Lékařů odcházejících do důchodu by mohlo být už v příštím roce více než absolventů lékařských fakult. Zároveň se v českém zdravotnictví stále zvyšuje průměrný věk lékařů. Proto chce ministerstvo zdravotnictví ve spolupráci s ministerstvem školství předložit během prvního pololetí do vlády desetiletý plán navýšení počtu absolventů včetně zajištění peněz pro fakulty. V pořadu ČT Otázky Václav Moravce to uvedl ministr zdravotnictví v demisi Adam Vojtěch (nestr. za ANO).
Lékaři stárnou a odcházejí do důchodu. Rodí se plán na „nábor mediků“
O zdraví národa v pořadu OVM ČT (zdroj: ČT24)
Vojtěch považuje současný stav za závažný strukturální problém, který se měl řešit už před deseti lety. Viní garnituru svých předchůdců ve funkci, že tak nečinili. Zdůraznil, že problém chybějících lékařů se nedá řešit penězi, když lékaři nebudou k dispozici. Proto je třeba zvýšit počty absolventů a dát na jejich výuku fakultám peníze.
Ministr zdravotnictví v demisi Adam Vojtěch (nestr. za ANO)
Lékař a vysokoškolský pedagog Marek Hilšer v pořadu uvedl, že nyní ke zvýšení počtu studentů nemůže dojít, protože posluchárny jsou přeplněně. „Snažíme se brát co nejvíc studentů, ale tak, aby neklesala kvalita výuky,“ řekl.
Lékař a vysokoškolský pedagog Marek Hilšer
V posledních letech podle něho nedošlo ke zlepšení, přestože to bývalí ministři zdravotnictví slibovali. Zmínil také, že „medicína už není tak atraktivní povolání, jaké bývalo.“ Hůře než dříve se také daří lákat ke studiu muže, kteří chodí do jiných oborů, kde si mohou vydělat více peněz.
Na medicínu už nejdou ti nejchytřejší studenti, jako tomu třeba bývalo v minulosti. Atraktivita povolání klesá, nutno analyzovat proč.
Také emeritní přednosta III. chirurgické kliniky 1. LF UK a FN Motol Pavel Pafko upozornil, že v posledních dvaceti letech probíhá feminizace lékařství. V minulosti byl poměr studentů a studentek půl na půl, dnes činí muži podle jeho zkušeností jen třetinu.
Pafko dodal, že je nutno počítat s tím, že ženy budou matkami a nebudou mít zájem o plné úvazky. „A to bude problém. Někde už je, v nepřetržitých provozech.“ Doplnil, že chceme-li navýšit počet lékařů o 100, musí se přijmout 140 studentů – vzhledem k „propadovosti“ při výuce. Změna si vyžádá i stavební úpravy pro výuku a to znamená delší čas.
Emeritní přednosta, III. chirurgická klinika 1. LF UK a FN Motol Pavel Pafko
Na mnoha místech se problém s chybějícími lékaři (a s ještě více chybějícími zdravotními sestrami) řeší přesčasovou prací. A to i za cenu rozporu se zákoníkem práce. Pafko například uvedl, že zákon umožňuje maximálně 416 hodin přesčasů za rok, ale podle jeho průzkumu na českých chirurgiích to je v průměru 812.
Věk lékařů
Pafko v pořadu také řekl, že problém českého zdravotnictví není v jeho kvalitě, ale v jeho financování. Je tak otázkou státní koncepce, kolik vláda dá do zdravotnictví. Kvalitou srovnatelné státy dávají podle něho 9 až 11 procent hrubého domácího produktu. V Česku to bývá kolem 7,7 procenta.
Emeritní profesor dodal, že v Evropě je Česko na 13. místě, pokud jde o dostupnost zdravotní péče (hodnotí se podle 48 ukazatelů). Když se však vezme poměr „kolik muziky za kolik peněz“, tak jsme na místě třetím.
Výdaje na zdravotnictví
Vojtěch připomněl zvyšování objemu peněz do zdravotnictví v posledních letech, nyní už je to 300 miliard do celkového veřejného zdravotního pojištění. Počítá se s dalším postupným nárůstem, ale je nutno se podle něho také podívat, jak se peníze vynakládají, jak je péče organizována.
Domnívá se, že financování nemocnic není dobře nastaveno. „Spíše je (peníze) v rámci nemocnic rozléváme, ale nemocnice nejsou motivovány, aby zvyšovaly kvalitu zdravotní péče,“ řekl Vojtěch. Podle něho se západní státy více koncentrují na výsledky péče, což u nás není nastaveno.
Komerční připojištění, věc politická
V pořadu se diskutovalo také o případném zavedení komerčního připojištění na služby nehrazené z veřejného zdravotního pojištění. Podle ministra ho není možné letos prosadit – jde podle něj o systémovou změnu, kterou musí provést vláda s důvěrou a musela by na něm být politická shoda.
Pafko podotkl, že je to otázka politická. Strana, která by to prosazovala, by podle něho ztratila hlasy až 2,5 milionu důchodců, kteří by na to neměli, pokud něco nezdědili.
Současný systém ovšem podle něho podporuje korupci. „Jen hlupák si může myslet, že člověk, který přijede autem za tři miliony, si dá pyžamo a stoupne si do řady s těmi, kteří přijeli tramvají,“ řekl Pafko. Babiš, když onemocní, bude mít zcela jinou péči než důchodce ze Žižkova, zdůraznil profesor rozdíly v možném komfortu zdravotní péče i poskytnutých materiálech.
Ministr k tomu podotkl, že z hlediska účinnosti a vhodnosti musí být péče stejná, jinak by to bylo protiústavní.