Lidé mají z druhého pilíře dostat zpět minimálně svoje vklady

Praha - Až se zruší druhý důchodový pilíř, střadatelé by měli dostat zpět aspoň takovou částku, jakou do něj vložili. Kdyby však měla být vyplácená suma kvůli slabým výnosům nižší než vklad, rozdíl by měl lidem dorovnat stát. Takový závěr přinesla analýza, kterou si nechala od experta na ústavní právo vypracovat důchodová komise. Stát by navíc měl počítat i s případnou úplnou náhradou výdajů za zavedení a zrušení systému pro penzijní společnosti.

„Považujeme za nezbytné, aby vložené prostředky byly vráceny alespoň v jejich nominální hodnotě. V opačném případě by podle našeho názoru bylo potřeba rozdíl mezi vloženými a vyplacenými prostředky dorovnat z prostředků státu,“ píše se v právní analýze, kterou vypracoval odborník na ústavní právo Aleš Gerloch.

Stát by podle něj měl peníze doplatit, protože o ukončení druhého pilíře sám rozhodl - zruší ho zákonodárci novelami. Analýza připomíná to, že se počítalo s tím, že vklady měly být dlouhodobé, takže výnosy se daly očekávat až po čase.

Kompenzace penzijním firmám nebo ne?

Návrh postupu rušení druhého pilíře zveřejnila minulý týden důchodová komise zástupců parlamentních stran a expertů. Podle ní existuje riziko, že penzijní společnosti budou žádat kompenzaci za náklady na zavedení a ukončení systému a suma by mohla činit „až několik stovek milionů“. Právní analýza varuje, že je potřeba počítat s případnou úplnou kompenzací výdajů. Penzijní společnosti totiž mohly „legitimně očekávat“, že se jim náklady na druhý pilíř po čase vrátí. Přitom šéf komise Potůček ještě minulý týden uváděl, že by se soukromým firmám nic platit nemělo a konec pilíře by měly brát jako riziko podnikání.

Gerloch označil zrušení druhého pilíře za „poměrně zásadní zásah“ do postavení střadatelů i penzijních společností. Podle analýzy by tak bylo kvůli souladu s ústavním pořádkem vhodné, aby se s případným dorovnáním vyplácené částky lidem a s náhradami pro penzijní společnosti počítalo.

Důchodkyně
Zdroj: Gaetan Bally/ČTK/KEYSTONE

Za druhým důchodovým pilířem stála vláda Petra Nečase (ODS). Od loňska mohou lidé přesměrovat tři procenta odvodů z veřejného důchodového systému do vlastního spoření u penzijních společností, částku ve výši dvou procent odvodů musí přidat ze svého. Využilo toho kolem 83 000 lidí. ČSSD ještě jako opoziční strana avizovala, že po svém nástupu do vlády druhý pilíř zruší. Nynější kabinet sociálních demokratů, ANO a lidovců se k tomu zavázal v koaliční smlouvě.

Lidé by podle návrhu důchodové komise měli přestat odvody a své peníze do fondů posílat od ledna 2016. Do konce září 2016 by měli po výzvě penzijním společnostem oznámit, jak chtějí vklady dostat zpět. Měli by je pak mít do konce roku. Buď by jim dorazily na účet, nebo by se přesunuly do třetího pilíře, tedy do dobrovolného spoření na penzi - dřívějšího penzijního připojištění. Pokud by střadatel zemřel, úspory dostanou jeho dědicové.

Výnosy se budou danit. Kdyby si ale lidé sumu převedli do třetího pilíře, daň by se hradit neměla. Zájemci by měli mít i možnost doplatit si odvody do veřejného systému za dobu, kdy je posílali do fondů. Důchod od státu by se jim pak v budoucnu nekrátil.

Ministerstvo financí rozpracovalo dva harmonogramy. Podle prvního by se do druhého pilíře přestaly peníze posílat od ledna 2017, podle druhého o rok dřív. Resort doporučoval pomalejší ukončení, komise se přiklonila k rychlejší cestě. Příprava a prosazení novel by tak měla zabrat zhruba 11 měsíců. Do té doby by bylo možné do druhého pilíře ještě vstoupit.

Nahrávám video
Potůček: Výnosy jsou v tuto chvíli vyšší než vklady účastníků
Zdroj: ČT24

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Nejen řidiči a kurýři, ale i uklízečky či opraváři. Platformová práce je na vzestupu

Digitálním platformám v Česku každý rok přibývá zákazníků i míst, kde působí. Alespoň jednou měsíčně si takzvanou platformovou prací vydělává zhruba 145 tisíc lidí, vyplývá ze studie Centra ekonomických a tržních analýz (CETA). A nejde už jen o kurýry či řidiče. V nabídce jsou i řemeslnické práce, úklid, opravy či hlídání dětí. Pravidla v EU upravuje směrnice, kterou má Česko převzít do 2. prosince. Resort práce a sociálních věcí už představil návrh příslušného zákona.
před 1 hhodinou

Vládní slib o nižší firemní dani možná padne. Schillerová preferuje zrychlení odpisů

