Kurz turecké liry se propadl na nové minimum, táhne dolů evropské akcie, korunu i euro

Nahrávám video
Turecko se snaží zbrzdit pád liry
Zdroj: ČT24

Turecká lira se v noci na pondělí propadla vůči dolaru na nové rekordní minimum, později však část ztrát smazala. V reakci na pokles slíbila turecká centrální banka zajištění dostatečné likvidity bankovního sektoru a snížila požadavky na kapitálové rezervy komerčních bank. Obavy z krize v Turecku tlačí dolů i evropské akcie a euro.

Lira od začátku letošního roku oslabila vůči dolaru už o více než 40 procent, a to zejména kvůli zhoršujícím se vztahům mezi Tureckem a Spojenými státy a obavám z tlaku tureckého prezidenta Recepa Tayyipa Erdogana na snižování úrokových sazeb.

V pátek se lira vůči dolaru propadla až o osmnáct procent, což mělo negativní dopad na světové akciové trhy i na kurz eura. K pátečnímu poklesu turecké liry přispělo rozhodnutí amerického prezidenta Donalda Trumpa zdvojnásobit cla na dovoz turecké oceli a hliníku.

„Nyní se zdá být jisté, že propad liry, který začal v květnu, uvrhne tureckou ekonomiku do recese,“ uvedl analytik Andrew Kenningham ze společnosti Capital Economics. Upozornil nicméně, že turecké hospodářství se na světové ekonomice podílí jen zhruba jedním procentem.

Dolar se v noci na dnešek vyšplhal až na 7,24 liry za dolar. Později se však vrátil pod hranici sedmi lir za dolar. Turecký ministr financí Berat Albayrak v novinovém rozhovoru uvedl, že vláda připravila akční plán ke zmírnění obav investorů a že úřady od pondělního rána začnou podnikat potřebné kroky.

Evropa se obává tureckých dlužníků

Naopak evropské akcie i euro zůstávají kvůli obavám z ekonomické krize v Turecku pod tlakem. Panevropský akciový index STOXX 600 krátce po zahájení obchodování ztrácel 0,4 procenta a nacházel se na třítýdenním minimu.

Jednotná evropská měna během pondělního obchodování sestoupila až na 1,1365 USD, tedy na nejnižší úroveň od loňského července. Krátce před 10. hodinou SELČ ztrácela oproti pátečnímu závěru zhruba 0,4 procenta na 1,1370 USD.

Nahrávám video
Hospodářská krize v Turecku
Zdroj: ČT24

Za poklesem akciového trhu stojí především banky. Evropská centrální banka (ECB) má podle páteční zprávy listu Financial Times obavy, že turečtí dlužníci v důsledku prudkého poklesu kurzu domácí měny nebudou schopni splácet dluhy v cizích měnách. 

Erdogan musí přestat hledat viníky za hranicemi

Ekonomické problémy Turecka podporují poptávku po měnách považovaných za bezpečné útočiště v období nejistoty, jako jsou americký dolar a švýcarský frank. Euro v pondělí vůči franku sestoupilo až na roční minimum 1,1298 CHF, napsala agentura Reuters. 

„Pokud tamní centrální banka a také prezident Erdogan nebudou situaci urychleně řešit, bude se stav tamní ekonomiky dále rapidně zhoršovat a bude docházet k odlivu kapitálu nejen z Turecka, ale ze všech takzvaných rozvíjejících se trhů, včetně České republiky. I kvůli Turecku pozorujeme oslabování koruny, která je nejslabší vůči dolaru za poslední více než rok,“ uvedl hlavní ekonom společnosti Cyrrus Lukáš Kovanda.

„Dokud bude prezident Erdogan pokračovat v těchto vyjádřeních, bude hledat viníka za hranicemi Turecka a nebude ochoten připustit to, že má problémy, které vytvořil se svým vlastním přístupem, tlakem na centrální banku, aby nezvyšovala úroky tak, jak by měla, tak se ta situace nemůže vyřešit,“ dodal Kovanda.

„To je právě to, čeho se investoři nejvíce obávají, že bude prezident Erdogan nadále uplatňovat příliš silný, někdy až nevybíravý vliv na centrální banku, která tak nebude krotit dostatečně inflaci, jenž je na maximech od roku 2003. Země tak bude dále se spirálovitě řítit do měnové a finanční krize,“ uzavřel analytik.

