […] Je evidentní, že eurozóna nefunguje tak, jak má. […] Její krach nebo její rozpad by samozřejmě fatálně poškodil i nás,“ upozorňuje ale odborník. Finanční trhy jsou podle Housky nervózní, protože cítí, že je řešení situace neodkladné, a už si pokládají otázku, „kdo zachrání ty, kteří dnes zachraňují“.
Ondřej Houska:
„Musíme se smířit s tím, že po několik čtvrtletí ten růst bude blízko nule, v některých zemích se možná lehce propadne do záporných čísel. No a co, pokud to budou doprovázet reformy a založí to budoucí zdravý růst, tak to nevidím jako problém.“
