Levnější výstavba sítí i elektronizace státní správy jsou úkoly nového digitálního koordinátora

Nový vládní digitální koordinátor Ondřej Malý by se měl podle premiéra Bohuslava Sobotky (ČSSD) zaměřit ve své funkci na snížení nákladů na výstavbu nových elektronických komunikačních sítí, rozvoj elektronizace státní správy a podmínky fungování sdílené ekonomiky. Malý ve funkci vystřídal Tomáše Prouzu.

Premiér Sobotka uvedl, že digitální agendu považuje za velmi důležitou, ať už jde o výzvy spojené s digitalizací průmyslu, nebo nové služby v digitální oblasti. Od Malého si slibuje „přístup, který nebude zavánět resortismem“. Doufá tak, že dokáže sladit přístup jednotlivých ministerstev, jež se digitalizací zabývají.

Malého požádal, aby se prioritně věnoval zlevnění výstavby elektronických komunikačních sítí. Návrh zákona o snížení nákladů na budování sítí je nyní v Senátu a podle Malého by měl pomoci odstranit zbytečnou regulaci při povolování této výstavby.

Malý se chce vedle toho podívat například na možnost zkrácení doby odepisování infrastruktury, využití nadzemního vedení kabelů namísto jejich drahého zakopání, zúžení ochranných pásem nebo sjednocení výše náhrad za služebnost.

Sobotka jako druhou věc zdůraznil elektronizaci státní správy a zlepšení komunikace mezi občanem a státní správou. Na to by měl Malý zapojit evropské peníze. „K dispozici je několik miliard korun,“ zmínil.

V případě sdílené ekonomiky by podle premiéra měly být ustanoveny takové podmínky, aby poskytovatelé nových služeb respektovali platná pravidla, například odváděli daně, současně by ale měli lidé mít možnost využívat výhody nových technologií. Právní a ekonomickou analýzu sdílené ekonomiky chce Malý vládě předložit v červnu.

Malý podotkl, že se navíc zaměřil i na přijetí nařízení EU o ochraně osobních údajů, které považuje za „velkou revoluci“ s dopadem na každou firmu v Evropě.

Funkce digitálního koordinátora existuje necelý rok

Digitální agenda zasahuje do působnosti všech ministerstev a zároveň má dopad na konkurenceschopnost a hospodářský růst. Vláda proto v květnu minulého roku rozhodla o zřízení centrální autority v podobě funkce koordinátora digitální agendy v Česku.

Jeho úkolem je především sladit vládní aktivity na podporu digitální ekonomiky a digitalizace veřejné správy, zajišťovat komunikaci mezi ministerstvy a dalšími ústředními orgány státní správy a také spolupracovat s hospodářskými a sociálními partnery.

Ondřej Malý před příchodem do Strakovy akademie pět let působil jako člen rady Českého telekomunikačního úřadu (ČTÚ). Dříve pracoval také jako vývojář počítačových her nebo ekonomický redaktor deníků Lidové noviny či Hospodářské noviny.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Ševčík a Havránek se přeli, jestli rozpočet porušuje zákon

Návrh státního rozpočtu na letošní rok prošel prvním čtením. Opozice kritizovala hlavně schodek ve výši 310 miliard, její zástupci tvrdí, že vláda porušuje zákon o rozpočtové odpovědnosti. Podle ministryně financí Aleny Schillerové (ANO) návrh vychází z reálných základů. „Obcházení zákona je přirozené v tom, že si řeknete hned na začátku, že ho nebudete dodržovat. To je ten případ, který máme dnes, kdy se vláda Andreje Babiše (ANO) v této věci rozhodla, že zákon nebude dodržovat,“ řekl v Událostech, komentářích moderovaných Terezou Řezníčkovou poslanec Jiří Havránek (ODS). „Nemyslím si, že jsme něco porušili. My jsme projednávali vrácený rozpočet. (...) Ten rozpočet nebyl věrohodný, chyběla tam celá řada položek,“ podotkl poslanec Miroslav Ševčík (za SPD).
před 15 hhodinami

Reálné příjmy domácností začaly v roce 2024 opět růst

Reálné čisté příjmy domácností v Česku předloni po dvouletém propadu znovu vzrostly. Zvedly se o tři procenta. Rodiny si tak mohly za své peníze pořídit víc. Na osobu v roce 2024 v průměru měly 293 853 korun, tedy měsíčně 24 488 korun, uvedl statistický úřad. Dál ale platí, že zhruba každý desátý obyvatel je ohrožený příjmovou chudobou. Náklady na bydlení pak odčerpají zhruba 16 procent z čistého výdělku domácností. Nejvíc – skoro třetinu příjmů – dají za bydlení ti, kteří platí nájem. V něm pak žije skoro polovina z neúplných rodin s dětmi. I proto jsou samoživitelé a senioři nejčastěji ohroženi chudobou. „Například rodina se dvěma menšími dětmi musela mít v roce 2025 k dispozici minimálně 40 089 korun na domácnost za měsíc, aby nespadla pod hranici ohrožení příjmovou chudobou,“ spočítali statistici.
před 17 hhodinami

