Praha – Kurzarbeit by měl mít jednodušší pravidla a objevit se v praxi už od ledna příštího roku. Návrh pracovní skupiny zabývající se dopady sankcí podpořil místopředseda sněmovny Jan Bartošek. Stát by měl podle odborů v roce 2015 vyčlenit na systém až 200 milionů korun. Zaměstnanec má při kurzarbeitu dostávat 90 procent mzdy, přičemž stát přispěje 30 procenty průměrného výdělku (nejvýše 11 900 korun). Zbylých 60 procent by měl dát zaměstnavatel. Díky kurzarbeitu by rozpočet mohl podle MPSV výrazně ušetřit na podporách v nezaměstnanosti.
O kurzarbeitu jednal Bartošek se zástupci zaměstnavatelů a odborů. Shodli se na tom, že by systém měl z národních zdrojů začít fungovat od ledna příštího roku. Firmy v takovém případě místo propouštění zkrátí pracovní dobu a ztrátu zaměstnancům doplatí stát.
Strojírenské firmy by kvůli opatřením osmadvacítky mohly přijít o víc než dvě miliardy, tuzemští zemědělci ještě letos o tři sta milionů. Pomoct má Evropská unie nebo třeba diplomati při hledání nových trhů. Pracovní skupina, zabývající se dopady sankcí, ale jako hlavní opatření k jejich zmírnění navrhla právě kurzarbeit.
Kurzarbeit nemá být financovaný z EU
„Já můžu říct, že (chystaný kurzarbeit) bude výrazně jednodušší,“ prohlásil prezident Svazu průmyslu a dopravy Jaroslav Hanák. Zároveň dodal, že nepůjde o evropské peníze, a proto nebude pro firmy platit omezení například v případě, že už podporu vyčerpaly: „Byrokratické to bude, ale jde o peníze, ale budou to peníze národní tak, jak to má být. Nechceme na to evropské peníze.“
„Zásadní rozdíl: nebude to projektové, bude to ad hoc situace podle minimálních pravidel daných zákonem,“ míní předseda Českomoravské konfederace odborových svazů Josef Středula. Ovšem prezident Hospodářské komory Vladimír Dlouhý upozornil, že spuštění podpory z národních zdrojů bude muset ještě projít diskusí s antimonopolním úřadem. Pro případ krize však podle něj komora toto opatření podporuje.
MPSV: Kurzarbeit může ušetřit stamiliony
Pokud by úřady práce poskytly firmám v potížích kurzarbeitové příspěvky na 5 000 lidí pobírajících průměrnou mzdu, půlroční výdaje by dosáhly částky 182 milionů korun. Podpora v nezaměstnanosti pro stejný počet lidí by přitom činila 545 milionů. Propočítalo to ministerstvo práce a sociálních věcí.
„Náklady veřejných rozpočtů na nezaměstnaného činí 109 000 korun. Nezaměstnanost 5 000 zaměstnanců by veřejné rozpočty stála 545 milionů. V období šesti měsíců by úspora rozpočtu tedy činila 362,838 milionu,“ uvádí ministerstvo v podkladech.
Experti: Jednodušší pravidla pro kurzarbeit firmám pomohou
Se zjednodušením pravidel pro poskytování příspěvků v rámci tzv. kurzarbeitu souhlasí i někteří ekonomové. Jak uvedl odborník na řízení lidských zdrojů PwC Daniel Soukup, kurzarbeit může firmám pomoci řešit problémy s nerovnoměrným vytížením zaměstnanců. Nemá-li firma zakázky krátkodobě, propouštění jí nepomůže, protože propuštěným zaměstnancům by musela platit odstupné. Po oživení poptávky by ji navíc čekaly další náklady spojené s nabíráním a školením novým pracovníků.
Analytik UniCredit Bank Pavel Sobíšek by za optimální variantu považoval, kdyby byla nová pravidla pro kurzarbeit připravena, ale nenastala by situace pro jejich uplatnění.
Také podle analytika ČSOB Petra Dufka je existence funkčního kurzarbeitu velkou výhodou, která může firmám pomoci překlenout období slabé poptávky. „Vždy je dobré mít takový program v rukávu, aby jej bylo možné kdykoliv aktivovat,“ podotkl Dufek.
Podmínkou pro získání příspěvku bude, aby se podpoření zaměstnanci odborně vzdělávali. „Příspěvek bude poskytován po dobu šesti měsíců s možným prodloužením o dalších šest měsíců,“ přiblížil náměstek ministryně práce a sociálních věcí Jan Marek. O poskytnutí příspěvku bude rozhodovat komise na krajských pobočkách Úřadu práce. Instituce pak budou požadovat pro získání podpory jen čestné prohlášení, které hodlají kontrolovat.
Kdyby přišlo pět tisíc lidí o práci, znamená to minus 550 milionů ze státního rozpočtu, kalkuluje místopředseda sněmovny. V případě zavedení kurzarbeitu očekává, že náklad na něj bude činit asi 160 milionů korun. Zbytek peněz by tak stát ušetřil a lidé by navíc nepřišli o práci. „Bavíme se o penězích, které udrží zaměstnanost. Nebudou to peníze, které půjdou přes úřady práce nezaměstnaným lidem,“ doplnil Bartošek.
Už včera pracovní skupina pro monitorování dopadu sankcí mezi EU a Ruskem avizovala, že doporučí vládě, aby práce na kurzarbeitu urychlila. V Česku bylo v rámci „starého“ systému na kurzarbeit určeno do konce roku 2015 celkem 400 milionů. Podle Lukáše Kovandy, ekonoma VŠE v Praze, může opatření pomoci firmám, které pocítí cyklické problémy (krize apod.). Ovšem mohou ho zneužít i společnosti, jejichž problém je spíše strukturálního rázu.
Vláda by návrh mohla schvalovat koncem srpna a 4. září by se jím pak měla zabývat tripartita. Konkrétní harmonogram schvalování však podle Bartoška zatím není připravený. Kabinet by mohl systém, kdy firmy místo propouštění zkrátí pracovní dobu a zaměstnancům ztrátu doplatí stát, využít buď v případě ekonomické krize, nebo živelní katastrofy.
Další možnosti pomoci: ČEB nebo EGAP
Podpora od státu by mohla přijít i v jiné formě – například prostřednictvím České exportní banky a pojišťovny EGAP. Ty pomáhají podnikům proniknout do rizikovějších teritorií. „Mají nějaké limity, kolik maximálně mohou do které země pustit peněz. Je možné dát tam těch peněz více,“ nastínil ministr průmyslu a obchodu Jan Mládek (ČSSD).
V případě EGAP jsou limity téměř naplněny třeba u Běloruska, Ázerbájdžánu, Gruzie nebo Srbska. „Většinou jsou limity naplněny v zemích, které přinášejí největší riziko,“ upřesnil generální ředitel EGAP Jan Procházka. Jak by se mohly zvednout, ale pojišťovna ještě neví.
