Krize, škrty, reformy… Jak budou vypadat české finance?

Praha – Krize zamíchala s ekonomickými kartami po celém světě, a i když ji české banky a vůbec celý finanční trh přestály bez vážnějších problémů, změnil největší ekonomický otřes od 30. let chování lidí i firem a ovlivnil i politiku státu. O tom, jak bude vypadat finanční sektor po sérii vládních reforem a úsporných opatření a pod přísnější evropskou regulací, debatovali odborníci z řad ekonomů i politiků na IX. Fóru Zlaté koruny, které se dnes konalo v Praze. Záštitu nad ním převzal ministr financí Miroslav Kalousek. Záznam vystoupení jednotlivých řečníků je možné shlédnout na stránkách fóra.

O současném stavu finančního trhu v České republice a jeho předpokládaném vývoji na fóru promluvil viceguvernér ČNB Vladimír Tomšík. Bankovní sektor velmi pochválil. Sektor totiž udržel ziskovost i v době krize, a navíc zvyšoval kapitálovou přiměřenost v době, kdy s ní měly ostatní evropské banky problémy. „Český finanční sektor je dostatečně stabilní, ziskový, a co je pro mě podstatné - i likvidní,“ uvedl Tomšík. Likvidita je podle ekonoma jeden z rysů, který Česku dovolil se dobře vypořádat s krizí.

Tomšík zmínil i otázku regulace sektoru, která přichází z Bruselu. Podle jeho vyjádření Česká národní banka vítá koordinační roli, kterou budou nadnárodní autority hrát, stejně jako sdílení informací. Je podle něho nezbytné tušit, co se děje například v Řecku a Irsku, a v reakci na tamní události včas přijímat opatření v Česku. Centrální banka naopak nepodporuje přenos pravomocí českých dohledových orgánů na nadnárodní autority. „Nelze oddělovat pravomoci a odpovědnost,“ dodal Tomšík. Za dění na českém finančním trhu budou totiž i nadále zodpovědné české autority a případná pochybení pak zaplatí český daňový poplatník. Kritice Tomšík podrobil i návrh na vytvoření celoevropského záchranného fondu. Prý zvýší prostor pro morální hazard.

Otázka regulace se objevila i v dalších výstupech

Ekonom Michal Mejstřík se poté věnoval otázkám dopadu regulačních opatření EU na bankovní sektor a finanční produkty v České republice. Lubor Žalman, generální ředitel Raiffeisenbank, promluvil o tom, jak budou na novou situaci reagovat tuzemské banky.

Velkým tématem bylo i postavení klientů na finančním trhu a nabídka produktů, se kterou přicházejí tuzemské finanční instituce. V této části vystoupil Chris Barrett, partner poradenské společnosti PricewaterhouseCoopers ČR, a Luděk Niedermayer ze společnosti Deloitte. Z pohledu podnikatelů zhodnotil současnou úroveň bankovních služeb a rezervy v přístupu bank viceprezident Svazu průmyslu a dopravy ČR Jaroslav Hanák.

Aleš Michl, analytik Raiffeisenbank:

„Produktem budoucnosti jsou investice na stáří. Nevěřím, že současným dvacátníkům, třicátníkům zajistí stát nějaký pěkný důchod. Jako Češi strašně málo investujeme. V přepočtu na hlavu máme čtvrté nejnižší investice ve fondech v Evropě. (…) Tohle je třeba překopat, změnit. Jinak celá důchodová reforma vyjde vniveč.“

Fórum reagovalo i na změny, které na finančním trhu nastanou v souvislosti s úpravami stavebního spoření a s penzijní reformou, kdy dojde k velkému pohybu finančních prostředků a dlouhodobých úspor. Hodně diskutovanou otázkou bylo i využití alternativ penzijního spoření.

