Lidé mají z druhého pilíře dostat zpět minimálně svoje vklady

Praha - Až se zruší druhý důchodový pilíř, střadatelé by měli dostat zpět aspoň takovou částku, jakou do něj vložili. Kdyby však měla být vyplácená suma kvůli slabým výnosům nižší než vklad, rozdíl by měl lidem dorovnat stát. Takový závěr přinesla analýza, kterou si nechala od experta na ústavní právo vypracovat důchodová komise. Stát by navíc měl počítat i s případnou úplnou náhradou výdajů za zavedení a zrušení systému pro penzijní společnosti.

„Považujeme za nezbytné, aby vložené prostředky byly vráceny alespoň v jejich nominální hodnotě. V opačném případě by podle našeho názoru bylo potřeba rozdíl mezi vloženými a vyplacenými prostředky dorovnat z prostředků státu,“ píše se v právní analýze, kterou vypracoval odborník na ústavní právo Aleš Gerloch.

Stát by podle něj měl peníze doplatit, protože o ukončení druhého pilíře sám rozhodl - zruší ho zákonodárci novelami. Analýza připomíná to, že se počítalo s tím, že vklady měly být dlouhodobé, takže výnosy se daly očekávat až po čase.

Kompenzace penzijním firmám nebo ne?

Návrh postupu rušení druhého pilíře zveřejnila minulý týden důchodová komise zástupců parlamentních stran a expertů. Podle ní existuje riziko, že penzijní společnosti budou žádat kompenzaci za náklady na zavedení a ukončení systému a suma by mohla činit „až několik stovek milionů“. Právní analýza varuje, že je potřeba počítat s případnou úplnou kompenzací výdajů. Penzijní společnosti totiž mohly „legitimně očekávat“, že se jim náklady na druhý pilíř po čase vrátí. Přitom šéf komise Potůček ještě minulý týden uváděl, že by se soukromým firmám nic platit nemělo a konec pilíře by měly brát jako riziko podnikání.

Gerloch označil zrušení druhého pilíře za „poměrně zásadní zásah“ do postavení střadatelů i penzijních společností. Podle analýzy by tak bylo kvůli souladu s ústavním pořádkem vhodné, aby se s případným dorovnáním vyplácené částky lidem a s náhradami pro penzijní společnosti počítalo.

Důchodkyně
Zdroj: Gaetan Bally/ČTK/KEYSTONE

Za druhým důchodovým pilířem stála vláda Petra Nečase (ODS). Od loňska mohou lidé přesměrovat tři procenta odvodů z veřejného důchodového systému do vlastního spoření u penzijních společností, částku ve výši dvou procent odvodů musí přidat ze svého. Využilo toho kolem 83 000 lidí. ČSSD ještě jako opoziční strana avizovala, že po svém nástupu do vlády druhý pilíř zruší. Nynější kabinet sociálních demokratů, ANO a lidovců se k tomu zavázal v koaliční smlouvě.

Lidé by podle návrhu důchodové komise měli přestat odvody a své peníze do fondů posílat od ledna 2016. Do konce září 2016 by měli po výzvě penzijním společnostem oznámit, jak chtějí vklady dostat zpět. Měli by je pak mít do konce roku. Buď by jim dorazily na účet, nebo by se přesunuly do třetího pilíře, tedy do dobrovolného spoření na penzi - dřívějšího penzijního připojištění. Pokud by střadatel zemřel, úspory dostanou jeho dědicové.

Výnosy se budou danit. Kdyby si ale lidé sumu převedli do třetího pilíře, daň by se hradit neměla. Zájemci by měli mít i možnost doplatit si odvody do veřejného systému za dobu, kdy je posílali do fondů. Důchod od státu by se jim pak v budoucnu nekrátil.

Ministerstvo financí rozpracovalo dva harmonogramy. Podle prvního by se do druhého pilíře přestaly peníze posílat od ledna 2017, podle druhého o rok dřív. Resort doporučoval pomalejší ukončení, komise se přiklonila k rychlejší cestě. Příprava a prosazení novel by tak měla zabrat zhruba 11 měsíců. Do té doby by bylo možné do druhého pilíře ještě vstoupit.

