Praha - Růst spotřebitelských cen v lednu meziročně zrychlil na 7,5 procenta z prosincových 5,4 procenta. Jde o nejvyšší hodnotu od listopadu 1998, informoval dnes Český statistický úřad. Míra inflace předčila očekávání ekonomů, kteří odhadovali zrychlení kolem 6,5 procenta. Na nárůst inflace mělo vliv zvýšení nižší sazby daně z přidané hodnoty, které se projevilo například v cenách potravin a nealkoholických nápojů, či zavedení poplatků ve zdravotnictví a růst regulovaných nájmů.
„Zvýšení sazby DPH se projevilo zejména v oddílech potraviny a nealkoholické nápoje, doprava, veřejné stravování a ubytování“ poznamenal ČSÚ.
Meziročně vzrostly ceny čistého nájemného o 17,1 procenta, v bytech s regulovaným nájemným o 29 procent. Ceny zemního plynu se zvýšily o 16,5 procenta, elektřiny o 9,5 procenta, tuhých paliv o 21,3 procenta. Více než o pětinu meziročně stouply ceny pekárenských výrobků a obilovin, zhruba o třetinu podražila vejce, a téměř o třetinu bylo dražší mléko.
Nižší než loni byly ceny odívání, přístrojů a spotřebičů pro domácnost, automobilů či mobilních telefonů. Z potravin nejvíce zlevnily brambory, a to o 36,6 procenta, ceny vepřového masa byly nižší o 2,3 procenta.
Inflace trápí celou eurozónu. Meziroční přírůstek průměrného harmonizovaného indexu spotřebitelských cen v EU byl podle předběžných údajů Eurostatu v prosinci 3,2 procenta, což je o 0,1 procentního bodu více než v listopadu. Evropská centrální banka ale zatím v inflaci nebezpečí nevidí. Úrokové sazby včera oproti předpokladům ponechala beze změny. Nejvíce mezi evropskými státy trápí růst cen obyvatele Lotyšska a Bulharska, více než o 10 procentních bodů.
V souvislosti s překvapujícím nárůstem lednové meziroční inflace posílila koruna o 18 haléřů na nový rekord vůči euru 25,53 CZK/EUR. Poslední rekord koruna zaznamenala ve středu.