Diskutovalo se i o úloze finančních poradců a zprostředkovatelů a o zlepšení ochrany spotřebitele na finančním trhu. K jednotlivým tématům IX. Fóra Zlaté koruny probíhá diskuse na Facebooku.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Cestovní kanceláře registrují stále větší zájem vozíčkářů o dovolené

Cestovní kanceláře nabízejí hotely, u kterých garantují, že jsou vhodné i pro vozíčkáře. Na jejich testování spolupracují s centrem Paraple. Zhruba deset až patnáct procent lidí v Česku se potýká s nějakou formou omezení, jejich zájem o cestování ale roste. Výběr destinací a cena se přitom od klasické nabídky neliší. Jde zejména o Egypt, za kterým se umístily Turecko a Řecko. Průměrná cena zájezdu za loňský rok se podle asociace agentur pohybovala kolem 37 tisíc korun za osobu na osm dnů. Mimo sezonu lze ale odcestovat i za dvanáct tisíc.
před 9 hhodinami

Českem loni proudilo o čtvrtinu víc plynu, část šla na tranzit

Zahraniční dodávky plynu do Česka loni výrazně stouply. Podle poradenské společnosti EGU vzrostl čistý dovoz meziročně o čtvrtinu na téměř sedm miliard kubíků. Stojí za tím vyšší spotřeba, těžba ze zásobníků i rostoucí tranzit komodity na Slovensko a do Polska.
před 9 hhodinami

Analytici se ohlížejí za rokem Trumpa v úřadu

Americký prezident Donald Trump se přesně před rokem vrátil do Bílého domu. Sliboval ekonomický růst, tvrdou protiimigrační politiku, cla, zeštíhlení federální vlády nebo rychlý konec ruské invaze na Ukrajinu. Za prvním rokem druhého Trumpova mandátu se postupně ohlížejí analytici a redaktoři ČT.
včeraAktualizovánopřed 12 hhodinami

Ministerstvo financí zlepšilo letošní výhled ekonomiky

Ministerstvo financí zlepšilo letošní výhled české ekonomiky. Hrubý domácí produkt (HDP) podle zveřejněné predikce vzroste o 2,4 procenta, v listopadu ministerstvo čekalo růst 2,2 procenta. Průměrná inflace za letošní rok by měla dosáhnout 2,1 procenta, proti předchozí predikci je odhad nižší o 0,2 procentního bodu.
19. 1. 2026Aktualizováno19. 1. 2026

Služby trápí nedostatek pracovníků, shodli se hosté Událostí, komentářů z ekonomiky

Zdražování služeb v Česku zůstává nad průměrem celkové inflace a podobný vývoj experti očekávají i v letošním roce. O inflaci ve službách, jejím dopadu na podnikání a budoucím vývoji v Událostech, komentářích z ekonomiky debatovali hlavní ekonom České bankovní asociace Jaromír Šindel, viceprezident Svazu prodejců a opravářů motorových vozů Jiří Tůma a majitel kadeřnictví a člen Asociace kosmetických a kadeřnických oborů Tomáš Arsov. Debatou provázela Vanda Kofroňová.
19. 1. 2026

Čína hlásí růst ekonomiky o pět procent

Čínská ekonomika v loňském roce vzrostla o pět procent, oznámil podle zpravodajských agentur čínský statistický úřad. Údaj je tak podle agentury Reuters v souladu s vládním cílem. V posledním čtvrtletí loňského roku čínské hospodářství vykázalo meziroční růst o 4,5 procent. Údaje jsou mírně nad očekávání analytiků.
19. 1. 2026Aktualizováno19. 1. 2026

Evropská unie podle FT zvažuje cla za 93 miliard eur v odvetě za Trumpovy hrozby

Evropská unie zvažuje, že zavede na zboží ze Spojených států dovozní cla v hodnotě 93 miliard eur (2,3 bilionu korun). Mohla by také omezit přístup amerických společností na unijní trh. Uvádějí to zdroje britského deníku Financial Times (FT). Tímto plánem by Unie mohla reagovat na tarify, kterými hrozí americký prezident Donald Trump těm ze spojenců v NATO, kteří se staví proti jeho kampani za získání Grónska.
18. 1. 2026Aktualizováno18. 1. 2026

Kvůli silným mrazům byla na začátku týdne rekordní spotřeba elektřiny

Domácnosti i firmy mají na svědomí vysokou spotřebu elektřiny a plynu. V mrazivých dnech se totiž výrazně zvyšuje energetická náročnost vytápění budov. Na začátku týdne padl dokonce rekord zatížení české elektrizační soustavy. Většinu spotřeby v dané chvíli pokrývaly tepelné, jaderné a plynové elektrárny.
18. 1. 2026
Načítání...