Maďarsko překračuje deficity, EU mu zmrazí peníze z fondů

Brusel - Ministři financí zemí Evropské unie se dnes rozhodli, že Maďarsku zmrazí 495 milionů eur (přes 12 miliard korun) z kohezního fondu EU z peněz určených na rok 2013. Důvodem je, že Budapešť dostatečně nebojuje proti nadměrným rozpočtovým deficitům.

Peníze by měly být Maďarsku zmraženy od příštího roku. „Na pozastavení peněz z kohezních fondů pro Maďarsko je shoda,“ citovala Reuters nejmenovaného diplomata. Evropská komise nicméně už dříve zdůraznila, že maďarské úřady budou mít tím pádem dost času na situaci zareagovat. Pokud by přijaly uspokojující opatření, pak by o peníze nepřišly.

Olli Rehn, komisař pro hospodářské a měnové záležitosti

„Maďarsko nebylo schopno i přes opakované výzvy Evropské komise přijmout potřebná opatření k tomu, aby tento schodek snížilo.“

Kvůli sankcím se jednání ministrů natáhlo o několik hodin. Nakonec se podařilo dosáhnout kompromisu, s nímž souhlasili i Maďaři. „Sankce sice byly odsouhlaseny, nicméně s tím, že neprodleně, 22. června, budou přezkoumány. A pokud se ukáže, že Maďarsko splnilo všechny body doporučení, tak budou okamžitě odvolány,“ přiblížil kompromis český ministr financí Miroslav Kalousek. Šéf tuzemských financí podobně jako řada dalších ministrů zdůrazňoval potřebu plnit dohodnutá pravidla, avšak zároveň apeloval, aby bylo všem měřeno stejným metrem. 

Dojde nakonec k prvnímu potrestání členského státu?

Je to tak vůbec poprvé, co unie tímto způsobem potrestala nějaký členský stát kvůli laxní fiskální politice. Nejde přitom o jediný spor mezi Budapeští a Bruselem. Před necelým týdnem přišla z unijní centrály jiná důrazná výtka. „Potřebujeme vyjasnit a přeložit závazky, které Maďarsko učinilo ohledně zakotvení nezávislosti centrální banky v zákoně. Potřebujeme samotný text zákona a harmonogram, podle kterého vstoupí v účinnost,“ uvedla mluvčí Evropské komise Pia Ahrenkilde-Hansenová.

Hlavním cílem kohezních fondů je přitom snižovat rozdíly mezi novými a starými členy unie. Peníze tak většinou míří do infrastruktury nebo na výstavbu kanalizací a čističek vod. „Je to špatné chápání řízení unie, když podporuje zlé a dobré trestá. S takovým byrokratickým způsobem myšlení se nedá řídit nejen evropské hospodářství, ale ani venkovské vetešnictví,“ prohlásil maďarský premiér Viktor Orbán.

„Maďarsko uznává, že deficit překračuje od roku 2004, kdy vstoupila do EU. Ale vláda Orbána označuje hrozbu zastavení peněz z kohezních fondů za nespravedlivé, protože loni se podařilo udržet deficit pod třemi procenty HDP,“ uvedl spolupracovník ČT Gregor Martin Papucsek.

Maďarsko navíc nemusí zůstat jedinou zemí, která by se kvůli nedůrazně snižovaným schodkům musela bát o bruselské peníze. Přísné dodržování rozpočtových pravidel si totiž Evropská unie vytyčila za jeden ze svých hlavních cílů. Velké problémy s jejich dodržováním tak má třeba Španělsko.

Maďarská ekonomika letos podle OECD sklouzne do recese

Maďarská ekonomika se navíc v letošním roce propadne do recese, jak dnes předpověděla podle agentury Reuters Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD). Vyzvala rovněž maďarskou vládu k rychlému uzavření úvěrové dohody s mezinárodními věřiteli a k novým opatřením ke snížení rozpočtového deficitu. 

