Letní dovolená se blíží. A s ní vyšší poplatky za dopravu

Praha – Češi se snaží šetřit. Řada z nich proto svou dovolenou „oseká“ na týden a jako dopravní prostředek upřednostní automobil. I cesta po vlastní ose ovšem vyjde oproti loňsku dráž. Některé státy totiž zvýšily poplatky za jízdu po dálnici, další pak zpřísnily pokuty. Ani cestování vzduchem se neobejde bez různých poplatků. Ty mohou čistou cenu letenky zvednout i víc než na dvojnásobek. Nejvíc Čechů vyrazí v létě do tradičně oblíbeného Chorvatska, Itálie nebo na sousední Slovensko.

Drahá dálniční známka? Existují alternativy 

Letos vyrazí na dovolenou do zahraničí vlastním autem více než dva miliony Čechů, kteří musejí počítat s vyššími cenami v mnoha oblastech. Třeba v Rakousku dálniční známky oproti loňsku podražily - na deset dní je to ale stále jen zhruba 216 korun. Mnohem dražší dálniční známky má tradiční tranzitní země na cestě do Chorvatska Slovinsko. „Za krátký úsek po dálnici, který je třeba projet, se platí poměrně dost. Určitou alternativou při cestě do Chorvatska zůstává cesta přes Slovensko a Maďarsko,“ podotkl prezident Asociace českých cestovních kanceláří a agentur Roman Škrabánek. 

Tato volba se vyplatí hlavně Moravanům. Potřeba je zároveň slovenská a maďarská dálniční známka. Tradiční trasa přes Maribor a Graz vyjde jen na poplatcích v Rakousku a Slovinsku na tisíc korun. Řešením je proto projet Slovinsko podél dálnice. „Znamená to si cestu dokonce zkrátit asi o pět kilometrů a na čas to vyjde tak na hodinu,“ podotkl zástupce šéfredaktora Svět motorů David Šprincl. V Chorvatsku jsou poplatky nastaveny podle projetého úseku dálnice. Cena se pohybuje zhruba na 150 korunách za 100 kilometrů.

6 minut
Téma Událostí: Kolik zaplatíme za dopravu na dovolenou?
Zdroj: ČT24

Loňská zkušenost potvrzuje, že se čeští dovolenkáři dělí zhruba na třetiny. Jedna dává přednost pobytu v cizině, druhá cestuje po republice a poslední nedá dopustit na vlastní chalupu.

Natankovat už v Česku a dál mimo dálnice 

Před rokem se ceny benzinu na českých pumpách průměrně šplhaly nad 38 korun, letos jsou o tři koruny níž. Plnou nádrž se proto vyplatí vzít už v Česku. „Jinak tankovat mimo dálnice a v tuto chvíli mimo Rakousko. V Chorvatsku to není tak hrozné,“ zmínil Šprincl. 

České bankovky
Zdroj: ČT24/ČNB

Pozor na pokuty 

Draze vyjdou řidiče jejich přestupky. Chorvatsko navíc změnilo zákony a některé jsou teď hodnocené jako trestný čin. „Například za padesátikilometrovou rychlost navíc v obci, kde je třeba povoleno jet padesát, nám může hrozit i tříleté vězení,“ upozornil mluvčí ÚAMK Igor Sirota. 

Pokuty oproti loňsku zvyšovala i Černá Hora nebo Rumunsko. Třeba ve Francii začínají finanční sankce za překročení rychlosti o dvacet kilometrů v hodině na 135 eurech. V Itálii to může přijít dokonce na 170 eur, tedy skoro 4,5 tisíce korun. 

Ceny za půjčení vozu se liší podle destinace, typu vozu, ale i ročního období. Laciné bývá Španělsko a jeho přímořské oblasti, kde týden s menším vozidlem vyjde na 80 eur (2 tisíce korun). Naopak ve Skandinávii stojí auto na sedm dní v letní sezoně v přepočtu sedm tisíc i víc. Poměrně vysoké sumy si účtují také ve Francii nebo Itálii. Pronájem se vyplatí zařídit předem - přes internet vyjde levněji než na místě.

Ani letecká doprava poplatky nešetří 

Poplatky za kufr, za místo v letadle, odletové taxy nebo vyšší cena pro obézní mohou k letence přidat pěkných pár korun navíc. Třeba na Letišti Václava Havla v Praze zdražily odletové taxy na jaře o 40 korun na současných 565. „Výše odletové taxy zůstávala posledních pět let na stejné úrovni, zatímco míra inflace vzrostla o 11 procent, dalším důvodem jsou dražší energie a zvýšené náklady na opravy,“ vysvětlovala růst mluvčí letiště Eva Krejčí.

Odletové taxy se vybírají na letištích po celém světě. Například v Brně je to za jeden let 370 korun, v Ostravě 420, ve Vídni skoro 870, v Mnichově přes 830 a Drážďanech 600.     

Nové trendy: Zpoplatnění kufrů a platba za obezitu 

Zatímco letištní poplatky cestující ovlivnit nemůže, při balení zavazadel se ušetřit dá. Za těžké kufry - většinou nad 23 kilogramů - si totiž většina aerolinek nechá zaplatit.

Objevila se ale i další novinka - za odbavené zavazadlo ještě donedávna vybíraly peníze jen nízkonákladové aerolinky, od tohoto měsíce je to ale jinak. „KLM je první tradiční dopravce, který zavádí zpoplatnění kufrů. Očekávám, že další letecké společnosti ho budou následovat,“ řekl ředitel marketingu v Letušce.cz Jan Marek. 

