Maďarsko nechce přijít o dotace, osnuje plány na snížení deficitu

Budapešť - Maďarsko dnes slíbilo, že příští měsíc nastíní své plány na snížení rozpočtového deficitu. Chce tak zvrátit rozhodnutí Evropské unie zmrazit zemi 495 milionů eur (v přepočtu asi 12 miliard korun) z kohezního fondu. O zmrazení prostředků rozhodli v úterý ministři financí EU. Důvodem bezprecedentního kroku je skutečnost, že Budapešť podle nich dostatečně nebojuje proti nadměrným rozpočtovým deficitům.

„Maďarsko v polovině dubna odpoví na otázky související s dosažením cíle pro rozpočtový schodek,“ informoval státní tajemník maďarského ministerstva hospodářství Zoltán Cséfalvay. Dodal, že pokud vláda uskuteční všechna plánovaná opatření, mohlo by to zajistit splnění rozpočtového cíle. V letošním roce podle něj budou zapotřebí úspory v rozsahu 130 až 140 miliard forintů (zhruba 11 až 12 miliard Kč).

Tibor Navracsics, místopředseda maďarské vlády:

„Chceme, aby nám Mezinárodní měnový fond, Evropská unie a Evropská centrální banka začaly opět věřit. Jen tak budeme moci opět nastartovat diskuze, což je nutná podmínka pro to, abychom naši situaci konečně vyřešili.“

V podobnou reakci Brusel doufal. „Pokud země přijme rozhodné a efektivní akce podle nového doporučení Ecofinu, budou finance uvolněny dřív, než to Maďarsko pocítí,“ vzkázal již včera Maďarsku eurokomisař Olli Rehn.

Maďaři mají o peníze z kohezního fondu přijít od příštího roku. Pokud však přesvědčí partnery v EU, že situaci prokazatelně řeší, pak může být toto rozhodnutí zrušeno. Je to vůbec poprvé, kdy se unie rozhodla tímto způsobem potrestat nějaký členský stát kvůli laxní rozpočtové politice. Souvisí to ale se zpřísněním rozpočtové disciplíny, k níž se unie zavázala v reakci na současnou dluhovou krizi.

Schodky nad povolenou tříprocentní úrovní má nyní většina zemí EU včetně Česka. Brusel kvůli tomu s nimi vede jednání pro porušení pravidel. Už v lednu komise uvedla, že kromě Maďarska mají aktuálně se schodky a plánovaným harmonogramem pro jejich korekci problémy i Belgie, Malta, Kypr a Polsko. Jenže u nich, na rozdíl od Maďarska, Brusel viděl snahu se situací něco dělat, takže k trestu nepřistoupil.

2 minuty
Maďarsko v dubnu představí plány na snížení deficitu
Zdroj: ČT24

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

ČNB ponechala základní úrokovou sazbu beze změny

Bankovní rada České národní banky (ČNB) ponechala základní úrokovou sazbu beze změny na 3,5 procentech. Informoval o tom ředitel odboru komunikace ČNB Jakub Holas. Finanční trh stabilitu úrokových sazeb očekával.
15:19Aktualizovánopřed 46 mminutami

Europoslanci schválili postupný zákaz dovozu ruského plynu

Evropský parlament (EP) ve středu ve Štrasburku schválil zákaz dovozu ruského plynu do Evropy nejpozději do podzimu roku 2027. Nařízení se týká zkapalněného zemního plynu (LNG), jehož dovoz by měl skončit nejpozději k 1. lednu 2027, i dovozu potrubního plynu, kdy je nejzazší termín za určitých podmínek 1. listopadu téhož roku.
včeraAktualizovánovčera v 15:26

