Státnímu podniku Lesy České republiky (LČR) za prvních devět měsíců letošního roku klesl hrubý zisk meziročně o 29 procent na 3,9 miliardy korun z 5,46 miliardy korun. Tržby za vlastní výrobky a služby podniku za první tři čtvrtletí klesly o 16 procent na 8,13 miliardy korun. Těžba dřeva zůstala na úrovni šesti milionů metrů krychlových. Problémové smlouvy, které podnik řeší, souvisí s lesnickým tendrem, už ho ale zřejmě trápit nemusí. Jak vyplynulo z pořadu Otázky Václava Moravce, antimonopolní úřad své rozhodnutí zákazu podepsat smlouvy s vítězi již zrušil.
Za snížením zisku a výnosů je podle vedení podniku dlouhodobý pokles ceny dřeva na trhu a také to, že se zpracovává větší množství nahodilé těžby, například vinou kůrovcové kalamity. „To mimo jiné znamená jinou strukturu dřeva, těží se více souší, víc nekvalitního materiálu. Lze říci, že loni byly vyšší a kvalitnější těžby a současně i vyšší ceny dřeva,“ uvedl tento týden v Právu generální ředitel podniku Daniel Szórád. V celoročním vyjádření Lesy ČR podle něj očekávají pokles zisku o 1,5 miliardy korun.
Aktuálně Lesy ČR řeší třímiliardový lesnický tendr na léta 2017 až 2021. Úřad pro ochranu hospodářské soutěže podniku předběžným opatřením zakázal u dvou ze tří částí tendru uzavírat smlouvy. Zdůvodnil to údajným porušením zásady transparentnosti, rovného zacházení a zákazu diskriminace. Lesy ČR s názorem úřadu nesouhlasí a podaly odvolání. Podnik připustil, že v krajním případě nebude možné smlouvy vůbec uzavřít. Začal proto připravovat řešení, aby lesnické práce a těžba pokračovaly i po 1. lednu.
Antimonopolní úřad prý už dal lesnickému tendru zelenou
Jak však zaznělo v nedělních Otázkách Václava Moravce (OVM), antimonopolní úřad prý už v pátek zastavil předběžné rozhodnutí, které vydal, a Lesy ČR budou moci uzavírat smlouvy s poskytovateli služeb, kteří vyhráli zmíněné tendry na roky 2017–2020. „Já se upřímně musím přiznat, že tuto informaci ještě nemám, ale předpokládali jsme, že to takto dopadne, byť jsme se připravovali na všechny alternativy,“ konstatoval generální ředitel Lesů ČR Daniel Szórád v OVM.
Nic by tedy již nemělo stát v cestě podpisu smluv s vítězi. „Pokud k nám stanovisko dorazí, a to předpokládám, že se stane v pondělí, tak my tím, že jsme práce nezastavili, oslovíme vítězné uchazeče, aby poskytli součinnost při podpisu smluv. Předpokládám, že se nám podaří dodržet původní termín do konce roku a že tedy k prodlevě nedojde,“ řekl Szórád.
Antimonopolní úřad však zároveň ve svém vyjádření podle Václava Moravce Lesy ČR také kritizoval. „Agresivní a nátlakové jednání a vystupování zadavatele (Lesů ČR) vůči ÚOHS bylo zcela nepřiměřené…,“ uvedl předseda ÚOHS Petr Rafaj k lesnickému tendru.
To však ředitel Lesů ČR Szórád odmítl. „My vnímáme nezávislost a kompetence ÚOHS a respektujeme to. Nevystupovali jsme agresivně, možná to spíše bylo pro nás překvapující, protože jsme učinili mnoho kroků, aby tendry byly otevřené a transparentní, aby se jich mohla účastnit větší skupina zájemců. Agresivních kroků si vědom nejsem,“ zdůrazňuje.
Souhlasí však s tím, že Lesy ČR žádaly o prodloužení lhůty na dodání dokumentů. „Ovšem v té části, kdy si úřad vyžádal doručit všechny dokumenty, které byly předmětem veškerých nabídek. A protože těch nabídek jsou stovky, je to ohromné množství dokumentů, pro které je potřeba připravit předávací protokoly, ofotit je. Vyhověno nám nebylo, ale původní lhůta dodržená byla,“ vysvětlil ředitel státního podniku Lesy ČR.
Lesy většinu prací zadávají soukromým firmám
Lesy ČR většinu prací v lesích i prodej dřeva zadávají soukromým firmám prostřednictvím každoročních pětiletých tendrů zhruba pro pětinu území. Největšími obchodními partnery Lesů ČR jsou skupina PETRA, skupina Uniles a firmy Stora Enso Wood Products Ždírec, Kloboucká lesní a PROGLES.
Lesy ČR loni vytvořily čistý zisk 5,4 miliardy korun po rekordních 6,8 miliardy korun v roce 2014. Mimořádně vysoký zisk roku 2014 byl výsledkem rozpuštění rezerv ve výši zhruba dvou miliard korun. Letos Lesy ČR předpokládají, že by měly státu ze svých zisků a volných peněz odvést 5,6 miliardy korun. Loni odvedly státu 8,22 miliardy korun. Peníze z vytvořených zisků podnik státu posílá od roku 2013.
„Je potřeba ale říci, že ačkoliv hospodářský výsledek bude letos o 1,5 miliardy korun nižší, tak je to výsledek, který přesto bude jeden z nejvyšších v 25leté historii podniku. Bude patřit mezi tři nelepší a je asi o deset procent vyšší než plánovaný hospodářský výsledek,“ říká Szórád. Pro další léta je pak podle něho reálné, aby hospodářský výsledek osciloval někde v řádu mezi 3,5–4,5 miliardami korun.
Zároveň uvedl, že dosavadní odvody, které i s tím za letošní rok přesáhnou částku 26 miliard, považuje za adekvátní, protože podnik čerpá ve větší míře i ze svých rezerv. To však už do budoucna tolik platit nebude. „V budoucích letech je potřeba již zvažovat a nastavit rozumnou, dlouhodobou a únosnou lesní rentu, která by byla předmětem odvodu. Jsme v kontaktu s ministrem zemědělství, který chápe, že podnik má nyní nějaké rezervy, ale do budoucna to tak být nemusí. A že je vhodné, aby si podnik držel určitou stabilitu, nějaký minimální limit, který může sloužit pro překonávání kalamitních situací, pro podnikatelský rozvoj nebo nové příležitosti, které se můžou objevit,“ míní Szórád.
Tuto záchovnou částku mají Lesy ČR podle svého ředitele stanovenou ve strategickém dokumentu, který vzala na vědomí vláda. „Částka je necelé čtyři miliardy korun,“ dodává.
