Riga - Finanční krize už zachvátila i Pobaltí. Lotyšsko bylo jako celá řada evropských zemí před ní nuceno intervenovat na bankovním trhu. Vládní injekce ve výši 361 milionů dolarů (7,1 miliardy korun) se tak dočká největší banka v zemi Parex, které by bez pomoci hrozilo zhroucení. Vláda banku současně převezme pod svou ochranu.
Lotyšsko oznámilo náhlé rozhodnutí o zestátnění banky v sobotu v noci. Důvodem byly problémy s likviditou, způsobené finanční krizí. Podle vlády je její krok podobný těm, které podnikly i další evropské a světové země k záchraně bank. Dodala také, že zatím není potřeba podpořit další banky.
Vláda ujistila obyvatele, že jejich vklady jsou v bezpečí a Parex bude i nadále poskytovat své služby. Někteří obyvatelé země mají špatné zkušenosti s bankovní krizí již z minulosti. Jedna banka v zemi zkrachovala v roce 1995, tedy v počátcích vývoje postsovětského kapitalismu, a další se k ní přidala kvůli ruské finanční krizi v roce 1998.
Zlaté časy jsou v Pobaltí minulostí
Problémy bank na severu Evropy ještě více zhoršují už tak dost nepříznivý ekonomický výhled pro Lotyšsko. Podobně jako jeho sousedi, Litva a Estonsko, se i Lotyšsko potýká s prudkým zpomalením ekonomického růstu. Ve třetím čtvrtletí hrubý domácí produkt Lotyšska podle prvního rychlého odhadu klesl o 4,2 procenta. Všechny tři postsovětské republiky přitom byly v posledních letech symbolem hospodářského rozkvětu. Mimo jiné i díky levným úvěrům zažívaly dvouciferný procentní ekonomický růst.
Lotyšsko doufá, že Evropská komise převzetí banky schválí a to bude dokončeno do dvou týdnů. Premiér Ivars Godmanis také uvedl, že pokud to bude nutné, vláda požádá v budoucnosti o pomoc Mezinárodní měnový fond nebo Evropskou unii. Zatím však nevidí potřebu vnější pomoci.