Turecká krize může zpomalit českou ekonomiku

„Turecko je již středně velkým rozvíjejícím se trhem, a pokud by krize liry dospěla až k neschopnosti splácet zahraniční dluh, bezesporu by to nastartovalo novou vlnu odlivu kapitálu z celého rozvíjejícího se světa. Slabší růst rozvíjejících se trhů může zpomalit českou ekonomiku,“ naznačil hlavní ekonom Patria Finance Jan Bureš.

Podle něj přímá obchodní vazba Česka na Turecko není vysoká a činí zhruba jedno procento exportu. „Vyšší napětí na rozvíjejících se trzích ale již dnes ovlivňuje negativně českou korunu, ve které je od konce intervencí zaparkován větší objem zahraničního kapitálu. Prohloubení krize by negativní dopad na českou měnu ještě zesílilo,“ dodal Bureš.

Turecko ruší účty na sociálních sítích

Turecká prokuratura podle televizní stanice CNN Türk zahájila vyšetřování osob podezřelých z podílu na aktivitách, které ohrožují ekonomickou stabilitu Turecka. Úřad prokuratury uvedl, že Turecko je terčem ekonomického útoku, a slíbil právní kroky proti všem zprávám napomáhajícím tomuto útoku.

Turecké ministerstvo vnitra oznámilo, že již iniciovalo vyšetřování 346 účtů na sociálních médiích kvůli zveřejňování informací podněcujících pokles turecké měny.  Istanbulská akciová burza v pondělí pozastavila obchodování s akciemi tří předních tureckých bank Yapi Kredi, Akbank a Isbank poté, co se jejich ceny kvůli obavám o ekonomiku a finanční stabilitu propadly o více než 11 procent.

Později bylo obchodování s těmito akciemi obnoveno. Šéf společnosti Isbank Adnan Bali uvedl, že Turecko je terčem útoku spekulantů, a upozornil, že propad liry neodpovídá vývoji turecké ekonomiky.

Erdoganův mluvčí v pondělí uvedl, že turecká ekonomika je silná a že by nikdo neměl věnovat  pozornost spekulativním zprávám a aktivitám. Erdogan minulý týden vyzval Turky, aby v rámci „národního boje“ proti ekonomickým nepřátelům směňovali své dolary a zlato za turecké liry.

V pondělí Erdogan prohlásil, že očekává pokračování útoků na tureckou ekonomiku. Zároveň však předpověděl, že lira se v brzké době vrátí na „rozumné“ úrovně. Rozšiřování falešných zpráv o turecké ekonomice označil za zradu a postup USA za bodnutí do zad. Prezident rovněž uvedl, že Turecko v reakci na ekonomické útoky urychlí své investiční plány.

Nahrávám video
Události ČT: Erdogan se chce odvrátit od amerického dolaru
Zdroj: ČT24

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Prezidentem Hospodářské komory byl opět zvolen Zdeněk Zajíček

Podnikatelé zvolili ve středu na celostátním sněmu v Praze za prezidenta Hospodářské komory ČR na další tři roky opět Zdeňka Zajíčka, který byl jediným kandidátem. Komora upřesnila, že získal 184 hlasů ze 200. Zajíček vede komoru od roku 2023, kdy vystřídal ve funkci Vladimíra Dlouhého. Hospodářská komora sdružuje živnostníky, malé, střední i strategicky důležité velké podniky a zhruba 140 oborových asociací, svazů a řemeslných cechů.
10:09Aktualizovánopřed 1 hhodinou

ÚOHS zastavil správní řízení s energetickými firmami, zakázané dohody neprokázal

Úřad pro ochranu hospodářské soutěže (ÚOHS) zastavil správní řízení, které zahájil loni v červnu s firmami ČEZ, EP Energy a Veolia Energie. Podezíral je z uzavírání zakázaných kartelových dohod v souvislosti s aukcemi na kombinované dodávky tepla a elektřiny, ze získaných materiálů se ale existenci těchto dohod nepodařilo prokázat. Úřad o tom informoval v tiskové zprávě. Firmy rozhodnutí uvítaly, jakékoliv porušení pravidel odmítly.
15:06Aktualizovánopřed 3 hhodinami

