Marsh: Pro záchranu Itálie musí odstoupit Berlusconi

Praha/Řím – Dalším propadu Itálie do dluhové krize zabrání jedině odchod Silvia Berlusconiho z čela italské vlády. V Událostech, komentářích to uvedl vlivný britský finanční komentátor David Marsh s tím, že trhy a investoři začnou důvěřovat teprve technokratičtější vládě. Ve stávající situaci ale hrozí zemi další dluhové propady, které by vzhledem k významu Itálie existenci eurozóny ohrozily mnohem zásadněji, než tomu je v případě Řecka.

„Itálie potřebujete změnu vlády,“ zůdraznil Marsh, který se v Praze účastní konference společnosti Prague Twenty. „Berlusconi musí odstoupit a musí být nahrazen technokratičtější vládou, ve kterou budou mít trhy důvěru. Potom se Itálie dostane do lepší situace. Osobnost a perspektiva pana Berlusconiho stojí trochu v cestě, takže se dostáváme do širší a dramatičtější fáze záchrany Evropy. Nejde o malé země, ale o ty větší, jako je vedle Itálie Španělsko. Tam bude situace daleko nebezpečnější.“

Záchranný fond eurozóny (EFSF) ve výši 780 miliard eur, který při druhém hlasování schválil slovenský parlament, pak podle Marshe slouží především jako pojistka pro zmíněné dva státy. „Řecko je teď mimo hru. Peníze, které byly vyčleněny Evropou, nejsou ani tak na pomoc Řecku, jako Itálii a Španělsku, které by se mohly ocitnout v podobné situaci neschopnosti splácet,“ konstatoval analytik.

Zároveň upozornil, že stávající výše eurovalu není dostatečná: „EFSF není v situaci, aby mohl řádně fungovat. Je třeba, aby se jeho aktivita více rozjela. Problém je, že politici jsou poměrně pomalí a finanční trhy jsou daleko rychlejší.“ Myšlenkou nedostatečnosti stávajícího řešení Marsh zároveň podpořil dnešní vyjádření člena NERVu Vladimíra Dlouhého, který dnes ve Dvaceti minutách Radiožurnálu uvedl, že stávající částka by se pro skutečnou pomoc Evropě měla navýšit až čtyřnásobně.

18 minut
Události, komentáře o eurovalu
Zdroj: ČT24

Evropa usnesení slovenského parlamentu vítá

Slovenské obstrukce kolem schválení záchranného fondu eurozóny podle analytika dosvědčují jen těžkopádnost Evropské unie při řešení krize společné měny: „Ukazuje se, jak demokratický proces v Evropě pracuje pomalu a že zde jsou různá zdržení a že i malé země, jako Slovensko, mohou hrát velkou roli.“

Představitelé Evropské unie i řady jejích členských zemí přitom dnes souhlasné slovo slovenské Národní rady vesměs uvítali. „Chtěl bych při této příležitosti poblahopřát Slovensku. Je to důležité rozhodnutí pro celou Evropu,“ prohlásil předseda Evropské komise José Manuel Barroso. Také šéf EFSF Klaus Regling krok Bratislavy ocenil, protože tím fond nabývá větší akceschopnosti. „Jsem si jist, že nyní máme dost síly postupovat tak, jak to trhy potřebují,“ řekl na tiskové konferenci v portugalském Lisabonu v souvislosti se summitem EU připravovaným na 23. října, který se má postupem eurozóny zabývat.

Francouzská vláda vidí v usnesení slovenského parlamentu „důkaz odhodlání eurozóny čelit dluhové krizi“. „Tím, že země eurozóny udělily fondu rozšířené pravomoci jednat preventivně, zasahovat na druhotných trzích a přispět k rekapitalizaci bank, si umožnily nadále profitovat z trumfu, jakým je euro,“ prohlásil francouzský ministr pro evropské záležitosti Jean Léonetti.

Marsh: Němci z eurozóny nikoho nevyhodí, bojí se diktátu

Podle Marshe přitom euro čeká dřív či později zásadní proměna. „Eurozóna se zmenší, možná bude udržitelnější a solidnější, možná to bude blok vedený Německem, a euro tak bude daleko silnější měna,“ uvádí Marsh s předpokladem, že slabé státy nakonec vystoupí samy – vést by je měla vidina, že mimo eurozónu se jejich situace zlepší. „Německo nebude nikoho vylučovat, Němci nechtějí přikročit k mocenskému diktátu. Nicméně eurozóna zeštíhlí, bude to nové euro, přistoupí země jako Švýcarsko.“

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Schillerová chce stihnout legislativu k EET v příštím roce