Odbavení zavazadla
Zdroj: ČT24

Existují ovšem i další platby - třeba za to, že si cestující vybere místo v letadle. „Dnes už jsou letecké společnosti, které vybírají poplatek za to, že si vyberete sedačku v letadle. Je to například British Airways,“ poznamenal Marek. 

Polynéské aerolinky Samoa Air pak jako první na světě promítají do ceny letenky i váhu cestujícího. „Naše letenky jsou férové tím, že účtujeme cestujícím jen za to, kolik váží. Sami si ovlivníte, kolik vaše letenka bude stát,“ zní prohlášení na webu aerolinek. Při rezervaci vyplní pasažér svoji váhu a hmotnost zavazadla. Ze součtu se pak vypočítá cena letenky. Cestující, který váží nad sto kilo, zaplatí až o 80 procent víc než jeho sedmdesátikilogramový protějšek. „Nemyslím, že je to moc spravedlivé,“ míní jedna z cestujících aerolinek.

Letiště
Zdroj: ČT24

Některé americké letecké společnosti zase účtují rovnou dvě letenky extrémně obézním, kteří se nevejdou do jedné sedačky.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Brusel chce kritickou infrastrukturu bez čínské stopy, píše FT

Evropská komise (EK) plánuje postupné vyloučení čínských technologií z kritické infrastruktury v Evropské unii. Dotknout by se to mělo například telekomunikačních sítí, solární energetiky či bezpečnostních skenerů. Informoval o tom deník Financial Times (FT) s odvoláním na zdroje z Komise.
před 22 hhodinami

Soud ve vedlejší kauze kolem ČKD Praha DIZ zprostil obžaloby Speychala

Městský soud v Praze zprostil obžaloby z daňových úniků někdejšího majitele strojírenské firmy ČKD Praha DIZ Petra Speychala. Dalších pět lidí uznal vinnými, kromě trestů vězení jim uložil i peněžité tresty a zákazy činnosti. Obžalovaní vinu před soudem odmítli. Páteční rozsudek není pravomocný, lze proti němu podat odvolání k pražskému vrchnímu soudu. Speychal je obžalovaný i v hlavní kauze kolem ČKD Praha DIZ, v té soud dosud nerozhodl.
16. 1. 2026

Vláda chce podpořit výrobu léků v Česku. Chybí lidé, varují firmy

Vláda chce podpořit výrobu léků v tuzemsku a zároveň přilákat zahraniční investory. Důvodem jsou hlavně opakované výpadky některých medikamentů. Podle zástupců farmaceutických firem ale v Česku není dostatek kvalifikovaných pracovníků. A za nízké považují také úhrady, které zdravotní pojišťovny za léčiva platí.
16. 1. 2026

Banky poskytly loni hypotéky za 406 miliard korun, druhý největší objem za 30 let

Banky a stavební spořitelny poskytly loni hypoteční úvěry za 406 miliard korun, což je meziroční nárůst o 48 procent. Jde o druhý největší objem za 30 let hypotečního trhu v Česku, nejvyšší byl v roce 2021. Nové úvěry bez refinancování stouply loni o 41 procent na 321 miliard korun, což znamenalo také druhý nejsilnější rok. Úrokové sazby v prosinci zůstaly v průměru pod 4,5 procenta. Vyplývá to ze statistik České bankovní asociace Hypomonitor. Data dodávají všechny banky a stavební spořitelny poskytující hypotéky na trhu.
16. 1. 2026

K vymáhání dotací po Agrofertu nám chybí klíčový dokument, tvrdí resort zemědělství

Státní zemědělský intervenční fond (SZIF) ještě nezačal vymáhat po holdingu Agrofert vrácení dotací z doby, kdy byl vlastník Agrofertu premiér Andrej Babiš (ANO) ve střetu zájmů. Píše o tom server Seznam Zprávy. Ministerstvo zemědělství podle serveru tvrdí, že mu chybí klíčový dokument. Podle Babiše Agrofert nic nedluží.
15. 1. 2026Aktualizováno15. 1. 2026

Rozpočet asi nesplní zákon, je to bezprecedentní, varuje rozpočtová rada

Návrh rozpočtu na letošní rok bude velmi pravděpodobně v rozporu se zákonem o rozpočtové odpovědnosti, uvedli představitelé Národní rozpočtové rady (NRR). Podle nich je taková situace bezprecedentní. Zákon stanovuje maximální možný deficit. Ministryně financí Alena Schillerová (ANO) dříve řekla, že bude obtížné udržet schodek pod třemi sty miliardami korun. Vláda by měla rozpočet schvalovat 26. ledna. Podle rady se také naplnila její varování ohledně loňského rozpočtu.
15. 1. 2026Aktualizováno15. 1. 2026

Podpora biometanu se mění, stát chce rozhýbat výrobu

Letos se mění provozní podpora stanic na výrobu biometanu. Nově ji stát vyhlásí formou aukce, ve které uspěje žadatel o nejnižší dotace. Úřady tím chtějí rozhýbat rekonstrukce i nové stavby, neboť biometan by jako částečná náhrada zemního plynu mohl pokrýt desetinu tuzemské spotřeby. Podle oborového sdružení CZ Biom ale bude i tak těžké splnit plány, jejichž cílem je produkovat do roku 2030 půl miliardy metrů krychlových biometanu ročně.
13. 1. 2026

Světové centrální banky podpořily šéfa Fedu

Vedoucí představitelé hlavních centrálních bank světa se postavili za šéfa americké centrální banky (Fed) Jeroma Powella, kterému administrativa prezidenta Donalda Trumpa hrozí trestním stíháním. Společné stanovisko zveřejnila Evropská centrální banka (ECB), kterou vede Christine Lagardeová.
13. 1. 2026Aktualizováno13. 1. 2026
Načítání...