Na výsledky referenda o EU ráno okamžitě zareagovala britská libra – oslabila nejvíce za uplynulých 31 let. Obchodovala se za 1,32 dolaru. Po celém světě také padaly akciové trhy. O šest procent klesly ceny ropy. Ceny zlata byly naopak nejvyšší od léta 2014. V průběhu dne se ale situace zklidňovala.
Britská měna zažila krušnou noc. Nejprve posílila, když během sčítání vedly prounijní hlasy, a vyšplhala k hodnotám až 1,48 dolaru. Pak ale začala strmě padat až na 1,3228 dolaru (o deset procent) a byla tak nejníže od září 1985. Odpoledne ale posilovala, ke konci evropského obchodování se pohybovala kolem 1,3650 dolaru se ztrátou osmi procent. Euro proti libře posílilo o 6,5 procenta na 0,8160 GBP.
Během dne zaznamenaný propad libry k dolaru o 10 procent tak byl například větší než pokles během takzvané Černé středy v roce 1992 (4,5 procenta), kdy libra vypadla z tehdejšího Evropského měnového systému. „Dostal jsem se k tomuhle byznysu v roce 1980 a nikdy jsem takový večer nezažil,“ konstatoval investiční ředitel společnosti ISector LLC. „Takové věci se stávají jednou za život,“ podotkl.
Hlasování ve Velké Británii ovlivnilo také vývoj koruny. K libře výrazně zpevnila. Česká měna se okolo 17:30 obchodovala za 33,29 Kč/GBP, proti čtvrtečnímu závěru tak byla k libře silnější o více než dvě koruny. Vůči euru naopak oslabila o šest haléřů na 27,14 Kč/EUR a k dolaru dokonce o 52 haléřů na 24,38 Kč/USD.
Finanční trhy přitom ještě ve čtvrtek večer počítaly s tím, že si Velká Británie odhlasuje setrvání v Evropské unii a tomu se přizpůsobily i ceny a kurzy. Libra se tak proti dolaru dostala na svou nejsilnější úroveň od začátku roku a i euro si výrazně polepšilo. Po vyhlášení výsledků však nastala prudká změna.
Dopoledne klesal také kurz eura k dolaru. Jednotná evropská měna vůči dolaru odepisovala zhruba čtyři procenta a sestoupila pod hranicí 1,1 dolaru. Euro se tak dostalo nejníže od letošního března. „Na trzích po středečních optimistických pohybech vládla panika. Lidé prodávali libru a vše, co je s ní spojeno,“ přiblížil situaci analytik Ajako Sera ze společnosti Sumitomo Mitsui Trust Bank.
Ceny zlata a ropy na houpačce
Cena zlata se také vlivem aktuální situace posouvala, stoupla o osm procent a vyšplhala se na dvouleté maximum nad 1362 dolarů (více než 33 tisíc korun) za troyskou unci (oz; 31,1 gramu). Zlato je považováno za bezpečnou investici v období politické a ekonomické nejistoty „Protože je brexit považován za mimořádně rizikovou událost, má tendenci vyvolávat velký zájem o zlato,“ uvedl jeden z analytiků společnosti Mizuho Bank.
V průběhu dne však cena zlata již klesala. Po 19:00 se držela pod 1320 dolarů za unci. Ještě ve čtvrtek se přitom zlato pohybovalo na 1250 dolarech za unci, tedy nejnižší hodnotě za poslední dva týdny, řekl Pavel Ryba ze společnosti Golden Gate s odkazem na data agentury Bloomberg.
Propadaly se také světové ceny ropy, ty klesly během pátečního rána o více než šest procent. Cena severomořské ropy Brent kolem šesté hodiny ráno ztrácela 5,9 procenta na 47,90 dolarů za barel. Před šestou hodinou odpolední se však již pohybovala kolem 48,73 dolarů, ztrácela tedy 4,3 procenta. Investoři měli obavy především z dopadů, jaké by mohl mít brexit na evropskou ekonomiku. „Současná situace není pro obchod s ropou příznivá,“ poznamenal analytik ropného sektou Victor Shum ze společnosti IHS.