Maďarsko
Zdroj: Tibor Somogyi/ISIFA/SME

Kromě tohoto citlivého tématu se ministři, mezi nimiž bude i český zástupce Miroslav Kalousek, mají zabývat i plány na zavedení unijní daně z finančních transakcí. Proti tomuto návrhu se ale v minulosti mimo jiné stavěla Česká republika. Její zástupci argumentovali například hrozbou odlivu těchto transakcí mimo EU.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Rok 2026 v Česku: Nová vláda, obecní volby i změny v zápisech prvňáčků

Rok 2026 přinese řadu významných událostí a změn, a to i hned ve svém prvním měsíci. Nová vláda Andreje Babiše (ANO) bude v polovině ledna žádat sněmovnu o důvěru. Budoucí prvňáčky čekají přísnější pravidla odkladů docházky a nově také půjdou k zápisu už v lednu místo tradičního dubna. V tuzemsku také s uzavřením posledního dolu na Karvinsku skončí těžba černého uhlí. Na podzim budou lidé po čtyřech letech opět volit své obecní zastupitele a třetina země vybere i nové senátory.
včera v 07:00

Bitcoin letos poklesl o téměř sedm procent na 87 tisíc dolarů

Nejrozšířenější kryptoměna bitcoin letos ztratila téměř sedm procent své hodnoty a na konci roku se obchodovala kolem 87 tisíc dolarů, tedy zhruba 1,79 milionu korun. Za letošní rok přitom bitcoin dosáhl svého dosavadního maxima přes 124 tisíc dolarů (2,6 milionu korun), ale také se propadl až k 76 tisícům dolarů (1,6 milionu korun). Vyplývá to z údajů serveru Kurzy.cz.
30. 12. 2025

Růst tuzemské ekonomiky očekávají odborníci i v příštím roce

Tuzemské ekonomice se letos dařilo – ve třetím čtvrtletí meziročně vzrostla o 2,8 procenta. Celoroční růst se podle odhadů resortu financí a analytiků ustálí na hodnotě dvě a půl procenta. The Economist zařadil v prosinci Česko na šesté místo v žebříčku nejlépe prosperujících ekonomik světa. Dle ekonoma Jana Bureše je však tento seznam zkreslující. Odborníci se shodují, že hospodářský růst může pokračovat i v dalším roce. Ekonom David Marek v této souvislosti zmínil překročení tří procent.
29. 12. 2025

Cena regulované složky elektřiny pro domácnosti klesne o patnáct procent

Regulovaná část ceny elektřiny pro domácnosti od začátku příštího roku klesne o 15,1 procenta. Spotřebitelé tak oproti letošnímu roku za cenu určovanou státem ušetří v průměru 420 korun za spotřebovanou megawatthodinu (MWh). Stovky korun za megawatthodinu ušetří i větší odběratelé. Rozhodl o tom Energetický regulační úřad (ERÚ). Do nových cen už zahrnul úlevu od poplatků za podporované zdroje energie (POZE), kterou v prosinci vláda převedla pod státní rozpočet.
29. 12. 2025

„Čínská Havaj“ chce přilákat zahraniční investice nulovými cly

Na ostrově Chaj-nan už druhým týdnem funguje největší přístav volného obchodu v Číně. Původně turistická provincie se proměnila ve výrobní a logistickou základnu. Nulová cla a citelné daňové úlevy mají přilákat nové zahraniční investice. Komunistická vláda v Pekingu to prezentuje jako ukázku své podpory neomezeného byznysu. Zároveň ale zdůrazňuje, že nic nesmí ohrozit národní bezpečnost.
29. 12. 2025

Elektřina řadě lidí zlevní. I díky převodu plateb za obnovitelné zdroje na stát

Energetický trh nabízí do nového roku příznivý výhled. Řada dodavatelů avizuje zlevnění elektřiny, zejména u smluv na dobu neurčitou. Na účtech odběratelů se má pozitivně projevit i rozhodnutí převést poplatky za podporované zdroje energie na stát. Změnu odsouhlasila vláda a Energetický regulační úřad teď rozhodnutí zpracovává. U plynu se systém poplatků nemění.
29. 12. 2025

Kompenzace regionům za dostavbu Dukovan mají vyjít na patnáct miliard

Patnáct miliard korun mají stát kompenzační opatření v regionech dotčených dostavbou Jaderné elektrárny Dukovany. Většinu sumy uhradí stát, část ale i kraje a obce. Ty už připravují projekty na bydlení a infrastrukturu. S výstavbou nových bloků má totiž přijít až deset tisíc lidí.
28. 12. 2025

Automobilky v Česku mohou vyrovnat výrobní rekord. Chystají se ale na nová omezení

Automobilky v Česku letos vyrobí skoro půl druhého milionu osobních vozů. Vyrovnaly by tím loňský rekord, kdy se produkce zastavila na zhruba 1,45 milionu kusů. Rok 2026 označují zástupci odvětví za klíčový. Na firmy dopadnou evropské regulace a jejich fungování budou dál ovlivňovat třeba vysoké náklady, celní politika nebo čínská konkurence. I proto už nepředpokládají, že by dál výrazněji rostly.
28. 12. 2025
Načítání...