Marsh: Pro záchranu Itálie musí odstoupit Berlusconi

Praha/Řím – Dalším propadu Itálie do dluhové krize zabrání jedině odchod Silvia Berlusconiho z čela italské vlády. V Událostech, komentářích to uvedl vlivný britský finanční komentátor David Marsh s tím, že trhy a investoři začnou důvěřovat teprve technokratičtější vládě. Ve stávající situaci ale hrozí zemi další dluhové propady, které by vzhledem k významu Itálie existenci eurozóny ohrozily mnohem zásadněji, než tomu je v případě Řecka.

„Itálie potřebujete změnu vlády,“ zůdraznil Marsh, který se v Praze účastní konference společnosti Prague Twenty. „Berlusconi musí odstoupit a musí být nahrazen technokratičtější vládou, ve kterou budou mít trhy důvěru. Potom se Itálie dostane do lepší situace. Osobnost a perspektiva pana Berlusconiho stojí trochu v cestě, takže se dostáváme do širší a dramatičtější fáze záchrany Evropy. Nejde o malé země, ale o ty větší, jako je vedle Itálie Španělsko. Tam bude situace daleko nebezpečnější.“

Záchranný fond eurozóny (EFSF) ve výši 780 miliard eur, který při druhém hlasování schválil slovenský parlament, pak podle Marshe slouží především jako pojistka pro zmíněné dva státy. „Řecko je teď mimo hru. Peníze, které byly vyčleněny Evropou, nejsou ani tak na pomoc Řecku, jako Itálii a Španělsku, které by se mohly ocitnout v podobné situaci neschopnosti splácet,“ konstatoval analytik.

Zároveň upozornil, že stávající výše eurovalu není dostatečná: „EFSF není v situaci, aby mohl řádně fungovat. Je třeba, aby se jeho aktivita více rozjela. Problém je, že politici jsou poměrně pomalí a finanční trhy jsou daleko rychlejší.“ Myšlenkou nedostatečnosti stávajícího řešení Marsh zároveň podpořil dnešní vyjádření člena NERVu Vladimíra Dlouhého, který dnes ve Dvaceti minutách Radiožurnálu uvedl, že stávající částka by se pro skutečnou pomoc Evropě měla navýšit až čtyřnásobně.

Nahrávám video

Evropa usnesení slovenského parlamentu vítá

Slovenské obstrukce kolem schválení záchranného fondu eurozóny podle analytika dosvědčují jen těžkopádnost Evropské unie při řešení krize společné měny: „Ukazuje se, jak demokratický proces v Evropě pracuje pomalu a že zde jsou různá zdržení a že i malé země, jako Slovensko, mohou hrát velkou roli.“

Představitelé Evropské unie i řady jejích členských zemí přitom dnes souhlasné slovo slovenské Národní rady vesměs uvítali. „Chtěl bych při této příležitosti poblahopřát Slovensku. Je to důležité rozhodnutí pro celou Evropu,“ prohlásil předseda Evropské komise José Manuel Barroso. Také šéf EFSF Klaus Regling krok Bratislavy ocenil, protože tím fond nabývá větší akceschopnosti. „Jsem si jist, že nyní máme dost síly postupovat tak, jak to trhy potřebují,“ řekl na tiskové konferenci v portugalském Lisabonu v souvislosti se summitem EU připravovaným na 23. října, který se má postupem eurozóny zabývat.

Francouzská vláda vidí v usnesení slovenského parlamentu „důkaz odhodlání eurozóny čelit dluhové krizi“. „Tím, že země eurozóny udělily fondu rozšířené pravomoci jednat preventivně, zasahovat na druhotných trzích a přispět k rekapitalizaci bank, si umožnily nadále profitovat z trumfu, jakým je euro,“ prohlásil francouzský ministr pro evropské záležitosti Jean Léonetti.

Marsh: Němci z eurozóny nikoho nevyhodí, bojí se diktátu

Podle Marshe přitom euro čeká dřív či později zásadní proměna. „Eurozóna se zmenší, možná bude udržitelnější a solidnější, možná to bude blok vedený Německem, a euro tak bude daleko silnější měna,“ uvádí Marsh s předpokladem, že slabé státy nakonec vystoupí samy – vést by je měla vidina, že mimo eurozónu se jejich situace zlepší. „Německo nebude nikoho vylučovat, Němci nechtějí přikročit k mocenskému diktátu. Nicméně eurozóna zeštíhlí, bude to nové euro, přistoupí země jako Švýcarsko.“

