Kyperská krize očima zahraničních novinářů - převládá nejistota

Brusel - Dnes ráno schválili ministři eurozóny kontroverzní, byť pravděpodobně jediný možný záchranný plán kyperských bank. Počítá se zdaněním vkladů nad 100 tisíc eur a koncem druhé největší banky Laiki, výměnou bude desetimiliardová pomoc od eurozóny. Co na to říkají zahraniční servery? List The Wall Street Journal (WSJ) v pomoci vidí hlubokou recesi země, podle britské zpravodajské stanice BBC má dnešní dohoda „jen málo vítězů“ a poškodila reputaci zemí platících eurem.

BBC: Na Kypru je snadné najít odpůrce eurozóny

Podle britské zpravodajské stanice BBC si eurozóna svým přístupem k řešení kyperské krize zadělala na další problémy. Reputace spolku zemí platících eurem utrpěla, neboť byla připravena přijít s plánem na zdanění drobných vkladatelů a následně se objevil i nátlak a zastrašovací taktika Evropské centrální banky a Německa. Znovu se podle BBC objevily pochybnosti, zda tak rozdílné země mohou zůstat v měnové unii. Na Kypru je velmi snadné nalézt lidi, kteří chtějí opustit eurozónu, tvrdí BBC.

Podle zpravodajské stanice rovněž záchranný plán kyperskou ekonomiku tvrdě zasáhne - přinejmenším v krátkodobém horizontu. Stejně jako u dalších záchranných plánů eurozóny i tato pomoc prohloubí recesi a zvýší nezaměstnanost. Kombinuje utahování opasků se zmenšením velikosti bankovnictví, které je klíčovým sektorem kyperské ekonomiky, uvedla BBC.

Situace na Kypru očima zahraničních serverů
Zdroj: ČT24/bbc.com

WSJ řeší hospodářství Kypru - hrozí volný pád 

The Wall Street Journal (WSJ) se věnuje především ekonomickému tématu. Tamní ekonomika by se mohla v příštích letech propadat i o více než deset procent. „Blízká budoucnost bude pro zemi a její obyvatele velmi obtížná,“ připustil po jednání evropský komisař Olli Rehn. Ekonomové rychle snižují předpovědi růstu malé kyperské ekonomiky, která se měla letos smrštit podle oficiálních prognóz o 3,5 procenta. Podle některých analytiků ale pošle omezení finančního sektoru spolu s nedostatkem úvěrů ekonomiku do volného pádu.

„Předpokládá se katastrofální dopad na kyperskou produkci, který povede k poklesu deseti procent hrubého domácího produktu (HDP) letos a osmi procent v roce 2014,“ řekl podle WSJ Gabriel Sterne z poradenské firmy Exotix.

Podle šéfa bruselské odbočky BBC čekají zemi dny nejistoty, protože se neví, kdy banky znovu otevřou a kdy přestanou platit restrikce pro výběry z bankomatů a na přesuny kapitálu. Bude i hodně zmatků a dohadování, až budou vyplouvat na povrch detaily a jak se o nich bude debatovat. I když dohoda ušetřila vklady do 100 000 eur, způsobila také velké ztráty nevinným lidem. Co se stane člověku, který poslal na účet přes 100 000 eur, aby si koupil nemovitost nebo aby zaplatil dodavatelům? ptá se BBC.

Kypr se vyhnul hrozbě odchodu z eurozóny, ale jeho ekonomika utrpěla zřejmě trvalé škody, napsal WSJ. Předpokládá se, že omezení pohybu kapitálu bude platit týdny a možná i měsíce, takže kyperští občané a firmy budou odříznuti z velké části od finančního systému zbytku eurozóny. Stejně tak je otázka, zda záchranný plán dokáže udržet státní dluh Kypru do roku 2020 pod 100 procenty HDP, což je podmínka účasti Mezinárodního měnového fondu na pomoci Kypru, poznamenává WSJ.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Kultura rozhodně nebude bita, řekl Klempíř po jednání o rozpočtu

Ministryně financí Alena Schillerová (ANO) pokračuje v jednání s dalšími členy vlády o návrhu státního rozpočtu na příští rok. Jako první dorazil ve středu na schůzku ministr kultury Oto Klempíř (za Motoristy). Už v úterý jednala Schillerová se sedmi ministry. Celkovou podobu rozpočtu zatím žádný z účastníků jednání nekomentoval, není tedy ani jasné, jaké bude celkové saldo. Premiér Andrej Babiš (ANO) řekl, že by schodek příští rok měl být významně pod 400 miliardami korun.
14:13Aktualizovánopřed 14 mminutami

Trump pozastavil na tři dny zavedení 50procentních cel na kanadské zboží

Americký prezident Donald Trump v noci na středu pozastavil plán na uvalení padesátiprocentního cla na širokou škálu kanadských produktů. Dočasné odložení cel potrvá tři dny, oznámil prezident na síti Truth Social. Rozhodl se tak po úterním telefonickém jednání s kanadským premiérem Markem Carneym. Informovaly o tom světové agentury. Nová cla měla vejít v platnost ve středu. Carney později řekl, že v jednáních mezi oběma zeměmi zbývá vykonat ještě mnoho práce.
05:53Aktualizovánopřed 5 hhodinami

