Mazdy3 a 5 musí do servisu kvůli vadným posilovačům

Tokio - Japonská Mazda předpokládá, že bude muset kvůli problémům s posilovači řízení vyzvat k prohlídce přes půl milionu vozů. Firma se dohodla s místními úřady na svolání 215 tisíc aut ve Spojených státech a 10 tisíc v Číně. Brzy se má svolávací akce rozšířit také na významné exportní trhy v Austrálii a v Evropě. V ČR se výzva k bezplatné návštěvě servisu dotkne 172 vozů. V souvislosti s defektním posilovačem se v USA podle Mazdy evidují už tři nehody, které však nezpůsobily ani zranění ani ztráty na životech.

Do servisů zamíří auta s označením Mazda3 a Mazda5, které automobilka na některých trzích prodává také jako model Axela a Premacy. Auta, u kterých hrozí defekt posilovače, sjela z výrobních linek v Japonsku v letech 2007 a 2008. Hrozí u nich náhlý výpadek posilovače řízení, což zvyšuje riziko havárie. Podnik odhaduje, že stahování se bude týkat celkem 514 tisíc aut.

Automobilka ví o problému již delší dobu, japonští zákazníci si na něj stěžovali už v březnu 2008. Mazda se však doposud domnívala, že jde o poměrně vzácný problém, a proto pouze nařídila dealerům, aby si na posilovače u prodávaných vozů dávali pozor. Teprve nyní se rozhodla, že rizikové modely svolá k opravě hromadně.

Mazda nabídne v celé Evropě, včetně ČR, zákazníkům tzv. speciální servisní akci, která nemá statut svolávací akce a je na dobrovolné bázi ze strany importéra. Akce se týká první generace vozu Mazda3 s dieselovým motorem 1,6 MZ-CD nebo benzinovým motorem 2,0 MZR. Dále pak Mazdy5 s benzinovými motory o objemu 1,8 a 2,0 l. V ČR se oprava týká 56 vozů Mazda3 a 116 vozů Mazda5.

Markéta Kuklová,mluvčí českého zastoupení společnosti Mazda

„Zákazníci, kteří zmíněnými vozy jezdí, budou od začátku října informováni přímo společností Mazda a budou požádáni, aby kontaktovali autorizovaný servis značky. Oprava proběhne zdarma a podle typu vozu bude trvat 90 až 110 minut.“

Potíže s nucenými opravami aut měla nedávno i japonská Toyota, která od konce minulého roku svolává k prohlídce přes deset milionů aut. Hlasitou kritiku ve Spojených státech sklidila kvůli potížím s neovladatelným zrychlováním svých vozů. Toyota kvůli těmto defektům v dubnu souhlasila se zaplacením rekordní pokuty 16,4 milionu dolarů (asi 317 milionů korun), kterou firmě kvůli údajnému zatajování problémů s vadnými plynovými pedály vyměřily úřady ve Spojených státech. Odmítla však obvinění americké vlády, že porušila zákon.

Mazda5
Zdroj: ČT24/Mazda

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

K vymáhání dotací po Agrofertu nám chybí klíčový dokument, tvrdí resort zemědělství

Státní zemědělský intervenční fond (SZIF) ještě nezačal vymáhat po holdingu Agrofert vrácení dotací z doby, kdy byl vlastník Agrofertu premiér Andrej Babiš (ANO) ve střetu zájmů. Píše o tom server Seznam Zprávy. Ministerstvo zemědělství podle serveru tvrdí, že mu chybí klíčový dokument. Podle Babiše Agrofert nic nedluží.
10:26Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Rozpočet asi nesplní zákon, je to bezprecedentní, varuje rozpočtová rada

Návrh rozpočtu na letošní rok bude velmi pravděpodobně v rozporu se zákonem o rozpočtové odpovědnosti, uvedli představitelé Národní rozpočtové rady (NRR). Podle nich je taková situace bezprecedentní. Zákon stanovuje maximální možný deficit. Ministryně financí Alena Schillerová (ANO) dříve řekla, že bude obtížné udržet schodek pod třemi sty miliardami korun. Vláda by měla rozpočet schvalovat 26. ledna. Podle rady se také naplnila její varování ohledně loňského rozpočtu.
11:53Aktualizovánopřed 3 hhodinami