Akcie prudce padaly, pak se trochu vzpamatovaly
Na historický krok Británie reagovaly rovněž akciové trhy po celém světě. Britský index FTSE ztrácel devět procent, německý index DAX odepisoval téměř deset procent. Padaly i japonské akcie. Hlavní index Nikkei ztrácel více než osm procent. Akciový index MSCI pro Asii a Tichomoří bez zahrnutí Japonska odepisoval téměř pět procent.
Nikkei nakonec zavíral se ztrátou 7,9 procenta. Čínské indexy byly zasaženy méně, Hang Seng klesl o 2,9 procenta, SSE Composite o 1,3 procenta. S menšími ztrátami než vykazovaly ráno, uzavřely i evropské akcie. Nejlepší výsledky zaznamenávaly odpoledne, ke konci obchodování však opět začaly klesat. Britský FTSE 100 tedy ve výsledku ztratil 3,2 procenta, německý DAX 6,8 procenta a francouzský CAC osm procent.
Výrazně v záporných číslech se obchodovaly i americké akcie, index Dow Jones uzavřel se ztrátou 3,4 procenta. Širší index S&P 500 skončil v mínusu 3,6 procenta a technologický Nasdaq dokonce 4,1 procenta. Americké akciové indexy tak ztratily kvůli britskému referendu nejvíce v jednom dni za deset měsíců.
Masivní propad zažívaly hlavně akcie evropských bank, ztrácely od deseti do 30 procent. Pražská burza se propadala také, index PX odepisoval 10 procent na 770,4 bodu. Erste ztrácela 17 procent. Nakonec však index PX uzavřel slabší „jen“ o 4,2 procenta na 819,6 bodu. Ztráta akcií Erste činila 9,2 procenta, pokles u Moneta Money Bank byl 5,2 procenta a u Komerční banky 4 procenta.
Šéf pražské burzy Petr Koblic charakterizoval ráno na trzích jako „blázinec“. Připsal to tomu, že trhy byly pod tlakem „umělé inteligence,“ kdy o obchodování v podobných chvílích rozhodují automatické mechanismy, nikoliv lidé. Jako příklad uvedl, že v jednu chvíli akcie společnosti Marks & Spencer ztrácely 38 procent. Domnívá se nicméně, že burzy se brzo dostanou do obvyklých kolejí.
Na otázku postoje k přijetí eura, Koblic uvedl, že podle jeho názoru by Česko mělo nyní počkat, co se s Evropskou unií stane. Dodal, že s podezřením sleduje úvahy o její reformě, protože jsou tam nezreformovatelné části. „Samy si vytváří práci, kterou po nich nikdo nechce,“ dodal. Takové útvary by zrušil a jejich zaměstnance poslal domů.
Problémy s daty na burzách
Systémy burz ráno kolabovaly pod náporem investorů, kteří se snažili dopátrat informací. Velmi často se na webových stránkách světových burz aktualizovaly stránky několik minut a ukazovaly nesmyslná čísla. Problémy se zobrazováním dat na svém webu registrovala i pražská burza.
Velké problémy bylo vidět u zemí, které bojovaly se svou situací i při hospodářské krizi. Mezi tyto země patří Španělsko, Irsko, Itálie nebo Řecko. Cena řeckých dluhopisů šla o více než třicet procent výše.
Rozhodnutí obyvatel Spojeného království bude mít podle hlavního ekonoma ING Bank N.V. Jakuba Seidlera dopad na tuzemskou ekonomiku. Brexit podle něj zároveň znamená protiinflační riziko, a to nejen z titulu mírného zpomalení, ale i nejistoty bránící rychlejšímu růstu mezd. „Tomu bude přispívat i slabší dynamika ropy, která na výsledek referenda reagovala poklesem. Česká národní banka tak může mít motivaci dále odkládat kurzový závazek, nejen kvůli nižší inflaci, ale také aby exportérům poskytla kurzovou jistou a zmírnila tak nepříznivé důsledky zpomalující zahraniční poptávky,“ řekl. Podle něj se v tuto chvíli zdá posunutí kurzového závazku na celý rok 2017 relativně pravděpodobné.
