Maďarský parlament obemknul živý řetěz na protest proti úsporám

Budapešť - Tisíce protestujících odborářů dnes obklíčily maďarský parlament. Důvodem jsou další tvrdé úspory, které po prázdninách oznámil premiér Viktor Orbán. Reformy se dotknou daňového i sociálního systému, ale také bank a zákoníku práce. Nově tak třeba přijde o státní podporu každý, kdo nepřijme nabízené pracovní místo. Maďarsko chce ale chránit i některé dlužníky, kterým hrozí, že přijdou o byt či dům. Na tuto ochranu zase doplatí banky.

Po volbách vítali Maďaři Orbána jako spasitele. Teď po tvrdých škrtech nebo i znárodnění penzijních fondů přichází vystřízlivění a protesty. „Máme nízké platy, a když vláda prosadí i snížení příplatků za přesčasy, naše životní úroveň ještě víc klesne. Takže to je to, co přinesla Orbánova vláda, z velkých slibů nezůstalo nic,“ stěžuje si jeden z protestujících.

János Borsik, předseda autonomního odborového svazu

„Největší problém je, že vláda nejedná s odbory. Kritizovala to už také Evropské komise.“

Vláda, která se v parlamentu opírá o dvoutřetinovou většinu, schvaluje zákony jako na běžícím pásu – bez zaváhání a bez diskuse. Orbán si z protestů nic nedělá. Chystá další změny v zákoníku práce a pustit se znovu chce i do bank. Z jejich možného odchodu ze země si vláda také nic nedělá.

Orbán chce chránit dlužníky, doplatí na to banky

Pravdou ale je, že se maďarská vláda snaží pamatovat i na zadlužené občany. Tentokrát ovšem na úkor bank. Rozhodla se chránit Maďary, kteří si nabrali hypotéky ve švýcarských francích, stanovením nižšího fixního kurzu forintu ke švýcarskému franku. Rozdíl mezi ním a aktuálním kurzem franku má jít k tíži věřitelských bank. Pro dlužníky, kteří se rozhodnou svůj dluh ihned splatit, by měl podle vládního plánu platit směnný kurz 180 forintů za frank. Dnešní kurz franku je 233 forintů, v době uzavírání úvěrů se kurz pohyboval mezi 155 a 160 forinty za frank.

„Jde o jedno z opatření v rámci plánu na záchranu země,“ prohlásil Orbán. „Lze očekávat, že mezinárodní instituce nás na mezinárodním poli budou zase kritizovat. K tomu můžu říct jen tolik, že v případě nepříznivých soudů budeme patřičně reagovat,“ dodal.

Součástí opatření bude podle něj také zjistit, kdo je zodpovědný za to, že si Maďaři mohli v dřívějších letech brát úvěry a hypotéky v zahraničních měnách zcela neomezeně, a „čí zájmy za tím stály“. Úvěry ve švýcarských francích byly v předkrizových dobách atraktivní kvůli nízkým úrokům. Krize a hospodářské problémy Maďarska ale s kurzy pořádně zamíchaly. V současnosti nejméně 100 tisícům maďarským rodin hrozí, že přijdou o své domy a byty, na něž si půjčily.

2 minuty
Reportáž Ladislava Kerekeše
Zdroj: ČT24

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Evropská unie podle FT zvažuje cla za 93 miliard eur v odvetě za Trumpovy hrozby

Evropská unie zvažuje, že zavede na zboží ze Spojených států dovozní cla v hodnotě 93 miliard eur (2,3 bilionu korun). Mohla by také omezit přístup amerických společností na unijní trh. Uvádějí to zdroje britského deníku Financial Times (FT). Tímto plánem by Unie mohla reagovat na tarify, kterými hrozí americký prezident Donald Trump těm ze spojenců v NATO, kteří se staví proti jeho kampani za získání Grónska.
14:25Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Kvůli silným mrazům byla na začátku týdne rekordní spotřeba elektřiny

Domácnosti i firmy mají na svědomí vysokou spotřebu elektřiny a plynu. V mrazivých dnech se totiž výrazně zvyšuje energetická náročnost vytápění budov. Na začátku týdne padl dokonce rekord zatížení české elektrizační soustavy. Většinu spotřeby v dané chvíli pokrývaly tepelné, jaderné a plynové elektrárny.
před 2 hhodinami

Vláda zahájí přípravné kroky k zestátnění ČEZu, řekl Havlíček

Vláda dál počítá s výkupem akcií ČEZu, proces bude trvat rok a půl až dva. V rozhovoru pro Týden v politice to uvedl první vicepremiér Karel Havlíček (ANO). Přesný postup ministr průmyslu a obchodu nekomentoval – s ohledem na to, že jde o cenotvorné informace. Přípravné kroky by ale podle něj mohly začít v následujících měsících.
před 13 hhodinami

Brusel chce kritickou infrastrukturu bez čínské stopy, píše FT

Evropská komise (EK) plánuje postupné vyloučení čínských technologií z kritické infrastruktury v Evropské unii. Dotknout by se to mělo například telekomunikačních sítí, solární energetiky či bezpečnostních skenerů. Informoval o tom deník Financial Times (FT) s odvoláním na zdroje z Komise.
včera v 08:25

Soud ve vedlejší kauze kolem ČKD Praha DIZ zprostil obžaloby Speychala

Městský soud v Praze zprostil obžaloby z daňových úniků někdejšího majitele strojírenské firmy ČKD Praha DIZ Petra Speychala. Dalších pět lidí uznal vinnými, kromě trestů vězení jim uložil i peněžité tresty a zákazy činnosti. Obžalovaní vinu před soudem odmítli. Páteční rozsudek není pravomocný, lze proti němu podat odvolání k pražskému vrchnímu soudu. Speychal je obžalovaný i v hlavní kauze kolem ČKD Praha DIZ, v té soud dosud nerozhodl.
16. 1. 2026

Vláda chce podpořit výrobu léků v Česku. Chybí lidé, varují firmy

Vláda chce podpořit výrobu léků v tuzemsku a zároveň přilákat zahraniční investory. Důvodem jsou hlavně opakované výpadky některých medikamentů. Podle zástupců farmaceutických firem ale v Česku není dostatek kvalifikovaných pracovníků. A za nízké považují také úhrady, které zdravotní pojišťovny za léčiva platí.
16. 1. 2026

Banky poskytly loni hypotéky za 406 miliard korun, druhý největší objem za 30 let

Banky a stavební spořitelny poskytly loni hypoteční úvěry za 406 miliard korun, což je meziroční nárůst o 48 procent. Jde o druhý největší objem za 30 let hypotečního trhu v Česku, nejvyšší byl v roce 2021. Nové úvěry bez refinancování stouply loni o 41 procent na 321 miliard korun, což znamenalo také druhý nejsilnější rok. Úrokové sazby v prosinci zůstaly v průměru pod 4,5 procenta. Vyplývá to ze statistik České bankovní asociace Hypomonitor. Data dodávají všechny banky a stavební spořitelny poskytující hypotéky na trhu.
16. 1. 2026

K vymáhání dotací po Agrofertu nám chybí klíčový dokument, tvrdí resort zemědělství

Státní zemědělský intervenční fond (SZIF) ještě nezačal vymáhat po holdingu Agrofert vrácení dotací z doby, kdy byl vlastník Agrofertu premiér Andrej Babiš (ANO) ve střetu zájmů. Píše o tom server Seznam Zprávy. Ministerstvo zemědělství podle serveru tvrdí, že mu chybí klíčový dokument. Podle Babiše Agrofert nic nedluží.
15. 1. 2026Aktualizováno15. 1. 2026
Načítání...