Levnější výstavba sítí i elektronizace státní správy jsou úkoly nového digitálního koordinátora

Nový vládní digitální koordinátor Ondřej Malý by se měl podle premiéra Bohuslava Sobotky (ČSSD) zaměřit ve své funkci na snížení nákladů na výstavbu nových elektronických komunikačních sítí, rozvoj elektronizace státní správy a podmínky fungování sdílené ekonomiky. Malý ve funkci vystřídal Tomáše Prouzu.

Premiér Sobotka uvedl, že digitální agendu považuje za velmi důležitou, ať už jde o výzvy spojené s digitalizací průmyslu, nebo nové služby v digitální oblasti. Od Malého si slibuje „přístup, který nebude zavánět resortismem“. Doufá tak, že dokáže sladit přístup jednotlivých ministerstev, jež se digitalizací zabývají.

Malého požádal, aby se prioritně věnoval zlevnění výstavby elektronických komunikačních sítí. Návrh zákona o snížení nákladů na budování sítí je nyní v Senátu a podle Malého by měl pomoci odstranit zbytečnou regulaci při povolování této výstavby.

Malý se chce vedle toho podívat například na možnost zkrácení doby odepisování infrastruktury, využití nadzemního vedení kabelů namísto jejich drahého zakopání, zúžení ochranných pásem nebo sjednocení výše náhrad za služebnost.

Sobotka jako druhou věc zdůraznil elektronizaci státní správy a zlepšení komunikace mezi občanem a státní správou. Na to by měl Malý zapojit evropské peníze. „K dispozici je několik miliard korun,“ zmínil.

V případě sdílené ekonomiky by podle premiéra měly být ustanoveny takové podmínky, aby poskytovatelé nových služeb respektovali platná pravidla, například odváděli daně, současně by ale měli lidé mít možnost využívat výhody nových technologií. Právní a ekonomickou analýzu sdílené ekonomiky chce Malý vládě předložit v červnu.

Malý podotkl, že se navíc zaměřil i na přijetí nařízení EU o ochraně osobních údajů, které považuje za „velkou revoluci“ s dopadem na každou firmu v Evropě.

Funkce digitálního koordinátora existuje necelý rok

Digitální agenda zasahuje do působnosti všech ministerstev a zároveň má dopad na konkurenceschopnost a hospodářský růst. Vláda proto v květnu minulého roku rozhodla o zřízení centrální autority v podobě funkce koordinátora digitální agendy v Česku.

Jeho úkolem je především sladit vládní aktivity na podporu digitální ekonomiky a digitalizace veřejné správy, zajišťovat komunikaci mezi ministerstvy a dalšími ústředními orgány státní správy a také spolupracovat s hospodářskými a sociálními partnery.

Ondřej Malý před příchodem do Strakovy akademie pět let působil jako člen rady Českého telekomunikačního úřadu (ČTÚ). Dříve pracoval také jako vývojář počítačových her nebo ekonomický redaktor deníků Lidové noviny či Hospodářské noviny.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Vláda zahájí přípravné kroky k zestátnění ČEZu, řekl Havlíček

Vláda dál počítá s výkupem akcií ČEZu, proces bude trvat rok a půl až dva. V rozhovoru pro Týden v politice to uvedl první vicepremiér Karel Havlíček (ANO). Přesný postup ministr průmyslu a obchodu nekomentoval – s ohledem na to, že jde o cenotvorné informace. Přípravné kroky by ale podle něj mohly začít v následujících měsících.
před 9 hhodinami

Brusel chce kritickou infrastrukturu bez čínské stopy, píše FT

Evropská komise (EK) plánuje postupné vyloučení čínských technologií z kritické infrastruktury v Evropské unii. Dotknout by se to mělo například telekomunikačních sítí, solární energetiky či bezpečnostních skenerů. Informoval o tom deník Financial Times (FT) s odvoláním na zdroje z Komise.
včera v 08:25

Soud ve vedlejší kauze kolem ČKD Praha DIZ zprostil obžaloby Speychala

Městský soud v Praze zprostil obžaloby z daňových úniků někdejšího majitele strojírenské firmy ČKD Praha DIZ Petra Speychala. Dalších pět lidí uznal vinnými, kromě trestů vězení jim uložil i peněžité tresty a zákazy činnosti. Obžalovaní vinu před soudem odmítli. Páteční rozsudek není pravomocný, lze proti němu podat odvolání k pražskému vrchnímu soudu. Speychal je obžalovaný i v hlavní kauze kolem ČKD Praha DIZ, v té soud dosud nerozhodl.
16. 1. 2026

Vláda chce podpořit výrobu léků v Česku. Chybí lidé, varují firmy

Vláda chce podpořit výrobu léků v tuzemsku a zároveň přilákat zahraniční investory. Důvodem jsou hlavně opakované výpadky některých medikamentů. Podle zástupců farmaceutických firem ale v Česku není dostatek kvalifikovaných pracovníků. A za nízké považují také úhrady, které zdravotní pojišťovny za léčiva platí.
16. 1. 2026

Banky poskytly loni hypotéky za 406 miliard korun, druhý největší objem za 30 let

Banky a stavební spořitelny poskytly loni hypoteční úvěry za 406 miliard korun, což je meziroční nárůst o 48 procent. Jde o druhý největší objem za 30 let hypotečního trhu v Česku, nejvyšší byl v roce 2021. Nové úvěry bez refinancování stouply loni o 41 procent na 321 miliard korun, což znamenalo také druhý nejsilnější rok. Úrokové sazby v prosinci zůstaly v průměru pod 4,5 procenta. Vyplývá to ze statistik České bankovní asociace Hypomonitor. Data dodávají všechny banky a stavební spořitelny poskytující hypotéky na trhu.
16. 1. 2026

K vymáhání dotací po Agrofertu nám chybí klíčový dokument, tvrdí resort zemědělství

Státní zemědělský intervenční fond (SZIF) ještě nezačal vymáhat po holdingu Agrofert vrácení dotací z doby, kdy byl vlastník Agrofertu premiér Andrej Babiš (ANO) ve střetu zájmů. Píše o tom server Seznam Zprávy. Ministerstvo zemědělství podle serveru tvrdí, že mu chybí klíčový dokument. Podle Babiše Agrofert nic nedluží.
15. 1. 2026Aktualizováno15. 1. 2026

Rozpočet asi nesplní zákon, je to bezprecedentní, varuje rozpočtová rada

Návrh rozpočtu na letošní rok bude velmi pravděpodobně v rozporu se zákonem o rozpočtové odpovědnosti, uvedli představitelé Národní rozpočtové rady (NRR). Podle nich je taková situace bezprecedentní. Zákon stanovuje maximální možný deficit. Ministryně financí Alena Schillerová (ANO) dříve řekla, že bude obtížné udržet schodek pod třemi sty miliardami korun. Vláda by měla rozpočet schvalovat 26. ledna. Podle rady se také naplnila její varování ohledně loňského rozpočtu.
15. 1. 2026Aktualizováno15. 1. 2026

Podpora biometanu se mění, stát chce rozhýbat výrobu

Letos se mění provozní podpora stanic na výrobu biometanu. Nově ji stát vyhlásí formou aukce, ve které uspěje žadatel o nejnižší dotace. Úřady tím chtějí rozhýbat rekonstrukce i nové stavby, neboť biometan by jako částečná náhrada zemního plynu mohl pokrýt desetinu tuzemské spotřeby. Podle oborového sdružení CZ Biom ale bude i tak těžké splnit plány, jejichž cílem je produkovat do roku 2030 půl miliardy metrů krychlových biometanu ročně.
13. 1. 2026
Načítání...