Podpora biometanu se mění, stát chce rozhýbat výrobu

Letos se mění provozní podpora stanic na výrobu biometanu. Nově ji stát vyhlásí formou aukce, ve které uspěje žadatel o nejnižší dotace. Úřady tím chtějí rozhýbat rekonstrukce i nové stavby, neboť biometan by jako částečná náhrada zemního plynu mohl pokrýt desetinu tuzemské spotřeby. Podle oborového sdružení CZ Biom ale bude i tak těžké splnit plány, jejichž cílem je produkovat do roku 2030 půl miliardy metrů krychlových biometanu ročně.
13. 1. 2026

Světové centrální banky podpořily šéfa Fedu

Vedoucí představitelé hlavních centrálních bank světa se postavili za šéfa americké centrální banky (Fed) Jeroma Powella, kterému administrativa prezidenta Donalda Trumpa hrozí trestním stíháním. Společné stanovisko zveřejnila Evropská centrální banka (ECB), kterou vede Christine Lagardeová.
13. 1. 2026Aktualizováno13. 1. 2026

Inflace loni mírně zrychlila na 2,5 procenta

Za celý rok 2025 činila průměrná míra inflace 2,5 procenta, předloni byla o desetinu procentního bodu nižší. Ceny zboží vzrostly loni o 1,1 procenta, ceny služeb o 4,7 procenta. Vyplývá to z údajů Českého statistického úřadu (ČSÚ). V prosinci vzrostly spotřebitelské ceny meziročně o 2,1 procenta, stejně jako v listopadu. Důvodem růstu byly zejména ceny bydlení.
13. 1. 2026Aktualizováno13. 1. 2026

Trump uvalil 25procentní clo na země obchodující s Íránem

Země, které obchodují s Íránem, budou s okamžitou platností při obchodování se Spojenými státy podléhat celní přirážce ve výši 25 procent. Na své sociální síti Truth Social to oznámil americký prezident Donald Trump s tím, že toto nařízení je konečné a nezvratné. Íránem zmítají protivládní demonstrace, při nichž podle aktivistů od přelomu roku zahynuly stovky lidí. Trump nevylučuje, že Spojené státy proti Teheránu zasáhnou.
13. 1. 2026Aktualizováno13. 1. 2026

Zastrašování, řekl šéf Fedu o svém vyšetřování

Americké ministerstvo spravedlnosti začalo vyšetřovat šéfa centrální banky (Fed) Jeroma Powella. Administrativa prezidenta Donalda Trumpa mu pohrozila obviněním za loňské výroky před Kongresem ohledně projektu renovace budov centrální banky, oznámil v neděli večer Powell. Vyšetřování označil za záminku. Trump si totiž přeje výrazně nižší úrokové sazby a Powella opakovaně kritizoval, že to nezajistil. Současný ministr financí Scott Bessent podle zdrojů serveru Axios prezidenta varoval, že vyšetřování vyvolává chaos a mohlo by mít negativní vliv na finanční trhy.
12. 1. 2026Aktualizováno12. 1. 2026

Před 35 lety dorazila do obchodů šoková terapie cenami

V lednu 1991 zažili lidé v obchodech šok. Po liberalizaci cen – s cílem přejít ze socialistického plánování na tržní hospodářství – se cenovky zboží v obchodech výrazně zvýšily. Citelné to bylo zejména u základních potravin. Ve státních kamenných obchodech, ještě nezprivatizovaných, se skokově zdražovalo. Prodej kupříkladu mléka či másla pak „v odvetě zákazníků" klesal natolik, že producenti museli zastavovat linky. Výrobci i soukromí obchodníci však reagovali na přemrštěné ceny rychle. Pivo, mléko nebo máslo se začalo prodávat například na ulici z nákladních aut za výrazně nižší ceny než u konkurence v prodejně. Lidé se tak rychle naučili, že skončil čas jednotných cen a také to, že se vyplatí hledat v dostupném okolí nejvýhodnější ceny. A to se jim hodí dodnes.
12. 1. 2026
Načítání...