Nová ministryně financí Alena Schillerová (ANO) již vytvořila na resortu pracovní skupinu pro zavedení elektronické evidence tržeb (EET). Vyjádřila se tak v pořadu Týden v politice moderovaném Martinem Šnajdrem. Součástí připravovaného zákona má být také daňový balíček, který bude mimo jiné obsahovat osvobození spropitného od daní a pojistného, snížení DPH na nealko nápoje ve stravovacích službách nebo studentské a manželské slevy. Podle ministryně je reálné, aby se nezbytné legislativní změny stihly během roku 2026, zpracovaný legislativní text by chtěla mít do konce února, v říjnu by měl navázat pilotní projekt. Schillerová také znovu připustila, že schodek rozpočtu na příští rok by mohl být vyšší, než s jakým počítal návrh připravený předchozím kabinetem Petra Fialy (ODS).
před 5 hhodinami

Německá armáda koupí pistole od České zbrojovky

Česká zbrojovka, výrobce ručních palných zbraní, získala zakázku u německé armády, bundeswehr si vybral její pistoli jako svou novou služební zbraň. Uherskobrodská firma informovala, že zakázku získala v mezinárodním tendru a uspěla před několika globálními konkurenty. Cenu ani rozsah zakázky neuvedla.
včera v 19:32

Inspekce: Prodej alkoholu nezletilým je na vánočních trzích nejčastějším prohřeškem

Desítky kontrol na vánočních trzích naplánovala před koncem roku Česká obchodní inspekce. Zaměřuje se při nich hlavně na prodej alkoholu nezletilým, který je podle inspektorů nejčastějším problémem, ale i na poctivost stánkařů.
18. 12. 2025

Nebude to hned, ale chceme k tomu směřovat, řekl Mach o vyrovnaném rozpočtu

Vláda hnutí ANO, SPD a Motoristů chce směřovat k vyrovnanému rozpočtu, zdůraznil ve čtvrtečním Interview ČT24 budoucí náměstek na ministerstvu financí Petr Mach (SPD). Cíle lze podle něj navíc dosáhnout bez zvyšování daní.
18. 12. 2025

ČNB ponechala základní úrokovou sazbu beze změny

Bankovní rada České národní banky (ČNB) ponechala základní úrokovou sazbu beze změny na 3,5 procentech. Informoval o tom ředitel odboru komunikace ČNB Jakub Holas. Finanční trh stabilitu úrokových sazeb očekával.
18. 12. 2025Aktualizováno18. 12. 2025

Europoslanci schválili postupný zákaz dovozu ruského plynu

Evropský parlament (EP) ve středu ve Štrasburku schválil zákaz dovozu ruského plynu do Evropy nejpozději do podzimu roku 2027. Nařízení se týká zkapalněného zemního plynu (LNG), jehož dovoz by měl skončit nejpozději k 1. lednu 2027, i dovozu potrubního plynu, kdy je nejzazší termín za určitých podmínek 1. listopadu téhož roku.
17. 12. 2025Aktualizováno17. 12. 2025

Spotřeba uhlí bude letos rekordní, předpovídá agentura IEA

Spotřeba uhlí bude letos opět rekordní, proti loňsku se zvýší o půl procenta a dosáhne 8,85 miliardy tun. Částečně je to způsobeno politikou vlády amerického prezidenta Donalda Trumpa. Ve svém výhledu o vývoji poptávky po tomto palivu to píše Mezinárodní agentura pro energii (IEA). Spalování uhlí je přitom jedním z největších zdrojů skleníkových plynů, které významně přispívají ke změně klimatu.
17. 12. 2025

Přesunutí poplatků za zelené zdroje je dle Davida správné. Na dluh, míní Hladík

„Nepochybuji o tom, že to je krok správným směrem, ale nebude to stačit,“ reagoval europoslanec Ivan David (SPD) na krok vlády, která počítá s tím, že bude ze státního rozpočtu hradit poplatky za obnovitelné zdroje energie. Vyjít by to mělo na sedmnáct miliard korun, což bude každoročně na dluh budoucích generací, varoval exministr životního prostředí a poslanec Petr Hladík (KDU-ČSL). Vyzval k pomoci energeticky náročným odvětvím. Převedení poplatků na stát je podle prezidenta Svazu průmyslu a dopravy Jana Rafaje „extrémně důležitý krok“ pro energeticky náročný průmysl, po němž svaz volal mnoho let. Pozvání do Událostí, komentářů přijala také ředitelka Masarykova ústavu vyšších studií ČVUT Vladimíra Dvořáková. Moderoval Daniel Takáč.
17. 12. 2025
Načítání...