Lidé mají z druhého pilíře dostat zpět minimálně svoje vklady

Praha - Až se zruší druhý důchodový pilíř, střadatelé by měli dostat zpět aspoň takovou částku, jakou do něj vložili. Kdyby však měla být vyplácená suma kvůli slabým výnosům nižší než vklad, rozdíl by měl lidem dorovnat stát. Takový závěr přinesla analýza, kterou si nechala od experta na ústavní právo vypracovat důchodová komise. Stát by navíc měl počítat i s případnou úplnou náhradou výdajů za zavedení a zrušení systému pro penzijní společnosti.

„Považujeme za nezbytné, aby vložené prostředky byly vráceny alespoň v jejich nominální hodnotě. V opačném případě by podle našeho názoru bylo potřeba rozdíl mezi vloženými a vyplacenými prostředky dorovnat z prostředků státu,“ píše se v právní analýze, kterou vypracoval odborník na ústavní právo Aleš Gerloch.

Stát by podle něj měl peníze doplatit, protože o ukončení druhého pilíře sám rozhodl - zruší ho zákonodárci novelami. Analýza připomíná to, že se počítalo s tím, že vklady měly být dlouhodobé, takže výnosy se daly očekávat až po čase.

Kompenzace penzijním firmám nebo ne?

Návrh postupu rušení druhého pilíře zveřejnila minulý týden důchodová komise zástupců parlamentních stran a expertů. Podle ní existuje riziko, že penzijní společnosti budou žádat kompenzaci za náklady na zavedení a ukončení systému a suma by mohla činit „až několik stovek milionů“. Právní analýza varuje, že je potřeba počítat s případnou úplnou kompenzací výdajů. Penzijní společnosti totiž mohly „legitimně očekávat“, že se jim náklady na druhý pilíř po čase vrátí. Přitom šéf komise Potůček ještě minulý týden uváděl, že by se soukromým firmám nic platit nemělo a konec pilíře by měly brát jako riziko podnikání.

Gerloch označil zrušení druhého pilíře za „poměrně zásadní zásah“ do postavení střadatelů i penzijních společností. Podle analýzy by tak bylo kvůli souladu s ústavním pořádkem vhodné, aby se s případným dorovnáním vyplácené částky lidem a s náhradami pro penzijní společnosti počítalo.

Důchodkyně
Zdroj: Gaetan Bally/ČTK/KEYSTONE

Za druhým důchodovým pilířem stála vláda Petra Nečase (ODS). Od loňska mohou lidé přesměrovat tři procenta odvodů z veřejného důchodového systému do vlastního spoření u penzijních společností, částku ve výši dvou procent odvodů musí přidat ze svého. Využilo toho kolem 83 000 lidí. ČSSD ještě jako opoziční strana avizovala, že po svém nástupu do vlády druhý pilíř zruší. Nynější kabinet sociálních demokratů, ANO a lidovců se k tomu zavázal v koaliční smlouvě.

Lidé by podle návrhu důchodové komise měli přestat odvody a své peníze do fondů posílat od ledna 2016. Do konce září 2016 by měli po výzvě penzijním společnostem oznámit, jak chtějí vklady dostat zpět. Měli by je pak mít do konce roku. Buď by jim dorazily na účet, nebo by se přesunuly do třetího pilíře, tedy do dobrovolného spoření na penzi - dřívějšího penzijního připojištění. Pokud by střadatel zemřel, úspory dostanou jeho dědicové.

Výnosy se budou danit. Kdyby si ale lidé sumu převedli do třetího pilíře, daň by se hradit neměla. Zájemci by měli mít i možnost doplatit si odvody do veřejného systému za dobu, kdy je posílali do fondů. Důchod od státu by se jim pak v budoucnu nekrátil.

Ministerstvo financí rozpracovalo dva harmonogramy. Podle prvního by se do druhého pilíře přestaly peníze posílat od ledna 2017, podle druhého o rok dřív. Resort doporučoval pomalejší ukončení, komise se přiklonila k rychlejší cestě. Příprava a prosazení novel by tak měla zabrat zhruba 11 měsíců. Do té doby by bylo možné do druhého pilíře ještě vstoupit.