Česko má zájem o surovou ropu z Kazachstánu, řekl Babiš

Česká republika má zájem o dlouhodobé dodávky surové ropy z Kazachstánu, řekl v Astaně premiér Andrej Babiš (ANO) po jednání s kazachstánským prezidentem Kasymem-Žomartem Tokajevem. Připomněl také, že tato středoasijská země je největším producentem uranu na světě a má bohatá naleziště i dalších surovin. Česko by s Kazachstánem mohlo spolupracovat například v oblasti vědy a výzkumu jádra či v dalších strategických otázkách. Babiš uvedl, že v Kazachstánu propagoval i české zbrojařské firmy.
11:43Aktualizovánopřed 5 hhodinami

Fond prověřuje kvůli možnému střetu zájmů dotace pro Agrofert za miliardu

Státní zemědělský intervenční fond (SZIF) prověřuje možný střet zájmů u národních dotací vyplacených Agrofertu ve výši zhruba jedné miliardy korun, uvedl ředitel fondu Petr Dlouhý. Fond po holdingu zároveň neplánuje zpětně vymáhat nárokové evropské dotace obdržené v letech, kdy byl jeho někdejší majitel Andrej Babiš (ANO) poprvé premiérem. Podpůrný a garanční lesnický a rolnický fond (PGRLF) pak oznámil, že bude kvůli střetu zájmů Babiše vymáhat po asi dvacítce firem z Agrofertu podpory za miliony korun.
včeraAktualizovánovčera v 19:43

Kvůli napětí ve světě zdraží energie, obávají se podle průzkumu Češi

Češi se kvůli geopolitickému napětí obávají opětovného růstu cen energií. Stále více domácností proto chystá opatření k úsporám, v dubnu už to byla téměř polovina z nich. V čase roste zájem hlavně o kroky zajišťující dlouhodobé úspory, jako je instalace fotovoltaiky, úspornějšího kotle nebo tepelného čerpadla. Velká část společnosti také žádá od dodavatelů informace, jak efektivně šetřit energie. Vyplývá to z průzkumu agentury Ipsos pro energetickou společnost ČEZ.
včera v 17:47

Ropa zdražuje, Brent překročil 110 dolarů za barel

Ceny ropy v úterý pokračují v růstu, severomořský Brent se tak vrátil nad 110 dolarů za barel. Snahy o ukončení konfliktu na Blízkém východě nevykazují žádné výraznější známky pokroku a doprava v klíčovém Hormuzském průlivu zůstává ochromena, uvedla agentura Reuters.
včera v 10:08

VideoVláda chce plnit závazky k NATO, uvedla Murová. Dle Kovářové vůle chybí

Vláda Andreje Babiše chce podle členky sněmovního rozpočtového výboru Jany Murové (ANO) plnit závazky vůči NATO. Zkomplikovala to podle ní změna metodiky počítání výdajů. Murová to uvedla v Událostech, komentářích moderovaných Terezou Řezníčkovou. Místopředsedkyně výboru Věra Kovářová (STAN) míní, že minulý kabinet na rozdíl od současné vlády jasně ukázal dlouhodobou vůli navyšovat obranné výdaje. „My chceme v dlouhodobém horizontu dodržovat spojenecké závazky. (…) Měly by to být skutečně obranné výdaje, ne nemocnice nebo některé dálnice, které s armádou nemají nic společného,“ říká Kovářová. Kromě výdajů na obranu hosté probrali i zadlužování státu, k němuž svůj pohled připojili také ekonomové Jan Švejnar a Aleš Bělohradský.
včera v 08:12

Hampl varuje před vynětím dálnic či přehrad z deficitu rozpočtu

Česká fiskální pravidla nejsou zbytečně přísná, soudí předseda Národní rozpočtové rady Mojmír Hampl. Staví se tak odmítavě proti vládnímu návrhu na rozvolnění, o kterém píší média. Varuje před tím, aby si někdo bral příklad třeba ze zadlužené Francie, která má poprvé v dějinách nižší úvěrový rating než Česká republika. „Uměl si někdo před lety představit, že by to tak dopadlo?“ Dřívější viceguvernér České národní banky (ČNB) byl hostem Interview ČT24 moderovaného Danielem Takáčem.
včera v 06:01
Načítání...