Miškovec/Budapešť - Ze středoevropských ekonomik zasáhla současná finanční krize nejvážněji Maďarsko. Už před krizí byl maďarský veřejný dluh značný, vláda se proto obávala, aby v zemi nenastal podobný scénář jako na Islandu: Dluhy krachujících bank kumulované s již tak velkým vládním dluhem přivedly ostrovní ekonomiku na pokraj krachu. Maďarsko proto požádalo Evropskou centrální banku o půjčku ve výši pěti miliard eur a premiér Ferenc Gyurcsány dokonce kvůli ekonomickým potížím svolal "národní summit".
Pod tlakem světové finanční krize ve střední Evropě nejvíce úpí Maďarsko. Akcie největší banky OTP se výrazně propadly a nakonec zkolaboval celý akciový trh. Forint propadl oproti většině měn o sedm procent a vláda změnila odhad ekonomického růstu o dvě procenta do minusu.
V kondici, v jaké se maďarská ekonomika nacházela, by zřejmě k vážným problémům vedly i menší otřesy. V roce 2007 totiž zaznamenal maďarský rozpočet schodek ve výši 5,5 procenta hrubého domácího produktu (HDP) a Evropská komise zahájila s Maďarskem řízení pro nadměrný schodek. Vládní dluh dosahoval 66 procent HDP a v letošním roce má ještě stoupat.
Zoltán Torok, ekonomický analytik Raiffeisenbank:
„Maďarsko je v regionu nejrizikovější zemí pro investory, nedůvěřují nám kvůli obrovskému státnímu deficitu. Doplácíme na to, že dlouhodobě žijeme na dluh.“
Žít na dluh si zvykla nejen vláda, ale i běžní občané. V současné době, kdy je získání úvěru čím dál těžší, v Maďarsku proto zavládla „blbá nálada“. Vlnu propouštění už spolu se svými dodavateli oznámily automobilky.
Finanční krize nahrává premiéru Gyurcsánymu, přestože je jeho vláda za její drastické dopady z velké části zodpovědná. „V časech krize lidé inklinují k vládě, od které čekají pomoc,“ vysvětluje politický analytik Zoltán Kiszely. Díky krizi proto současná vláda snáze prosadí rozpočet a zřejmě dovládne do roku 2010.