Nahrávám video

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

VideoRozpočet je prorůstový a proinvestiční, míní Havlíček. Pádu vlády se nebojí

„Musí si sehnat podporu ti, kteří nám chtějí vyjádřit nedůvěru,“ řekl v pořadu Interview ČT24 ministr průmyslu a obchodu Karel Havlíček (ANO) k jednání o vyslovení nedůvěry vládě. Předpokládá, že kabinet v hlasování vyvolaném sněmovní opozicí podpoří všichni koaliční poslanci, aniž by si od jednotlivých zákonodárců zjišťovali jasné stanovisko. Spory uvnitř koalice ohledně navrhovaného rozpočtu vnímá jako běžné neshody, které se daří řešit. „My se domníváme, že to, na čem jsme se dohodli s Motoristy i s SPD, tedy, že se to v průběhu příštího roku i v důsledku určitých změn v legislativě stáhne o dvacet miliard, že to je dělatelné,“ dodal. Zopakoval, že vláda dělá prorůstovou a proinvestiční fiskální politiku, což podle něho nedávno ocenily i ratingové agentury. Pořad moderoval Daniel Takáč.
před 2 hhodinami

Volkswagen kvůli škrtům vypovídá v Německu téměř všechny kolektivní smlouvy

Německý automobilový koncern Volkswagen přezkoumá budoucí mzdovou dohodu s odborovým svazem IG Metall a k 31. prosinci letošního roku vypoví několik stávajících kolektivních smluv, aby získal větší prostor pro plánované snižování počtu zaměstnanců. Odbory oznámený krok označily za velké zklamání a pohrozily vyhrocením sporu včetně stávek. Ty by podle agentury Reuters začaly od 1. ledna, kdy vyprší současné příměří.
16:20Aktualizovánopřed 3 hhodinami

Vláda v rozpočtu na rok 2027 zvýšila výdaje pro vnitro či školství

Vláda při projednávání státního rozpočtu na příští rok zvýšila proti původnímu návrhu ministerstva financí výdaje zejména u ministerstev vnitra, práce a sociálních věcí, školství a průmyslu a obchodu. Snížily se zejména výdaje v kapitole všeobecná pokladní správa, která zahrnuje mimo jiné vládní rozpočtovou rezervu. Vláda návrh státního rozpočtu schválila minulý týden, podrobnosti o něm zveřejnila v knihovně legislativních materiálů ve středu. Odpoledne už návrh obdrželi poslanci.
před 5 hhodinami

Ministerstvo financí stanovilo maximální ceny pohonných hmot na čtvrtek

Maximální prodejní cena nafty bude ve čtvrtek 48,72 koruny za litr, u benzinu bude 46,14 koruny za litr. V cenovém věstníku to ve středu nařídilo ministerstvo financí. Vláda k regulaci cen pohonných hmot přistoupila kvůli jejich výraznému zdražení v posledních týdnech. Cenové stropy na jednotlivé dny zatím bude ministerstvo financí určovat do konce října.
14:07Aktualizovánopřed 7 hhodinami

Platy policistů a hasičů vzrostou o 2600 až 2900 korun, zopakoval Metnar

Platy policistů, hasičů, celníků a příslušníků vězeňské služby vzrostou v příštích třech letech každý rok o 2600 až 2900 korun měsíčně, zopakoval po jednání s odboráři ministr vnitra Lubomír Metnar (ANO). Tarifní složka by se měla zvyšovat ročně o 1300 korun, s čímž však odbory nesouhlasí. Novinářům ministr řekl, že se situace už velmi pravděpodobně nezmění.
včeraAktualizovánovčera v 16:21‌‌

Baťa zavře svůj poslední závod ve střední Evropě, dotkne se to 92 lidí

Společnost Baťa příští rok postupně ukončí výrobu obuvi v závodě v Dolním Němčí na Uherskohradišťsku, který je jedinou továrnou obuvnického gigantu ve střední Evropě. Provoz v závodě, kde se vyrábí obuv od roku 1970, není podle firmy rentabilní. Její rozhodnutí o ukončení provozu se dotkne 92 zaměstnanců. Firma o tom informovala v tiskové zprávě. V Česku značka zůstane prostřednictvím své maloobchodní sítě.
včera v 15:51‌‌

Šebestyán: EK zatím nerozhodla o vyloučení Agrofertu z unijního financování

Evropská komise zatím nerozhodla o vyloučení Agrofertu z unijního financování, její přerušení proplácení části dotací je podle ministra zemědělství Martina Šebestyána (za SPD) prozatímním procesním krokem. Komise v září na šest měsíců přerušila lhůtu pro proplacení 3,18 milionu eur, tedy zhruba 77 milionů korun, z Evropského zemědělského fondu pro rozvoj venkova (EAFRD). Důvodem je podle EK nedostatečné řešení možného střetu zájmů českého premiéra Andreje Babiše (ANO).
28. 9. 2026Aktualizováno28. 9. 2026‌‌

VideoVoda kvůli suchu může zdražit

Letošní sucho zřejmě zdraží pitnou vodu. Mohou za to vysoké teploty i rekordně nízké průtoky řek, které vedly v létě ke koncentraci škodlivých látek. Náklady na úpravu vody tak rostou až o pětinu. Navíc přibývá obcí, které kvůli nedostatku tekutiny musí investovat do nových vodojemů a přípojek ke vzdáleným vodárenským řadům. A právě takové investice mohou zvednout ceny vodného a stočného. Kde a o kolik přesně si lidé budou muset připlatit, bude jasné nejpozději v prosinci.
28. 9. 2026‌‌

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.