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

VideoVýjimky z nové EET matou některé obchodníky

Nová elektronická evidence tržeb (EET) by měla platit pro všechny a od stejného termínu, nikoliv ve vlnách, jako když ji stát zavedl poprvé. Zákon ale připouští i výjimky a někteří obchodníci nevědí, jestli se jich změny dotknou. Týká se to třeba provozovatelů prodejních automatů. Ministerstvo financí slíbilo vydat metodický pokyn po přijetí návrhu zákona o EET. Výjimky mají dostat i lesní bary či prodejci ryb před Vánoci.
včera v 07:01

Ministerstvo financí naposled oznámilo maximální ceny benzinu a nafty

Ministerstvo financí v pátek oznámilo maximální ceny pohonných hmot na víkend. Litr benzinu se bude prodávat maximálně za 43,41 koruny, litr nafty nejvýše za 42,13 koruny. Ceny ropy přitom s další eskalací situace na Blízkém východě dál rostou, což ovlivní ceny na tuzemských čerpacích stanicích. Kromě situace ve světě k tomu povedou také domácí faktory – vláda totiž ukončí nejen zastropování cen paliv, ale i marže obchodníků a snížení spotřební daně u nafty. Současná opatření mají platit do neděle.
17. 7. 2026Aktualizováno17. 7. 2026

Regulace cen paliv s nedělí skončí

Vláda neprodloužila regulaci cen pohonných hmot. Cenové stropy tak budou platit naposledy v neděli, od příštího pondělí se ceny benzinu a nafty budou řídit pouze podle tržních mechanismů. Novinářům to po pondělním jednání kabinetu řekla ministryně financí Alena Schillerová (ANO). Mimořádná tržní situace podle ní pominula. Zároveň ale zdůraznila, že resort financí bude ceny paliv i marže prodejců nadále pozorně monitorovat.
13. 7. 2026Aktualizováno17. 7. 2026

Výroba aut v Česku vzrostla, více než třetinu tvoří elektromobily či hybridy

Tuzemské automobilky vyrobily v prvním pololetí 780 378 osobních aut, což je meziročně o 4,4 procenta více. V červnu produkce vzrostla o 3,3 procenta. Celkem čtyřicet procent vyrobených aut byly elektromobily nebo hybridy, z toho bylo 130 356 elektromobilů, oznámilo Sdružení automobilového průmyslu.
17. 7. 2026

Banky v červnu poskytly hypotéky za 48,9 miliardy korun, o třetinu víc než loni

Banky a stavební spořitelny poskytly v červnu hypoteční úvěry za 48,9 miliardy korun. Ve srovnání s loňským červnem to znamená nárůst o 32 procent, proti květnu se objem hypoték snížil o sedm procent. Nové úvěry bez refinancování meziměsíčně klesly o čtyři procenta na 36,5 miliardy korun. Úrokové sazby v průměru stouply na 4,79 procenta z květnových 4,67 procenta. Vyplývá to ze statistik České bankovní asociace (ČBA) Hypomonitor. Data dodávají všechny banky a spořitelny poskytující hypotéky na trhu.
17. 7. 2026

U mimounijních levných zásilek se v Česku za dva týdny vyměřilo clo ve výši 117 milionů

Celní správa České republiky eviduje za první dva týdny od zavedení nového cla téměř 470 tisíc levných zásilek ze zemí mimo Evropskou unii. Vyměřila na ně clo ve výši skoro 117 milionů korun. Nové clo na tyto zásilky nízké hodnoty zavedla EU od 1. července. Chce tak narovnat podmínky trhu, posílit kontrolu dováženého zboží a snížit objem zboží doručovaný do EU v malých zásilkách.
16. 7. 2026

EK schválila český systém kapacitních mechanismů pro nové zdroje elektřiny

Evropská komise (EK) uvedla, že schválila český systém takzvaných kapacitních mechanismů pro výstavbu nových zdrojů elektřiny. Stát by tak v příštích letech měl v rámci systému garantovat investorům formou státní podpory alespoň částečnou návratnost jejich investic do nových zdrojů. Nastavení kapacitních mechanismů bylo jednou z priorit vlády ANO, SPD a Motoristů v energetice.
16. 7. 2026

Volkswagen pokračuje v úsporách, zasáhnout by měly i Škoda Auto

Koncern Volkswagen šetří a chystá změny. Dotknout by se podle německých médií mohly i společnosti Škoda Auto. Skončit by podle deníku Bild mohla třeba Fabia. Naopak některé vozy určené pro indický trh by se mohly prodávat i jinde.
15. 7. 2026

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.