Lidovky.cz: Rýsuje se nové řešení pro českou naftu uvězněnou v Německu

Spor o českou naftu v Německu se táhne už řadu měsíců. České úřady se marně snaží dostat k zásobám státní nafty uskladněné v německých zásobnících zkrachovalé společnosti Viktoriagruppe, protože insolvenční správce Mirko Möllen zatím všechny pohledávky České republiky vůči této firmě popřel. Řešením by ale mohl být kompromis, o kterém se nyní vyjednává: Češi by si mohli odvézt  část paliva ve výši 80 procent pohledávky. Zbývajících dvacet procent by zůstalo v rukou insolvenčního správce.

Česko považuje naftu uskladněnou ve skladu firmy v bavorském Kraillingu za svůj majetek a mohlo by tak přijít až o téměř dvě miliardy korun, pokud se k zásobám nedostane. Insolvenční správce Mirko Möllen má však jiný názor. Míní, že vlastnictví není jednoznačné, a dosud tak neumožnil české straně naftu odvézt. Podle serveru Lidovky. cz nyní s českou stranou vyjednává o kompromisu, který by zamezil dlouholetému soudnímu sporu. Řešení počítá s tím, že Möllen povolí Čechům odvézt alespoň větší část paliva. Píše to ve zprávě pro okresní soud ve městě Weilheim in Oberbayern ze 17. září.

„Podle současného stavu jednání je stanoveno kvótové rozdělení zásob mezi insolvenční podstatu a Českou republiku. Poté by 20 procent existujících zásob zůstalo v insolvenční podstatě a 80 procent by bylo vyřazeno,“ popisuje Mirko Möllen v dokumentu citovaném zpravodajským serverem.

Za Česko s insolvenčním správcem firmy Viktoriagruppe vyjednává především šéfka Úřadu pro zastupování státu ve věcech majetkových (ÚZSVM) Kateřina Arajmu a předseda Správy státních hmotných rezerv (SSHR) Pavel Švagr. A ti nepopírají, že s německou stranou intenzivně jednají.

Česká nafta v Německu
Zdroj: Andreas Gebert/ČTK/DPA

Možné rozdělení zhruba 80 milionů litrů nafty v poměru 80 ku 20 je však pro Česko bolestným kompromisem. Česká strana totiž od začátku zdůrazňuje, že k prokázání vlastnictví má všechny potřebné doklady. 

Se stanoviskem insolvenčního správce zásadně nesouhlasíme. Doložili jsme mu, že veškerá nafta uložená v Kraillingu patří České republice. Jako důkaz máme zaplacené faktury, to znamená, že veškerá tato nafta byla zaplacená z peněz českých daňových poplatníků.
Jakub Linka
mluvčí Správy státních hmotných rezerv (SSHR)

Ve skladu firmy v bavorském Kraillingu má stát uloženu naftu za několik set milionů korun. Německá firma však spadla do insolvence a předběžný insolvenční správce už ve svém lednovém rozhodnutí zpochybnil, že nafta patří českému státu. Argumentoval například tím, že před pěti lety došlo při převozu ke smíchání české nafty s naftou firmy Viktoriagruppe.

Také tvrdil, že smluvní vztah mezi tuzemskou Správou státních hmotných rezerv a německou firmou neodpovídá německým právním předpisům. „Tato nafta nepatřila společnosti Viktoriagruppe, ale byla u ní pouze uskladněná. Tudíž by neměla být součástí konkurzního řízení,“  vysvětloval Jan Brož, ekonomický redaktor MF Dnes.

Je tady ještě i technický problém: jak naftu z Německa dostat do Česka

Pokud se však nakonec česká strana s insolvenčním správcem dohodne, vyvstane ještě jeden problém – zařídit odvoz nafty. K tomu je totiž potřeba obnovit železniční vlečku v Kraillingu, aby bylo možné dostat k zásobníkům vlaky. Desítky milionů litrů nafty totiž prakticky nelze odvézt v kamionových cisternách. Vedou se tak jednání  i o tom, kdo opravu vlečky zaplatí a kdy by mohly být práce hotové.

Právě kvůli technickým potížím insolvenční správce dříve navrhoval, že by areál v Kraillingu mohl prodat i s palivem a český nárok na naftu by uspokojil finančně. Pro toto řešení však nezískal plnou podporu ve věřitelském výboru, píše ve výše zmíněné zprávě pro okresní soud ve Weilheimu.

