Bejrút – Libanon se hodlá stát ropnou velmocí – nedávné průzkumy totiž objevily pod mořským dnem bohatá naleziště ropy a zemního plynu. Část z nich je ale ve sporných vodách, na něž si činí nároky jak Libanon, tak sousední Izrael. Vztahy mezi oběma zeměmi jsou dlouhodobě napjaté, v roce 2006 dokonce vyústily ve válečný konflikt.
Průzkumy z letošního jara dodaly Libanonu optimismus. U jeho pobřeží se podle odhadů nachází 850 miliard kubických metrů zemního plynu a až 660 milionů barelů ropy – dost na to, aby byl stát minimálně energeticky soběstačný.
Země, která doteď musela strategické suroviny dovážet, věří, že právě ropný průmysl by mohl její ekonomiku oživit a pomohl by i umořit vysoký státní dluh. Teď proto hledá nejrychlejší cestu, jak spustit těžbu.
„Objem plně pokryje potřeby Libanonu – v případě zemního plynu určitě. Chtěli bychom začít těžit už v roce 2016. Prvním cílem je zabezpečit domácí poptávku, ale myslíme i na víc. Pokud produkce splní naše očekávání, pomýšlíme i na export,“ říká libanonský ekonomický expert Hassan Chakrani.
Zaměstná ropa mladé?
Libanon má jako země poměrně vysoké energetické nároky. Je sice malý, ale hustě zalidněný – žije v něm přes 4 miliony lidí, což je zhruba stejně jako v pětkrát větším Chorvatsku. Například v počtu aut na obyvatele patří mezi přední státy světa. Rozvoj vlastního ropného průmyslu by tak vyřešil hodně problémů, a to nejen v energetice.
„Máme tu velké problémy s nezaměstnaností hlavně u mladých lidí. Jeden ze čtyř tu teď nemá práci. My věříme, že až se rozvine těžební a zpracovatelský průmysl, pomůže to významně i v sociální oblasti,“ dodává Chakrani.
Libanonská ekonomika stojí hlavně na vývozu potravin, výrobě plastů a také tradičním dřevozpracujícím průmyslu. Až pětinou HDP přispívá i turistika – ačkoli ta má v poslední době kvůli konfliktu v sousední Sýrii velké problémy.
