Budapešť – Maďaři musí více dbát na své zdraví. Přimět je k tomu má nový zákon, který si mezi lidmi vysloužil přezdívku daň z hranolků. Vláda jeho prostřednictvím zavádí speciální daň na nezdravé potraviny - zejména na ty s přemírou cukru, soli nebo kofeinu. Nový zákon vstoupí v platnost od prvního září a prodraží kilogram nezdravých potravin v přepočtu až téměř o dvacetikorunu.
Maďaři trpí v posledních letech stále častěji zdravotními problémy spojenými s nadměrnou konzumací tuků a solí. Proto se podle oficiálních informací rozhodla tamní vláda uvalit na nezdravé potraviny, ale i třeba na přeslazené nápoje speciální daň.
Na litr sladkých nápojů nebo těch s vysokým obsahem kofeinu se podle nového zákona vztahuje daň 5 až 250 forintů (až 23 korun). U nezdravých potravin pak kabinet stanovil sazbu daně na 100 až 200 forintů (9 až 18 korun) za kilogram. U výrobků domácího původu bude daň platit výrobce, u dovážených distributor. Obchodníci, kteří zboží zatíženého mimořádnou daní prodají méně než 50 litrů nebo 50 kilogramů, daň odvádět nemusí.
V ohrožení je i čabajka
Nejisté také zatím zůstává, jak budou podle zákona hodnoceny tradiční maďarské kalorické speciality, jako suché salámy, čabajky nebo játrové paštiky. Jisté je jen to, že hořčice a majonézy nehledě na vysoký obsah soli a často i tuku zvláštní dani zatím nepodléhají.
Maďarská média spekulují o tom, že daň je zaměřena především proti velkým zahraničním řetězcům rychlého občerstvení, mezi něž patří například McDonald’s nebo KFC. Text přijatého zákona se ovšem o podobné restrikci nezmiňuje.
Nová daň pomůže státní kase
Z nové daně bude každopádně těžit maďarská státní kasa. Maďarsko je s dluhem, který už vystoupal na 82 procent hrubého domácího produktu, nejzadluženější středoevropskou zemí a jednou z nejzadluženějších zemí EU vůbec. Loni muselo přijmout pomoc od Mezinárodního měnového fondu a od té doby zavedlo řadu kontroverzních opatření, která mu mají pomoci snížit rozpočtový schodek. Mezi ně patří například zestátnění úspor v soukromých penzijních fondech nebo zavedení téměř stoprocentní daně na odstupné pro manažery státních či polostátních firem.