Britská centrální banka je připravena zajistit měnovou stabilitu
Britská centrální banka prohlásila, že učiní veškeré nezbytné kroky, aby po referendu zajistila měnovou a finanční stabilitu. „Bank of England vývoj pozorně sleduje. Úzce spolupracujeme s ministerstvem financí, dalšími domácími úřady i se zahraničními centrálními bankami,“ dodali její představitelé.
Guvernér centrální banky Mark Carney již dříve brexit označil za největší domácí hrozbu pro finanční stabilitu v Británii. Varoval také, že odchod Británie z EU by mohl poškodit celou světovou ekonomiku.
Přesnější odhady dopadů Brexitu bude možné učinit až s určitým odstupem a podle toho, jak se budou vyvíjet další vyjednávání mezi EU a Británií.
Očekává se propad britské ekonomiky
Prakticky všechny britské i mezinárodní hospodářské organizace od MMF až po OECD varovaly, že odchod z EU britskou ekonomiku značně zasáhne. Britský ministr financí George Osborne před referendem varoval, že po případném odchodu z evropského bloku očekává po dva roky o šest procent nižší výkon ekonomiky oproti tomu, jaký by byl, kdyby Británie odhlasovala setrvání v EU.
Očekává rovněž růst inflace a pád cen nemovitostí až o pětinu. „Lidé už tak jednají. Nekupují domy, nepořizují si auta. Odkládají investice. To vše kvůli referendu. To je příchuť toho, co bude následovat,“ podotkl nedávno Osborne. Vláda by navíc podle něj musela zvýšit daně a snížit výdaje, aby kompenzovala výpadek 30 miliard liber (přes bilion korun) ve veřejných financích.
Analytik EU Office České spořitelny Jan Jedlička mluví o dopadu na celý západní ekonomický systém. „Neberme to ale tak, že bude absolutní finanční armagedon,“ konstatoval Jedlička.
Budou Britové méně létat?
Počty britských cestujících v letecké dopravě by mohly být do roku 2020 proti původně očekávanému stavu nižší o tři až pět procent. Ovlivní to předpokládané zpomalení domácí ekonomiky a pokles kurzu libry po rozhodnutí o odchodu Británie z Evropské unie. Předpovědělo to v páteční analýze Mezinárodní sdružení pro leteckou dopravu (IATA).
„Jinými slovy, výsledek čtvrtečního referenda by mohl snížit růst počtu cestujících každý rok o jeden až 1,5 procentního bodu,“ citovala ze zprávy IATA agentura Reuters. Očekávaný snížený objem zahraničního obchodu zase v dlouhodobějším výhledu negativně ovlivní britskou nákladní leteckou přepravu, dodalo sdružení.
- Bezprostřední reakcí po referendu by podle ekonomů mohla být nejistota až panika na finančním trhu, výprodej britských akcií a oslabení při nejpesimističtějších scénářích téměř o 20 procent.
- Pokud by k tomu došlo, zlevnilo by dovážené zboží z Británie až o 10 procent. Po schválení nové smlouvy mezi Velkou Británií a EU by se situace mohla uklidnit. Začala by zřejmě platit cla, což by zboží dovážené z Británie prodražilo.
- Momentálně je Británie třetím nejvýznamnějším exportním trhem pro české firmy. Odchod Britů z Unie by zřejmě znamenal právě omezení vývozu českého zboží do Spojeného království.
- Brexit by se odrazil i v kurzu koruny. „Kdyby narostla systémová nedůvěra v euro a eurozónu jako projekt, hráči by si to přebrali jako signál, že ČNB bude nakonec nucena zůstat déle v intervenčním režimu a možná, že časem může uvažovat o oslabení české koruny. V takovém případě by koruna dostala citelnější úder a byla delší dobu slabší,“ říká ekonom Jan Bureš z Poštovní spořitelny.
