Praha - Česká ekonomika loni rostla podle předběžných odhadů o dvě procenta a v samotném čtvrtém čtvrtletí o 1,3 procenta. Oznámil to dnes Český statistický úřad (ČSÚ). Pro analytiky je to zklamání. Roční růst hrubého domácího produktu (HDP) je nižší, než očekávali.
Analytici předvídali, že česká ekonomika loni poroste o 2,3 procenta, oproti 2 %, o které podle ČSÚ rostla. „Rozdíl mezi celkovým vývojem HDP a očekáváními byl způsoben hlavně o něco slabším čtvrtým čtvrtletím loňského roku,“ vysvětluje ekonom GE Money Bank Petr Gapko.
Stále je to ale výsledek výrazně lepší než v roce 2013, kdy HDP klesl podle revidovaných údajů ČSÚ o 0,7 procenta. „Meziroční růst HDP v roce 2014 byl tažen zejména zahraniční poptávkou. Přispěla k němu i domácí poptávka po investičním zboží a konečná spotřeba domácností,“ oznámili statistici. Ke čtvrtletnímu růstu pomohl podle ČSÚ zpracovatelský průmysl, zejména výroba dopravních prostředků a strojů a zařízení.
Ministr průmyslu a obchodu Jan Mládek (ČSSD):
Myslím, že loni jsme dosáhli solidního výsledku. Očekávání sice byla o několik desetin vyšší, ale to nejdůležitější je, že jsme překonali recesi. Hodně se diskutuje dopad ruských sankcí… Ten je v reálných vývozech poměrně malý, protože export do Ruska (v korunovém vyjádření) klesl pouze o tři procenta. V oblasti očekávání je ale nepříznivý, protože firmy mají strach z budoucnosti.
Ekonomika na mezičtvrtletní bázi roste o 0,2 % a v meziročním porovnání o 1,3 %. „To je dost slabý výsledek. Trh totiž očekával, že to bude o 1,9 %. A zároveň toto je už poslední číslo, o kterém může vláda říct, že za něj nemůže a že to je důsledek vládnutí předchozí vlády. Od výsledků za další kvartál bude už vláda za růst odpovědná,“ hodnotí výsledky analytik Vladimír Pikora z Next Finance.
Ekonomika přitom měla dobré předpoklady: průmysl sice nerostl až tak rychle jako v předchozích čtvrtletích, přesto byly jeho hodnoty pozitivní, růstová čísla přineslo stavebnictví, které bylo dlouhé měsíce v záporu a ekonomiku silně podporovali spotřebitelé, kteří nijak výrazně nebrzdili svou spotřebu. Přes tyto skutečnosti však při pohledu na výsledky jednotlivých čtvrtletí je jasně vidět klesající tempo. Z prvotního růstu na začátku roku o téměř tři procenta ekonomika kvartál za kvartálem ztrácela rychlost, až rostla o pouhých 1,3 %.
„Na meziroční zpomalení růstu HDP měla vliv vyšší srovnávací základna a především vysoký výběr spotřebních daní z tabákových výrobků na konci roku 2013, způsobený předzásobením, které se v roce 2014 již neopakovalo,“ uvedli statistici. Je tedy potřeba vzít v potaz fakt, že rok 2013, ke kterému jsou výsledky srovnávané, byl velmi špatný, a tak meziroční růsty v roce 2014 působily impozantně. Pokud ale srovnáváme výsledky ekonomiky s obdobím, kdy už ekonomika neklesala, najednou nepřináší tak převratné výsledky. „A tak přichází postupný střet s realitou, kdy ekonomika ukazuje svou reálnou sílu. Proto očekávání, že ekonomika poroste v následujících obdobích o 3 %, může být až příliš optimistické,“ konstatuje analytik Home Credit Michal Kozub.
Sousedé si vedli lépe
Ve srovnání s ostatními evropskými zeměmi si ČR podle hlavního ekonoma Deloitte Davida Marka přesto vede poměrně dobře. „Dvouprocentní růst české ekonomiky je dvojnásobně rychlejší než v eurozóně,“ uvedl. Ostatní středoevropské země jsou na tom ale lépe. „Slovensko si patrně polepšilo o 2,4 procenta, Maďarsko a Polsko o více než tři procenta,“ dodal. Zároveň upozornil, že v relaci k HDP na osobu podle parity kupní síly dosahuje Česká republika 83 procent průměru EU a je nejvýše ze všech středoevropských zemí, které před 11 lety přistoupily k EU.
„Ze Slovenska se v posledních letech stala automobilová velmoc. Tzn., když se světová ekonomika nadechne, tak Slovensko má tendenci velmi rychle startovat svůj růst. Nicméně to s sebou přináší i rizika. V době, kdy se světové ekonomice tolik nedaří, tak ta ekonomika začíná mít velké problémy,“ vysvětluje Pikora. To je problém i Česka, které je do velké míry závislé na automobilovém průmyslu.
Dobrou zprávou ale je, že loni do země přiteklo víc peněz než od nás do zahraničí - poprvé od vzniku republiky. Běžný účet platební bilance tak skončil s přebytkem 12,7 miliard korun. Ještě předloni byl přitom ve schodku téměř 57 miliard. Vyplývá to z dnešních předběžných informací České národní banky.
„Česká ekonomika posiluje svůj model exportně orientovaného hospodářství, které díky rostoucí konkurenceschopnosti dokáže vytvářet stále větší přebytky zahraničního obchodu. Běžný účet je vlastně jakýmsi lakmusovým papírkem indikujícím případné ekonomické nerovnováhy. V našem případě naznačuje, že dlouhodobá kondice tuzemského hospodářství stojí na velmi solidních základech,“ komentoval data analytik ČSOB Petr Dufek. Přebytek běžného účtu platební bilance ČR letos podle něj dále vzroste.
Ekonomika eurozóny čtvrtletně rostla
Ekonomika eurozóny stoupla ve čtvrtém čtvrtletí více, než se čekalo. Hrubý domácí produkt zemí platících eurem se zvýšil o 0,3 procenta po růstu o 0,2 procenta v předešlém kvartálu. V dnešním rychlém odhadu to sdělil evropský statistický úřad Eurostat. V celé Evropské unii se hrubý domácí produkt zvýšil v mezičtvrtletním srovnání o 0,4 procenta.
Pro letošní rok nelze příliš očekávat, že by se situace v Evropě výrazně zlepšila. Trhy budou stále ovlivněné děním na Ukrajině a v Řecku. Cena ropy by měla dle očekávání analytiků ještě letos klesnout, ale zároveň s tím posílí dolar, takže většího impulzu se ekonomika nedočká. V roce 2015 se tak očekává růst v rozmezí 2,0 % až 2,5 %. To však podle analytiků nedostačuje. „Zkušenost ukazuje, že k tomu, aby ekonomika generovala nové dlouhodobé pracovní příležitosti, potřebuje růst kolem 3,5 %,“ vysvětluje analytik Pikora.
