Praha - Zaměstnanci České pošty začínají být multifunkční. Lidé používají e-maily, klasických zásilek ubývá. V loňském roce poklesl zisk pošty o čtvrtinu, a tak státní kolos hledá nové cesty uplatnění - na přepážkách se prodává penzijní připojištění, doručovatelé odečítají plynoměry a elektroměry a pošta má dokonce zájem o radarové měření rychlosti na silnicích. Nově se z listonošů stali také dopravní agenti hlídající ceny benzinu a nafty. Podle ministra vnitra Jana Kubiceho pošta musí reagovat na změnu na trhu. S rozšířenou nabídkou je spokojen, podle něj není na úkor kvality poštovních služeb. „Změnily se podmínky, proběhla liberalizace trhu, pošta se s tím musí nějakým způsobem vypořádat,“ řekl v Otázkách Václava Moravce. Že chce pošta měřit i rychlost na silnicích, se mu ale vůbec nelíbí.
Podle Kubiceho skončila doba dopisů, jejich počet se snižuje zhruba o deset procent ročně. Pošta proto musí hledat nové uplatnění. „Smlouvami s aliančními partnery pošta vydělává dvě miliardy korun ročně, bez nich by nedoručila jediné psaní,“ řekl. Například ale nově spuštěná služba porovnávání cen pohonných hmot na webu tankujlevneji.cz není zisková záležitost, ale pouze jakási nadstavba. Pošťákům nepřinese mnoho práce navíc, protože k benzínkám tak jako tak každý den jezdí.
Za současnou situaci kolem České pošty může podle opozičního poslance Jeronýma Tejce (ČSSD) vládní koalice. Podle evropské směrnice musí být konkurence i na trhu poštovních zásilek, zákon, který vláda prosadila, je prý ale špatný. „Řekl bych, že zákon byl nad rámec toho, co EU nařídila. Znamená to podražení ekonomických nohou poště. Ještě více než v minulosti bude přetěžovat své zaměstnance činnostmi, které nesouvisí s funkcí pošty,“ řekl Tejc.
Tejc v OVM: Pošťáci nabízejí asi 270 produktů jiných společností
Dodal, že smlouvy s aliančními partnery jsou pro stát nevýhodné a je nutná jejich inventura. „Pošta by měla získávat daleko více za službu, kterou poskytuje a která je výjimečná právě tím, že má kvalifikovaný personál, je důvěryhodná a má obrovskou sít poboček,“ poznamenal. Řešením, i když ne zcela ideálním, by podle něj mohlo být i to, že by pošta začala např. finanční služby nabízet sama, místo aby je pouze zprostředkovávala. Podle Kubiceho už revize nevýhodných smluv (kromě kontraktu s ČSOB platného do roku 2017) proběhla a ceny byly navýšeny ve prospěch České pošty.
Tejc také řekl, že zaměstnanci pošty jsou nepřiměřeně přetěžováni. „Každý pracovník na přepážce musí znát asi 270 produktů, které nabízí, což v zásadě není v lidských silách. Když je neprodá, ne pro poštu, ale pro alianční partnery, je mu snížen plat,“ prohlásil Tejc. Podle Kubiceho je ale jejich mzda z 80 procent fixní a 20 procent je osobní ohodnocení, které s prodejem produktů aliančních partnerů nesouvisí. „Je to tak všude, podle zákoníku práce. Na rozdíl od jiných zaměstnání si ale pošťáci mohou přivydělat právě prodejem těch produktů od 100 do 1 000 korun. Problém je, že především ti starší zaměstnanci obchodovat neumějí,“ dodal.
