Praha/Řím – Dalším propadu Itálie do dluhové krize zabrání jedině odchod Silvia Berlusconiho z čela italské vlády. V Událostech, komentářích to uvedl vlivný britský finanční komentátor David Marsh s tím, že trhy a investoři začnou důvěřovat teprve technokratičtější vládě. Ve stávající situaci ale hrozí zemi další dluhové propady, které by vzhledem k významu Itálie existenci eurozóny ohrozily mnohem zásadněji, než tomu je v případě Řecka.
Marsh: Pro záchranu Itálie musí odstoupit Berlusconi
„Itálie potřebujete změnu vlády,“ zůdraznil Marsh, který se v Praze účastní konference společnosti Prague Twenty. „Berlusconi musí odstoupit a musí být nahrazen technokratičtější vládou, ve kterou budou mít trhy důvěru. Potom se Itálie dostane do lepší situace. Osobnost a perspektiva pana Berlusconiho stojí trochu v cestě, takže se dostáváme do širší a dramatičtější fáze záchrany Evropy. Nejde o malé země, ale o ty větší, jako je vedle Itálie Španělsko. Tam bude situace daleko nebezpečnější.“
Záchranný fond eurozóny (EFSF) ve výši 780 miliard eur, který při druhém hlasování schválil slovenský parlament, pak podle Marshe slouží především jako pojistka pro zmíněné dva státy. „Řecko je teď mimo hru. Peníze, které byly vyčleněny Evropou, nejsou ani tak na pomoc Řecku, jako Itálii a Španělsku, které by se mohly ocitnout v podobné situaci neschopnosti splácet,“ konstatoval analytik.
Zároveň upozornil, že stávající výše eurovalu není dostatečná: „EFSF není v situaci, aby mohl řádně fungovat. Je třeba, aby se jeho aktivita více rozjela. Problém je, že politici jsou poměrně pomalí a finanční trhy jsou daleko rychlejší.“ Myšlenkou nedostatečnosti stávajícího řešení Marsh zároveň podpořil dnešní vyjádření člena NERVu Vladimíra Dlouhého, který dnes ve Dvaceti minutách Radiožurnálu uvedl, že stávající částka by se pro skutečnou pomoc Evropě měla navýšit až čtyřnásobně.
Evropa usnesení slovenského parlamentu vítá
Slovenské obstrukce kolem schválení záchranného fondu eurozóny podle analytika dosvědčují jen těžkopádnost Evropské unie při řešení krize společné měny: „Ukazuje se, jak demokratický proces v Evropě pracuje pomalu a že zde jsou různá zdržení a že i malé země, jako Slovensko, mohou hrát velkou roli.“
Představitelé Evropské unie i řady jejích členských zemí přitom dnes souhlasné slovo slovenské Národní rady vesměs uvítali. „Chtěl bych při této příležitosti poblahopřát Slovensku. Je to důležité rozhodnutí pro celou Evropu,“ prohlásil předseda Evropské komise José Manuel Barroso. Také šéf EFSF Klaus Regling krok Bratislavy ocenil, protože tím fond nabývá větší akceschopnosti. „Jsem si jist, že nyní máme dost síly postupovat tak, jak to trhy potřebují,“ řekl na tiskové konferenci v portugalském Lisabonu v souvislosti se summitem EU připravovaným na 23. října, který se má postupem eurozóny zabývat.
Francouzská vláda vidí v usnesení slovenského parlamentu „důkaz odhodlání eurozóny čelit dluhové krizi“. „Tím, že země eurozóny udělily fondu rozšířené pravomoci jednat preventivně, zasahovat na druhotných trzích a přispět k rekapitalizaci bank, si umožnily nadále profitovat z trumfu, jakým je euro,“ prohlásil francouzský ministr pro evropské záležitosti Jean Léonetti.
Marsh: Němci z eurozóny nikoho nevyhodí, bojí se diktátu
Podle Marshe přitom euro čeká dřív či později zásadní proměna. „Eurozóna se zmenší, možná bude udržitelnější a solidnější, možná to bude blok vedený Německem, a euro tak bude daleko silnější měna,“ uvádí Marsh s předpokladem, že slabé státy nakonec vystoupí samy – vést by je měla vidina, že mimo eurozónu se jejich situace zlepší. „Německo nebude nikoho vylučovat, Němci nechtějí přikročit k mocenskému diktátu. Nicméně eurozóna zeštíhlí, bude to nové euro, přistoupí země jako Švýcarsko.“