Ministryně financí Alena Schillerová (ANO) řekla České televizi, že namísto snížení daně z příjmu firem z 21 na 19 procent se kloní ke zrychlení firemních odpisů. V programovém prohlášení kabinet přitom avizoval obojí, ministryně ale nyní vzkazuje, že to si stát dovolit nemůže.
před 11 hhodinami

VideoHosté Událostí, komentářů z ekonomiky probrali navrhovanou horní hranici pro úroky

Hosté Událostí, komentářů z ekonomiky probrali vládní návrh, podle nějž má při poskytování spotřebitelských úvěrů platit horní hranice pro úroky. Jiný výpočet by platil pro malé půjčky do dvaceti tisíc na dobu do jednoho roku a další pro zbytek úvěrů. Diskuse na toto téma se zúčastnili člen Asociace poskytovatelů nebankovních úvěrů Jakub Hauptmann, právník Konsorcia dluhových poraden Jakub Sosna a hlavní ekonom ČSOB Jan Bureš. Pořad se věnoval také problematice rodinného podnikání, o níž hovořili generální ředitel Newton University Jiří Koleňák a majitel firmy Koupelny Syrový Matouš Syrový. Debata se týkala i rekordní investice do českého start-upu Mews, o níž hovořil partner investiční skupiny DEPO Ventures Petr Šíma. Diskusí provázeli Nina Ortová a Jakub Musil.
před 18 hhodinami

VideoRůst cen pohonných hmot „prosakuje“ i do lesních prací, dřevo může zdražit

Rostoucí ceny pohonných hmot v souvislosti s válkou na Blízkém východě zvyšují náklady i dřevařským firmám a lesním hospodářům. Hodně paliva spotřebují například při těžbě. Zdražuje ale i přeprava dříví. To se časem může promítnout i do cen pro koncové zákazníky. O zdražení své práce hovoří i dřevorubci, někteří prý se stoupajícími cenami bojují dlouhodobě. Růst nákladů pak zasáhne rovněž lesníky. Prodraží se jim například jarní sázení.
před 23 hhodinami

Česko se přidalo k prohlášení ohledně zabezpečení Hormuzského průlivu

Čtrnáct států včetně Česka se v pátek připojilo ke společnému prohlášení, ve kterém evropské a další země vyjadřují ochotu přispět k zajištění bezpečné plavby Hormuzským průlivem. Píše o tom agentura Reuters. Státy v prohlášení také vyzývají k zastavení íránských vzdušných útoků i dalších pokusů tento průliv zablokovat. Italský ministr zahraničí Antonio Tajani zdůraznil, že prohlášení má politický, nikoli vojenský charakter. Mluvčí tuzemského ministerstva zahraničních věcí Adam Čörgő sdělil, že Česko podpisem potvrdilo své pozice a solidaritu se spojenci.
21. 3. 2026Aktualizováno21. 3. 2026

Benzin v Česku je nejdražší za skoro dva roky, nafta od listopadu 2022

Průměrná cena benzinu v tuzemsku vzrostla kvůli bojům na Blízkém východě na 40 korun za litr, což je nejvíce od května 2024. Nafta zdražila na průměrných 44,62 koruny za litr, naposledy byla obdobně drahá v listopadu 2022, plyne z údajů společnosti CCS. Ceny paliv setrvale rostou v reakci na izraelsko-americké údery v Íránu. Průměrná cena naturalu od té doby stoupla o 6,40 koruny a diesel, na jehož ceně se vývoj podepisuje výrazněji, zdražil o 11,50 koruny.
21. 3. 2026Aktualizováno21. 3. 2026

Video„Je realistický,“ hájí rozpočet Nacher. Skopeček tepe deficit i výdaje na obranu

Prezident Petr Pavel v pátek podepsal státní rozpočet na letošní rok se schodkem 310 miliard korun. Ten už vyšel ve Sbírce zákonů, Česko tak přestalo hospodařit v rozpočtovém provizoriu. Hlava státu však vládě vytýká nízké výdaje na obranu. Podle místopředsedy sněmovny Patrika Nachera (ANO) je však v letošním rozpočtu oproti loňskému skutečnému o 24 miliard korun na obranu více. Ze schodku prý radost nemá, ovšem rozpočet označil za „realistický a pravdivý.“ Místopředseda dolní komory Jan Skopeček (ODS) tvrdí, že prezident nemá do rozpočtového procesu zasahovat případným vetem, ale jeho výhrady – včetně vysokého deficitu i výdajů na obranu – ocenil. Rozpočet dle něj není v souladu se zákonem o rozpočtové odpovědnosti. Debatou v Událostech, komentářích provázela Tereza Řezníčková.
21. 3. 2026

USA dočasně povolily nákup sankcionované íránské ropy již naložené na tankerech

Spojené státy povolily zemím nakupovat po dobu třceti dní sankcionovanou íránskou ropu, která je již naložena na tankerech na moři. Píše o tom agentura AFP. Povolení se týká také naložených ropných produktů. Podle AFP jde o snahu stabilizovat světové trhy s ropou. Americký ministr financí Scott Bessent na síti X uvedl, že tímto rozhodnutím USA rychle uvolní asi 140 milionů barelů íránské ropy.
21. 3. 2026Aktualizováno21. 3. 2026
Načítání...