Hlavní ekonom Deloitte David Marek říká, že brexit je komplikace pro ekonomiku, otázka jen jak velká. „Bude důležité, jaký obchodní model si vybere. Zda půjde cestou Norska nebo cestou dohody, jako to má Švýcarsko,“ popsal a dodal, že po čas, kdy bude Británie vyjednávat odchod, se může stát, že se dostane do vakua tarifních pásem.
Podle něj nikdo nebude chtít komplikovat proces z politického hlediska. „Z toho ekonomického to ale bude tvrdá záležitost. Řada firem bude lobovat. Firmy v Evropě se budou snažit využít problémů firem ze Spojeného království a zaujmout jejich pozici,“ myslí si Marek.
Špatná situace čeká i Bank of England, protože klesající libra může vést k vysokým cenám dovozního zboží a k celkové inflaci. „Anglická banka má stejný inflační cíl jako naše centrální banka, a kdyby ho chtěla dodržet, tak by musela zvyšovat úrokové sazby. Tím by mohla ještě více prohloubit problémy, které budou po brexitu. Měnová politika Velké Británie se tak dostává do svízelné situace,“ řekl ekonom.
Brexit bude mít vliv i na pracovní trh. Ve Velké Británii je třetí nejnižší nezaměstnanost v celé Unii. „Ovšem bez migrantů by měla díry na svém trhu práce. Vychází z toho to, že pokud se zkomplikují lidem z evropských zemí možnosti pracovat v Británii, tak britská ekonomika bude mít problém,“ dodal Marek.
Panika je zbytečná, myslí si Bostl z Chytrého Honzy
Hlavní ekonom společnosti Chytrý Honza František Bostl výsledek nečekal. Panika na ekonomickém poli je podle něj zbytečná. „Finanční trhy mají tendenci přehánět a v krátkodobém horizontu bývají kolíbavé. Důležité je koukat se na kontext z dlouhodobého hlediska. Těch informací zatím není tolik, abych zvládl posoudit, jaký to bude mít dopad,“ řekl.
Rozhodně by stavěl vše na dlouhodobém pohledu. „Všichni se rozhodli jinak, Londýn, Wales, nebo Skotsko. Ekonomický dopad bude takový, že jsme v bodě, kdy je Británie v rozkolu a hlavně na tom bude bita libra. Navíc situaci po ekonomické stránce mohou ovlivnit i lidé ze Skotska,“ dodal.
Měnový fond je připraven pomoci
Šéfka Mezinárodního měnového fondu (MMF) Christine Lagardeová v pátek vybídla úřady v Británii a v Evropě, aby společnými silami pracovaly na zajištění hladkého přechodu na nový ekonomický vztah mezi Londýnem a EU.
MMF „důrazně podporuje závazky britské centrální banky a Evropské centrální banky na poskytnutí likvidity bankovnímu systému a na omezení nadměrné finanční kolísavosti“, uvedla také v prohlášení. Fond bude vývoj nadále úzce sledovat a je připraven poskytnout pomoc svým členům, bude-li to třeba, stojí také v prohlášení.
Devizové obchody šly relativně dobře
Devizové trhy fungovaly po čtvrtečním rozhodnutí Britů o odchodu z Evropské unie přes počáteční šok vcelku dobře. Řekl to agentuře Reuters Daniel Pinto z banky JPMorgan Chase, která je největším světovým obchodníkem s měnami, dluhopisy a komoditami.
„Vzhledem k okolnostem to jde relativně hladce,“ řekl Pinto, který šéfuje divizi pro firemní a investiční bankovnictví. Banka podle něj v pátek uskutečnila jen v Asii devizové obchody v hodnotě asi 60 miliard dolarů (1,5 bilionu korun), což je čtyřnásobek obvyklého objemu, a přitom nemusela ani jednou obchodování přerušit.
