Havana – Kuba, socialistická perla v Karibiku, je ostrovem mnoha paradoxů. Na jedné straně láká turisty na bílé pláže, skvělý havanský rum a kvalitní doutníky, na druhé straně má punc země, která je naprosto závislá na dovozu. Zdecimované hospodářství není schopno vyprodukovat pro místní obyvatele ani dostatek potravin. Avšak navzdory americkému embargu i hospodářské krizi ekonomika Kuby roste, i když v posledních letech výrazně pomaleji, než tomu bylo dříve.
Až do 90. let Kuba úzce spolupracovala se Sovětským svazem a dalšími komunistickými zeměmi. Když však tok pomoci ve výši pěti miliard dolarů ročně vyschl a kubánský hrubý domácí produkt propadl podle amerických výpočtů až o 50 procent, musela i socialistická Kuba přistoupit k reformám, aby předešla hrozícímu kolapsu svého hospodářství. Stát povolil drobné soukromé podnikání, byť jen na úrovni rodiny, a soukromníkům nabídl i část zemědělské půdy. Jednou z priorit reforem byl rozvoj cestovního ruchu a právě z toho teď Kuba žije.
„Turismus je jedním z nejdůležitějších sektorů kubánské ekonomiky. Od devadesátých let přibylo zhruba 3000 hotelových pokojů, dnes už jich je přes 42 tisíc,“ uvedla Estefania Escobarová, zástupkyně kubánského ministerstva turistického ruchu.
Pro hotelové řetězce je Kuba vstupní branou nejen do Karibiku, ale celé Latinské Ameriky. Expanzi tu rozjely například španělské společnosti Iberostar Hotels nebo Barceló. Cestovní ruch je ze všech sektorů ekonomiky nejvíc otevřený přílivu zahraničních investic. Na Kubu už nalákal i české firmy. „Mezi posledními výrobky dovezenými z České republiky vévodí např. tabulové sklo na stavbu hotelů,“ podotkl český chargé d’affaires na Kubě Milan Jakobec.
Odkud na Kubu přijíždějí turisté?
„V roce 2009 jsme měli více než dva miliony turistů. Hlavní destinací, odkud k nám turisté jezdí, je Kanada. Dále jezdí Španělé, Italové, Francouzi, Němci a Mexičané. Jsou i další trhy, kterým říkáme rozvojové, a mezi ty patří třeba ruský trh,“ informovala Escobarová.
Kuba by bez dovozu ze zahraničí nepřežila
Výstavní hotely a slunné pláže jsou však jen jednou tváří Kuby. Tou druhou je chudoba a také nedostatek. Bez dováženého zboží by Kuba nemohla přežít, v roce 2008 přesáhl dovoz víc než 4,5krát vývoz. Chybí i to nejdůležitější – potraviny. Vlastní produkce nedokáže pokrýt poptávku ani z jedné čtvrtiny. Základní potraviny jsou na přídělový systém.
A tak se Kubánci snaží přivydělat, jak se jen dá. Žebrají peníze od turistů, mnoho z nich ale také podporují rodinní příslušníci, kteří odešli hledat štěstí do ciziny. „Kubánci jsou velmistry v přežívání, dá se říct, že je mnoho Kubánců, kteří mají dodatečné zdroje financování, mimo těch 17 nebo 20 dolarů měsíčního platu,“ uvedl Jakobec.
Na Kubu se snaží vyvážet i Češi
Zájmu o exportní produkty na Kubě se snaží využít i české firmy. Navazují přitom na dobré obchodní vztahy, které mělo Československo s Kubou před rokem 1989. I když se v první polovině 90. let mnohé vztahy zpřetrhaly, v druhé polovině desetiletí už český export na Kubu znovu rostl, od roku 2003 dokonce o 30 procent ročně.
V posledních třech letech však začal obchod s Kubou znovu skomírat. Podnikatelské aktivity českých firem na ostrově komplikuje třeba to, že si nemohou pojistit rizika vývozu. Jsou totiž příliš vysoká i pro státní pojišťovnu EGAP. „Pro nás je Kuba v současné době zemí nepojistitelnou, protože před časem přestala splácet svoje dluhy a my evidujeme pojistné události zhruba za miliardu, takže žádná nová pojištění nepřijímáme,“ vysvětlil mluvčí EGAP Vlastimil Nesrsta.
Co Češi na Kubu vyváží?
„V současné době mají české firmy nižší zájem o vývoz na Kubu, ovšem stále tam dováží například náhradní díly pro velké investiční celky, popř. suroviny pro pivovarnictví a sušené mléko,“ uvedl mluvčí ministerstva průmyslu a obchodu Pavel Vlček.
Nejdůležitějším obchodním partnerem Kubánců je Venezuela, na druhém místě je Čína, třetí Kanada, následovaná Španělskem. I přes embargo dováží Kuba hodně i z USA. Největší vývozní položkou je nikl, zhruba 5 miliard dolarů ročně ale plyne i z exportu lékařů. Ty Kuba vyváží do 83 zemí světa, především pak do Venezuely. Ta za to na oplátku dodává na ostrov zhruba 92 tisíc barelů ropy denně a pomáhá budovat rafinerie.