VideoSkopeček vyzval ke konsolidaci. Schodky minulé vlády nepřekročíme, řekl Vondráček

Začala jednání o státním rozpočtu na příští rok. „Samozřejmě ministři musí kopat za své resorty, ale musíme plnit programové prohlášení, ve kterém říkáme, že chceme směřovat k vyrovnané bilanci,“ poznamenal předseda Svobodných Libor Vondráček (klub SPD) v Událostech, komentářích. „Schodky minulé vlády ale rozhodně nepřekročíme,“ dodal. Ke konsolidaci veřejných financí vyzval místopředseda sněmovny Jan Skopeček (ODS). „Nicméně vláda si rozvolnila rozpočtová pravidla,“ upozornil a doplnil, že toto rozhodnutí kritizují i experti. „Už to není jen spor mezi opozicí a vládou,“ řekl. O jednání o rozpočtu hovořili také komentátor Reflexu Viliam Buchert a redaktorka Seznam Zpráv Tereza Povolná. Diskusi moderovala Tereza Řezníčková.
před 6 hhodinami

VideoPiráti by v příštím roce chtěli schodek rozpočtu pod 300 miliard, říká Hřib

„Já bych prosazoval deficit, který by byl menší než předchozí (letošní) rok. To znamená – bavili bychom se o tom, že by to muselo být po třemi sty miliardami,“ sdělil v úterním Interview ČT24 ke státnímu rozpočtu na příští rok předseda Pirátů Zdeněk Hřib. „Pokud bychom se bavili o tom, jakým způsobem deficity začít krotit, tak je nutné mít odvahu dělat nějaké kroky, které bude nutné také vysvětlovat, což je jedna z věcí, co by měl politik dělat,“ doplnil s tím, že prostředky by šlo získat třeba omezením dotací pro velké zemědělské podniky. Ušetřit by dle něj stát mohl také vstupem do mechanismu směnných kurzů ERM II. Zmínil rovněž zdanění tichého vína či legalizaci konopí. Hřib v pořadu moderovaném Danielem Takáčem hovořil také o hospodaření krajů a obcí či o volebních preferencích Pirátské strany.
před 7 hhodinami

Skončilo první kolo jednání ministrů se Schillerovou o rozpočtu

Ministryně financí Alena Schillerová (ANO) během úterý jednala s ministry o podobě jejich rozpočtových kapitol pro rok 2027. Sérii schůzek zahájil ministr práce a sociálních věcí Aleš Juchelka (ANO). Následně dorazili ministr zahraničních věcí Petr Macinka (Motoristé), šéf resortu školství Robert Plaga (za ANO), ministr vnitra Lubomír Metnar (ANO), ministr zemědělství Martin Šebestyán (za SPD) či ministr průmyslu a obchodu Karel Havlíček (ANO), který sdělil, že stát i v příštím roce převezme veškeré poplatky za podporované zdroje energie. Premiér Andrej Babiš (ANO) řekl, že by schodek příští rok měl být významně pod 400 miliard korun.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami

VideoUbývá lidí spořících ve třetím pilíři, pomoct můžou chystané změny

Na stáří si ve třetím pilíři ke konci letošního prvního pololetí spořily tři miliony a 873 tisíc lidí, což je méně než koncem loňska. Přilákat více účastníků do systému by mohly změny, které chystá vláda. Například pro střadatele do 29 let by se státní příspěvek nově měl navýšit na čtyřicet procent vkladu. Do 36 let by poté také mělo být možné třetinu naspořených peněz jednorázově vybrat. Kabinet dále počítá s nižšími poplatky pro banky, které jim lidé platí za správu. Změny by mohly platit od příštího roku.
před 18 hhodinami

Výbava pro školáky stojí tisíce. Rodičům pomáhají obce, školy i sbírky

Školáci se za dva týdny vrátí do lavic, rodiče proto už postupně pořizují jejich výbavu. Každý pátý očekává, že za začátek školního roku utratí přes pět tisíc korun. Vyplývá to z průzkumu České bankovní asociace. Začátek školního roku patří pro rodiny k finančně náročnějším obdobím. Podle ekonomky Lindy Kunertové mohou rodiny v obtížné situaci využít mimo jiné mimořádnou okamžitou pomoc. Čerpá ji ale výrazně méně domácností, než kolik by ji potřebovalo.
včera v 12:07

Do bateriových úložišť míří miliardy. Jejich rozvoj brzdí kapacita sítí

V Česku rychle přibývají bateriová úložiště, do nichž investoři vkládají miliardy korun. Za první pololetí se jich k síti připojilo téměř dvakrát více než loni za stejné období. Přibývá i velkokapacitních úložišť, která mohou pomáhat stabilizovat energetickou soustavu i vyrovnávat ceny elektřiny. Další rozvoj ale naráží na omezenou kapacitu sítí a množství rezervovaných, dosud nerealizovaných projektů.
17. 8. 2026

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.