Moskva – Plynová válka mezi Běloruskem a Ruskem pokračuje. Ruský monopol Gazprom už podle ruských médií osekal dodávky o 60 procent. Spor o plyn se už začíná přelévat i do Evropy. O 40 procent méně ho dostává Litva. Ještě před ní výpadek postihl také ruskou Kaliningradskou oblast, která je zcela závislá na tranzitu plynu přes Bělorusko. Evropská unie se obává, že by spor mohl přiškrtit dodávky suroviny také Polsku a východním oblastem Německa a omezení dodávek do Litvy označila za útok proti celé unii. Šéf Gazpromu Alexej Miller jí dnes oponoval, uvedl, že plyn do Evropy proudí v nasmlouvaném objemu a tlak v plynovodu na výstupu z Běloruska neklesl.
Snižování tlaku v potrubí litevská plynárenská společnost Lietuvos Dujos poprvé zaznamenala dnes kolem poledne. „Analyzujeme data. Omezení, které zavedla běloruská strana, se předběžně pohybuje kolem 30 procent celkového odběru Litvy a Kaliningradu,“ informovala. Firma tak signalizovala přípravy k dovozu plynu z Lotyšska.
Šéf litevského podniku Viktoras Valentukevicius
„Dodávky klesly ke čtvrté hodině odpolední o 40 procent. Pokud zůstane situace stejná a omezení dodávek bude pokračovat, budeme asi muset začít dovážet plyn z Lotyšska kolem půlnoci.“
Litva může podle Valentukeviciuse dovážet z Lotyšska až pět milionů krychlových metrů plynu denně. Litva dováží denně přes Bělorusko 5,7 milionu kubíků a část posílá do Kaliningradské oblasti. „Nemáme v plánu omezovat dodávky litevským zákazníkům. Pokud budeme muset, začneme nejprve omezovat tranzit do Kaliningradu,“ řekl šéf firmy.
Za plynovou válku můžou dluhy mezi Ruskem a Běloruskem
Ve sporu o plyn jde o peníze. Bělorusko Rusku dlužilo 192 milionů dolarů. K dluhu vůči Gazpromu se Bělorusko přihlásilo v pondělí a dnes ho prý uhradilo. Gazprom krátce předtím přiznal vůči Bělorusku dluh za tranzit ve zhruba stejné částce, jako je dluh Běloruska vůči Gazpromu. Dodal však, že vina za vznik problémů s neplacením závazků leží na straně Běloruska, protože Minsk údajně fakticky zablokoval platby od Gazpromu.
Podle běloruského prezidenta Alexandra Lukašenka nyní čelí země plynové válce. Evropa se obává, že by se ve sporu mohla stát rukojmím. Odborníci ale tvrdí, že dopad omezování dodávek na Evropu by neměl být nijak závratný, většina tranzitu totiž směřuje přes Ukrajinu. A Kyjev je odhodlán přispěchat Evropě na pomoc. Plynovody na jeho území mohou nyní přepravit navíc 15 až 30 miliard krychlových plynu za rok.
Evropa se zlobí
Evropský komisař pro energetiku Günther Oettinger
„Běloruská vláda chce zapojit Evropu do jejích problémů, a to není v pořádku.“
Přesto proti běloruskému omezení dodávek do Litvy dnes důrazně vystoupil evropský komisař pro energetiku Günther Oettinger, který je označil za „útok proti celé EU“ a vyzval Minsk, aby přestal zatahovat EU do svého sporu s Ruskem. Brusel hodlá poslat do Litvy experty, aby zjistili, co se s dodávkami plynu do této členské země EU děje, řekl komisař.
Počátkem loňského roku na tom byla Evropa hůře. Tehdy se Rusko o platby za dodávky dohadovalo s nynějším samaritánem Ukrajinou. Kvůli čtrnáctidennímu výpadku zůstal odříznut od plynu například Balkán, omezovat výrobu v některých továrnách kvůli nedostatku suroviny muselo také Slovensko.