6 minut
Potůček: Výnosy jsou v tuto chvíli vyšší než vklady účastníků
Zdroj: ČT24

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Objem hypoték v červnu stoupl

Banky a stavební spořitelny v tuzemsku poskytly v červnu hypotéky za 37,5 miliardy korun, což je proti květnu nárůst o devět procent. Nové úvěry bez refinancování vzrostly o sedm procent na 29,4 miliardy. Úrokové sazby nových úvěrů v červnu pokračovaly v mírném poklesu a snížily se v průměru ze 4,6 na 4,56 procenta. Vyplývá to ze statistik České bankovní asociace Hypomonitor. Data dodávají všechny banky a spořitelny poskytující hypotéky na českém trhu.
06:23Aktualizovánopřed 7 hhodinami

Z Trumpových výhrůžek málokterá dopadla, říká ekonom Bartoň

Prezident USA Donald Trump v pondělí varoval Rusko, že pokud do padesáti dnů nebude uzavřena dohoda o ukončení války s Ukrajinou, přijdou velmi vysoká cla. Podle bývalého guvernéra České národní banky Jiřího Rusnoka by opatření mohlo představovat „silný kalibr“, pokud by skutečně platila sekundární cla na obchodní partnery Moskvy ve výši stovek procent. Podle datového ekonoma Anglo-American University v Praze Petra Bartoně však „zatím z těch jeho (Trumpových) výhrůžek málokterá dopadla“. Debatu moderovala Tereza Řezníčková.
před 18 hhodinami

Dvě třetiny kontrol autobazarů odhalily problémy

Při koupi auta z autobazaru by zákazníci měli trvat na úplných a neměnných informacích o ceně, technickém stavu i historii vozu. Česká obchodní inspekce loni zjistila pochybení ve dvou třetinách kontrol, včetně nepravdivých údajů o stavu vozidla nebo počtu najetých kilometrů. Prodejci by měli poskytnout konečnou cenu a doložit servisní knížku.
před 20 hhodinami

Třicetiprocentní cla mohou učinit evropský export nekonkurenceschopným, tvrdí analytik

Pokud by americký prezident skutečně od 1. srpna uvalil na zboží z Evropské unie třicetiprocentní cla, učinilo by to evropský export „v podstatě nekonkurenceschopným,“ říká zástupce ředitele institutu Europeum Viktor Daněk. Podle ekonomky Jany Matesové Trump nedosáhne kýženého přesunu výroby do USA, protože jeho oznámení provází nepředvídatelnost. Evropská unie podle svých představitelů dlouhodobě usiluje o obchodní dohodu se Spojenými státy.
včeraAktualizovánopřed 21 hhodinami

Cena bitcoinu se poprvé přehoupla přes 123 tisíc dolarů

Nejznámější kryptoměna bitcoin poprvé překonala hranici 123 tisíc dolarů a stanovila nový rekord 123 153,22 (2,6 milionu korun), uvedl v pondělí ráno Reuters. Americká Sněmovna reprezentantů bude zároveň v pondělí projednávat několik návrhů zákonů, které mají digitálním měnám dodat legislativní rámec, o který jejich zastánci dlouhodobě usilovali.
včeraAktualizovánovčera v 17:19

Neúplné a nespolehlivé, tepe po kontrole digitální technické mapy NKÚ

Digitální technické mapy neobsahují spolehlivé informace o poloze plynovodů, vodovodů, kanalizací, elektrických a komunikačních kabelů i dalších prvků technické infrastruktury. Zjistil to Nejvyšší kontrolní úřad (NKÚ) při kontrole využití peněz na vznik a vývoj těchto map včetně souvisejících informačních systémů. Systém map je podle NKÚ z hlediska údajů neúplný a nespolehlivý. Ministerstvo průmyslu a obchodu v reakci uvedlo, že kontrola se uskutečnila před dokončením projektu.
včeraAktualizovánovčera v 10:41

Letiště Praha plánuje novou čtvrť, otevře se i soukromým investorům

Rozsáhlý rozvoj čeká okolí hlavních terminálů Letiště Václava Havla. Státní podnik plánuje výstavbu nové čtvrti, která se má s odletovými halami přímo propojit. Umožnila to novela zákona platná od července, letišti nově dovoluje spolupracovat se soukromými investory na rozvoji strategické infrastruktury. Zastavět se má přes 35 tisíc metrů čtverečních. Většinu projektů zajistí letiště samo, část ploch nabídne dalším investorům. Ti budou muset projít důkladným prověřením.
včera v 07:10

Zmírnit, odložit, nebo zrušit? Politici řeší nové emisní povolenky

Předpokládaný dopad emisních povolenek pro domácnosti, tedy systému ETS 2 plánovaného od roku 2027, je zdražení litru benzinu a nafty o tři koruny a zvýšení ceny megawatthodiny plynu o dvě stě korun. To platí při ceně povolenky 45 eur za tunu oxidu uhličitého, s čímž počítá analýza resortu životního prostředí, kterou má ČT k dispozici. Poplatky ale mohou být i vyšší. Vláda chce spolu s dalšími státy systém změnit, než začne platit.
13. 7. 2025
Načítání...