Spotřeba uhlí bude letos rekordní, předpovídá agentura IEA

Spotřeba uhlí bude letos opět rekordní, proti loňsku se zvýší o půl procenta a dosáhne 8,85 miliardy tun. Částečně je to způsobeno politikou vlády amerického prezidenta Donalda Trumpa. Ve svém výhledu o vývoji poptávky po tomto palivu to píše Mezinárodní agentura pro energii (IEA). Spalování uhlí je přitom jedním z největších zdrojů skleníkových plynů, které významně přispívají ke změně klimatu.
včera v 11:53

Přesunutí poplatků za zelené zdroje je dle Davida správné. Na dluh, míní Hladík

„Nepochybuji o tom, že to je krok správným směrem, ale nebude to stačit,“ reagoval europoslanec Ivan David (SPD) na krok vlády, která počítá s tím, že bude ze státního rozpočtu hradit poplatky za obnovitelné zdroje energie. Vyjít by to mělo na sedmnáct miliard korun, což bude každoročně na dluh budoucích generací, varoval exministr životního prostředí a poslanec Petr Hladík (KDU-ČSL). Vyzval k pomoci energeticky náročným odvětvím. Převedení poplatků na stát je podle prezidenta Svazu průmyslu a dopravy Jana Rafaje „extrémně důležitý krok“ pro energeticky náročný průmysl, po němž svaz volal mnoho let. Pozvání do Událostí, komentářů přijala také ředitelka Masarykova ústavu vyšších studií ČVUT Vladimíra Dvořáková. Moderoval Daniel Takáč.
včera v 09:08

EK zmírnila plán na zákaz prodeje automobilů se spalovacími motory

Evropská komise (EK) zmírnila plán na zákaz prodeje automobilů se spalovacími motory v Evropské unii od roku 2035. Nový návrh požaduje, aby se emise oxidu uhličitého (CO2) u nových aut snížily o devadesát procent proti úrovni z roku 2021, tedy nikoli o sto procent, jak bylo původně plánováno.
16. 12. 2025Aktualizováno16. 12. 2025

Cenový tlak na potraviny polevuje, ve stavebnictví však sílí

Čeští spotřebitelé stále čelí rychlému růstu cen hovězího, vajec nebo drůbeže, méně si naopak připlatí za brambory, ovoce a zeleninu. Potraviny obecně nezdražují podle Českého statistického úřadu tak rychle jako dříve. Podle hlavního ekonoma Moneta Money Bank Petra Gapka by tak jejich ceny mohly být stabilnější. Tlak na ceny naopak nepolevuje ve stavebnictví, které se potýká s vysokými náklady na materiál a energie. Sektoru se také nedostává kvalifikované pracovní síly, jako jsou zedníci, tesaři nebo stavbyvedoucí. Rostou i nároky na pracovníky, kteří potřebují znát nové technologie.
16. 12. 2025

Platby za obnovitelné zdroje se zcela přesunou na stát

Stát v příštím roce převezme veškeré financování podporovaných zdrojů energie (POZE). Státní rozpočet to nově zatíží dalšími zhruba sedmnácti miliardami korun, celkově tak stát za poplatky dá více než 41 miliard korun. Schválila to vláda ANO, SPD a Motoristů, která tím chce snížit regulované ceny elektřiny. Domácnostem by toto opatření mělo regulovanou část energií oproti letošku snížit o více než patnáct procent, firmám ještě výrazněji. Dosud bylo financování POZE rozděleno mezi stát a odběratele.
16. 12. 2025Aktualizováno16. 12. 2025

Volkswagen po 24 letech uzavřel svou továrnu v Drážďanech

Továrna německé automobilky Volkswagen v Drážďanech ukončila po 24 letech provoz. Stroje se v takzvané Skleněné manufaktuře zastavily, jakmile vyrobily poslední vůz – červený Volkswagen ID.3. Automobil, na který se podepsali všichni zaměstnanci, se stane muzejním exponátem. Samotná drážďanská továrna se za padesát milionů eur (1,2 miliardy korun) změní v centrum inovací. Německá média upozornila, že to je poprvé v 88leté historii, kdy Volkswagen uzavřel některou ze svých továren v Německu.
16. 12. 2025
Načítání...