Spokojenost Čechů se členstvím v EU vzrostla. Podpora eura zůstává nízká

S členstvím v Evropské unii je v Česku spokojeno 57 procent lidí, což je nejvíc za patnáct let, vyplynulo z průzkumu, který agentura STEM provedla těsně po loňských sněmovních volbách. Na téměř dvě třetiny se zvýšil podíl lidí, kteří by v případném referendu hlasovali proti vystoupení z Unie. Mírně na 23 procent ubylo podporovatelů zavedení eura.
12. 2. 2026

V předčasném důchodu bylo loni dosud nejvíc lidí. Přibývá jich dlouhodobě

V Česku byl loni v předčasném důchodu rekordní počet lidí. Ke konci prosince 2025 jich Česká správa sociálního zabezpečení (ČSSZ) evidovala přes 765 tisíc. Tvořili tak téměř třetinu všech starobních důchodců. Nejvíc předčasných penzistů bylo v Moravskoslezském kraji. Měsíčně lidé v předčasném důchodu dostávali v průměru o pět set korun méně než ostatní penzisté. Celkem bylo ke konci prosince podle mluvčí ČSSZ Jitky Drmolové ve starobním důchodu 2,3 milionu seniorů.
12. 2. 2026

Sněmovna reprezentantů USA odhlasovala zrušení cel vůči Kanadě, na řadě je Senát

Americká Sněmovna reprezentantů v noci na čtvrtek těsnou většinou odsouhlasila rezoluci, která chce zrušit dovozní cla prezidenta Donalda Trumpa vůči Kanadě. Napsala to agentura AP, podle níž jde o vzácný, i když převážně symbolický projev nesouhlasu s agendou Bílého domu. Usnesení nyní zamíří do Senátu a po případném schválení k Trumpovi, který jej s největší pravděpodobností vetuje. Trump už v reakci republikánským zákonodárcům v obou komorách pohrozil neurčitými následky, pokud se pro návrh vysloví.
12. 2. 2026

Sněmovna podpořila základní parametry rozpočtu se schodkem 310 miliard korun

Poslanecká sněmovna hlasy vládní koalice ve čtvrtek v noci v úvodním čtení podpořila základní parametry návrhu státního rozpočtu na letošní rok se schodkem 310 miliard korun. Loni byl plánovaný deficit 241 miliard korun, rozpočet nakonec skončil ve schodku 290,7 miliardy korun. Základní údaje, tedy příjmy, výdaje, schodek a způsob jeho vypořádání už nyní nemůže měnit. Poslanci nyní mohou navrhovat jen přesuny uvnitř rozpočtu.
11. 2. 2026Aktualizováno12. 2. 2026

Hosté Událostí, komentářů debatovali o státním rozpočtu

Rozpočtový výbor v úterý doporučil schválit rozpočet na příští rok, který vláda Andreje Babiše (ANO) předložila se schodkem 310 miliard korun. Podle ministryně financí Aleny Schillerové (ANO) je rozpočet realistický, pravdivý, a schodek je maximum možného. Opozice ho naopak tvrdě kritizuje. „Tenhle státní rozpočet jde úplně proti budoucím generacím, proti našim dětem, ti to všichni zaplatí na vyšší obsluze státního dluhu,“ sdělil v Událostech, komentářích moderovaných Lukášem Dolanským místopředseda výboru Benjamin Činčila (KDU-ČSL). „Rozpočtovou odpovědnost ukážeme v dalších letech. Je potřeba připomenout, že jsme ten rozpočet zdědili, že tam byl rozpočet, ve kterém chyběly miliardy ve výdajích, (...) naopak tam byly zvýšené příjmy,“ podotkl místopředseda výboru Patrik Pařil (ANO).
11. 2. 2026

Europarlament schválil odklad ETS 2 na rok 2028

Europoslanci v úterý schválili klimatický cíl snížit do roku 2040 emise o devadesát procent oproti roku 1990. Až pět procentních bodů čistých emisí může pocházet z vysoce kvalitních mezinárodních uhlíkových kreditů od partnerských zemí. Součástí dohody je i odložení zavedení emisních povolenek ETS 2 o jeden rok, tedy na rok 2028.
10. 2. 2026Aktualizováno10. 2. 2026
Načítání...