Bruselský Zaventem je největším leteckým přístavem v Belgii a na žebříčku nejfrekventovanějších letišť v Evropě obsadil loni 21. pozici. Zajišťuje spojení světa s hlavním městem Evropské unie. V úterý se do jeho historie, sahající až do 40. let minulého století, zapsaly teroristické útoky. Podobně jako do provozu bruselské stanice metra Maalbeek, která leží jen stovky metrů od budov evropských institucí.
Letiště Zaventem leží zhruba jedenáct kilometrů od centra Bruselu, kam lze vlakem dorazit za 17 minut. Krátce po útocích zavřela policie provoz a přesměrovala letadla do okolních měst. Celkově bylo zrušeno 500 letů, včetně plánovaných odletů z letiště Zaventem. Asi tisícovka cestujících musela vystoupit v letišti v Lutychu, který leží sto kilometrů východně od belgické metropole.
Nepřetržitě otevřeno zůstává nestátní, středně velké letiště v Charleroi, které se nachází necelých 60 kilometrů od Bruselu. Obvykle ho využívají nízkonákladové letecké společnosti pro domácí, mezinárodní a mezikontinentální lety – Ryanair, Arabia, Jet4you nebo Wizz Air.
Zaventem je přitom největším vzdušným přístavem v Belgii. Letadla odtud míří do 226 míst světa, spojení zajišťuje 77 leteckých společností. Loni tudy prošlo téměř 23,5 milionu cestujících. Pro srovnání – pražské Letiště Václava Havla využila zhruba polovina lidí (přes 12 milionů). Zaventem se podílí na hrubém domácím produktu Belgie 1,8 procenta. V roce 2005 získalo ocenění pro Nejlepší letiště v Evropě – vyplynulo to z průzkumu mezi sto tisíci cestujícími po celém světě. Do špičky evropských letišť patřilo i v následujících letech.
Nejfrekventovanější belgické letiště vlastní torontský fond Ontario Teacher's Pension Plan (39 procent), dva fondy Macquarine (celkem 36), čtvrtina patří státu. Své sídlo tam má 260 firem, které zaměstnávají na 20 tisíc lidí. Základnu si tam vytvořily aerolinie Brussels Airlines, Jetairfly a Thomas Coom Arlines Belgium.
V podzemí pod evropskými institucemi
Bruselské metro, kde útočili teroristé krátce po odpálení bomb na letišti, se v mnohém podobá pražskému. Mimo jiné svými parametry. Dnes jsou v Bruselu čtyři linky s 59 stanicemi o celkové délce 39,9 kilometru. Pražské metro má 61 stanic, jeho délka je 65,2 kilometru.
Počátky bruselského metra spadají do 60. let, tehdy ještě plně s využitím podpovrchových tramvají – ty dnes jezdí na třech linkách. „Klasické“ metro začalo vznikat v roce 1976, tedy dva roky po startu pražského metra, které se začalo rodit také v 60. letech (původně jako podpovrchová tramvaj).
Teroristickým útokem zasažená stanice metra Maalbeek, jejíž název pochází od stejnojmenné říčky, byla uvedena do provozu v roce 1969. Tehdy ji ještě obsluhovaly tramvaje. Nyní tam vedou dvě linky. Stanice je umístěna pod ulicí Wetstraat, v níž jsou budovy Evropského parlamentu, Evropské unie, Evropské komise a belgické vlády.