Konečné znění dohody by mělo být hotové do konce října a vzhledem k závažnosti celé záležitosti ho musí schválit česká vláda.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

VideoVázat kapesné pro děti na známky nebo domácí práce je chyba, říká finanční poradkyně

Podle finanční poradkyně a autorky knihy Jak mluvit s dětmi o penězích Martiny Burešové je dobré začít s finanční gramotností u dětí už ve třech letech. Malým dětem je podle ní důležité vysvětlit, odkud peníze pocházejí. Za vůbec nejdůležitější ale považuje, aby viděli směnu. „Žijeme v době digitálních peněz. To znamená, že všechno probíhá v pozadí. Zaplatíme hodinkami, kartou nebo na internetu. Ale dítě nevidí to, že vydáme peníze a dostaneme nějaké zboží,“ sdělila s tím, že vhodné může být platit za malé nákupy v hotovosti nebo nechat zaplatit přímo dítě. Za jednu z nejčastějších chyb rodičů považuje, když vážou výši kapesného na známky ve škole či domácí práce. „Já se vždy snažím vysvětlit, že kapesné je něco jako nástroj učení se finanční gramotnosti,“ dodala s tím, že se pomocí něj dítě může naučit například dělit peníze na hromádky či splácet, když si od rodičů na něco půjčí.
před 3 hhodinami

VideoPřibývá veřejných dobíjecích stanic pro elektroauta

Veřejných dobíjecích stanic je v tuzemsku už téměř stejně jako těch klasických čerpacích. Jen za loňský rok stoupl jejich počet o devatenáct procent. Co do počtu rychlonabíjecích míst patří Česko k nadprůměru Evropské unie. Například Praha ale plánuje i rozvoj pomalého dobíjení na sídlištích, třeba prostřednictvím lamp veřejného osvětlení.
před 8 hhodinami

Lídr v kyberbezpečnosti s problémy s bydlením. Jak je na tom Česko v Indexu prosperity?

Česko si v loňském roce v unijním srovnání polepšilo v Indexu prosperity a finančního zdraví z šestnáctého na čtrnácté místo. Lépe na tom tuzemsko bylo pouze v prvním ročníku měření v roce 2022. Za loňským zlepšením stál zejména stav ekonomiky, především zmírnění inflace. Česko dle indexu v rámci sedmadvacítky dominuje v rozvoji zdraví a bezpečnosti. Naopak jeden z nejhorších výsledků v celé EU zaznamenalo v oblasti bydlení.
před 8 hhodinami

Měly by algoritmy určovat mzdy lidí na volné noze? Litevská vláda je rozdělena

V Litvě vypukla roztržka ohledně toho, kdo by měl určovat cenu jízdy nebo za doručení jídla – zda člověk, nebo software. Spor se dotýká širší evropské debaty o právech pracovníků takzvané gig ekonomiky a Litva ho musí vyřešit do prosince.
před 22 hhodinami

Cena jednorázových rukavic roste. Dodavatelé zavádějí limity

Konflikt na Blízkém východě a krize v Hormuzském průlivu zdražují produkty vyráběné z ropy. Růst cen se dotkl i zdravotnického materiálu, zejména jednorázových rukavic. Některé typy podražily až o sto procent, nemocnice proto navyšují zásoby a dodavatelé zavádějí odběrové limity.
7. 6. 2026

Česko dle ministerstva vyhrálo stamilionovou arbitráž s JCDecaux

Česko podle ministerstva financí vyhrálo arbitráž s francouzskou společností JCDecaux a nemusí tak platit údajnou škodu zhruba 550 milionů korun. Firma žalovala stát kvůli ukončení smlouvy o pronájmu reklamních ploch mezi pražským dopravním podnikem (DPP) a svou dceřinou firmou Rencar.
7. 6. 2026Aktualizováno7. 6. 2026

Z reformy penzijního spoření vyjdou nejlépe mladí, říká ekonom

Byla by to asi největší změna dobrovolného spoření na důchod za třicet let. Ministerstvo financí chce mladé motivovat k zajištění na stáří, snížit poplatky penzijních společností a upřednostnit dynamické investice. V horizontu deseti let počítá také se zrušením starých transformovaných fondů. Téma v Událostech, komentářích z ekonomiky probrali externí poradce ministerstva financí a ekonom ze společnosti CERGE-EI Lukáš Nádvorník a prezident Asociace penzijních společností Radek Moc. Debatou provázeli Vanda Kofroňová a Milan Brunclík.
7. 6. 2026

VideoKvůli krizi Hormuzu přivolává pozornost Malacký průliv

Přetrvávající krize v Hormuzském průlivu vyvolává obavy o další významnou obchodní tepnu mezi Asií, Evropou a Blízkým východem – Malacký průliv. Je to nejkratší námořní spojení mezi Indickým a Tichým ocenánem a prochází jím čtvrtina veškerého námořního obchodu a pětačtyřicet procent ropy přepravované po moři. Pro východní Asii je hlavní trasou pro dovoz energií, opačným směrem proudí zboží na evropské a jiné světové trhy. Znepokojení vyvolává nedávný výrok indonéského ministra, který naznačil možnost poplatků.
6. 6. 2026
Načítání...