Berlín – Řešení kyperské krize spojené se zdaněním vkladů nad 100 tisíc eur nemůže podle bývalého šéfa Euroskupiny Jeana-Clauda Junckera sloužit jako model. Právě to naznačil jeho nástupce Jeroen Dijsselbloem s tím, že se navíc opřel do zemí typu Lucembursko, které podle něj musejí omezit velikost svého bankovního sektoru. Svými slovy vyvolal nový šéf Euroskupiny značný rozruch na finančních trzích. Znepokojení vyjádřila také lucemburská vláda.
Dijsselbloem na začátku týdne předestřel „nový přístup“ k řešení dluhových a bankovních krizí v dalších zemích eura na základě pomoci Kypru, jejíž součástí se stala konfiskace části vysokých nepojištěných vkladů. „Není to (pomoc Kypru) žádný nový plán. Neměli bychom dávat signál, že bankovní vklady v Evropě by nemusely být v budoucnu jisté. Neměli bychom vyvolávat u investorů dojem, že by neměli uchovávat své peníze v Evropě,“ prohlásil Juncker v německé televizi ZDF. „Poškozuje to celý evropský finanční sektor,“ dodal.
Reuters: Německo už zadluženým zemím tolik pomáhat nechce
Dijsselbloemova slova podle agentury Reuters odrážejí sílící neochotu některých silných ekonomik eura jako Německa a Nizozemska řešit krize zadlužených zemí pomocí peněz daňových poplatníků ze zbytku eurozóny. Dijsselbloem tím také zpochybnil loni schválený plán, podle něhož má sanaci problematických bank zajistit záchranný fond eurozóny ESM, aby se přerušilo nebezpečné propojení mezi sanacemi bank a zvyšováním státních dluhů.
Řada představitelů EU označila velikost kyperského bankovního sektoru za přehnanou a neudržitelnou a program záchrany počítá s jeho razantním omezením.
Podle Junckera je ale Kypr „zvláštní případ“ a třeba Lucembursko je prý něco úplně jiného. „Do Lucemburska nelákáme vysokými úroky peníze z Ruska… Mezi Kyprem a Lucemburskem žádné paralely neexistují a my nedovolíme, aby se nám takové paralely vnucovaly,“ konstatoval Juncker.
Lucembursko je sídlem poboček asi 140 bank a pojišťoven a bankovní sektor drobného velkovévodství je zhruba dvacetinásobkem ročního ekonomického výkonu země, což je mnohem vyšší poměr než v případě Kypru, kde je velikost bank proti ekonomice osminásobná.
Malta a Lucembursko přirovnání ke Kypru odmítají
Lucemburská vláda vyjádřila znepokojení nad výroky o rizicích příliš velkého bankovního sektoru. Lucemburský ministr zahraničí Jean Asselborn také obvinil Německo ve světle přístupu ke Kypru z „usilování o hegemonii“ v eurozóně. Německo nejvíce trvalo na tom, aby k záchraně bank a země před bankrotem přispěli bohatí vkladatelé v tamních bankách, a dávalo najevo, že kyperská krize ukončila „podnikatelský model“ založený na nízkých daních a lákání zahraničních vkladů.
Vedle Lucemburska má rozsáhlý bankovní sektor i Malta. Tam tvoří banky rovněž zhruba osminásobek HDP, tedy podobně jako na Kypru. Lucembursko se tak připojilo právě k Maltě, která rovněž odmítá srovnání své ekonomiky s Kyprem.
