Krize dorazila do hotelů - turistů je méně

Praha - Krize, se kterou se už víc než rok potýká světová ekonomika, má na svědomí také propad turistického ruchu. Méně peněz v peněžence nutí lidi šetřit, a přemýšlet tak i o výdajích za dovolenou. Za hranice tak od ledna do dubna vycestovalo o osm procent méně Čechů než ve stejném období loni. Pokles celosvětového turistického ruchu je ale přesto nižší, než odborníci čekali.

Na pozitivnějších výsledcích mají zřejmě podíl snahy mnoha států o podporu turismu. S krizí v tomto stále významnějším odvětví ekonomiky bojují nejčastěji třeba rušením poplatků za víza nebo snižováním letištních tax. „Každá destinace se snaží, aby udržela tu míru turistiky na té úrovni, jako byla před tím. Pokles je tak nižší, než se očekávalo,“ vysvětluje předseda Asociace českých cestovních kanceláří Jan Papež.

Turisty se letos nedaří nalákat hlavně Spojeným státům. Naopak třeba Jižní Amerika zůstává velmi atraktivní. V letošním roce by zde podle Papeže mohl počet turistů klesnout jen o čtyři až šest procent, což lze, vzhledem k okolnostem, považovat za dobrý výsledek. Nejvíc ale táhne Afrika, která jako jediný region přivítala víc turistů než loni, a to o tři procenta.

Těžké časy pro Evropu

Evropa naopak zůstává pozadu, počet turistů zde v prvních čtyřech měsících roku klesl o desetinu. „Evropa bude nejvíce ovlivněným regionem, protože většina zemí, ze kterých pocházejí turisté, již je v recesi nebo do ní vstupuje,“ píše se v oficiálním prohlášení OSN.

Tomio Okamura, mluvčí Asociace českých cestovních kanceláří:

„Letos zaznamenáváme pokles prodejů zájezdů přibližně o deset procent, avšak v segmentu leteckých dovolených je ten pokles přibližně 25 procent. (…) Krize přišla až v říjnu, kdy už jsme měli vše nasmlouváno, proto jsme letos svědky velice levných last-minutů.“

I přesto zůstává stále celosvětově nejoblíbenější destinací Francie. Od ledna do dubna ji navštívilo 79 milionů turistů. Samotným Francouzům se ale cestovat moc nechce, podle tamní agentury Protourisme stráví 85 procent z nich dovolenou doma.

Češi stále milují Chorvatsko

Pokud jde o Čechy, ti preferují především cesty po Evropě. Přibližně polovinu z pěti milionů všech loňských zahraničních dovolených absolvovali Češi jen ve třech zemích. Na prvním místě bylo tradičně Chorvatsko následované Slovenskem a třetí Itálií. Jak ale uvedl mluvčí Asociace českých cestovních kanceláří Tomio Okamura, s roustoucími příjmy roste i chuť lidí kupovat zájezdy do vzdálenějších destinací.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

K vymáhání dotací po Agrofertu nám chybí klíčový dokument, tvrdí resort zemědělství

Státní zemědělský intervenční fond (SZIF) ještě nezačal vymáhat po holdingu Agrofert vrácení dotací z doby, kdy byl vlastník Agrofertu premiér Andrej Babiš (ANO) ve střetu zájmů. Píše o tom server Seznam Zprávy. Ministerstvo zemědělství podle serveru tvrdí, že mu chybí klíčový dokument. Podle Babiše Agrofert nic nedluží.
10:26Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Rozpočet asi nesplní zákon, je to bezprecedentní, varuje rozpočtová rada

Návrh rozpočtu na letošní rok bude velmi pravděpodobně v rozporu se zákonem o rozpočtové odpovědnosti, uvedli představitelé Národní rozpočtové rady (NRR). Podle nich je taková situace bezprecedentní. Zákon stanovuje maximální možný deficit. Ministryně financí Alena Schillerová (ANO) dříve řekla, že bude obtížné udržet schodek pod třemi sty miliardami korun. Vláda by měla rozpočet schvalovat 26. ledna. Podle rady se také naplnila její varování ohledně loňského rozpočtu.
11:53Aktualizovánopřed 3 hhodinami

Podpora biometanu se mění, stát chce rozhýbat výrobu

Letos se mění provozní podpora stanic na výrobu biometanu. Nově ji stát vyhlásí formou aukce, ve které uspěje žadatel o nejnižší dotace. Úřady tím chtějí rozhýbat rekonstrukce i nové stavby, neboť biometan by jako částečná náhrada zemního plynu mohl pokrýt desetinu tuzemské spotřeby. Podle oborového sdružení CZ Biom ale bude i tak těžké splnit plány, jejichž cílem je produkovat do roku 2030 půl miliardy metrů krychlových biometanu ročně.
13. 1. 2026

Světové centrální banky podpořily šéfa Fedu

Vedoucí představitelé hlavních centrálních bank světa se postavili za šéfa americké centrální banky (Fed) Jeroma Powella, kterému administrativa prezidenta Donalda Trumpa hrozí trestním stíháním. Společné stanovisko zveřejnila Evropská centrální banka (ECB), kterou vede Christine Lagardeová.
13. 1. 2026Aktualizováno13. 1. 2026

Inflace loni mírně zrychlila na 2,5 procenta

Za celý rok 2025 činila průměrná míra inflace 2,5 procenta, předloni byla o desetinu procentního bodu nižší. Ceny zboží vzrostly loni o 1,1 procenta, ceny služeb o 4,7 procenta. Vyplývá to z údajů Českého statistického úřadu (ČSÚ). V prosinci vzrostly spotřebitelské ceny meziročně o 2,1 procenta, stejně jako v listopadu. Důvodem růstu byly zejména ceny bydlení.
13. 1. 2026Aktualizováno13. 1. 2026

Trump uvalil 25procentní clo na země obchodující s Íránem

Země, které obchodují s Íránem, budou s okamžitou platností při obchodování se Spojenými státy podléhat celní přirážce ve výši 25 procent. Na své sociální síti Truth Social to oznámil americký prezident Donald Trump s tím, že toto nařízení je konečné a nezvratné. Íránem zmítají protivládní demonstrace, při nichž podle aktivistů od přelomu roku zahynuly stovky lidí. Trump nevylučuje, že Spojené státy proti Teheránu zasáhnou.
13. 1. 2026Aktualizováno13. 1. 2026

Zastrašování, řekl šéf Fedu o svém vyšetřování

Americké ministerstvo spravedlnosti začalo vyšetřovat šéfa centrální banky (Fed) Jeroma Powella. Administrativa prezidenta Donalda Trumpa mu pohrozila obviněním za loňské výroky před Kongresem ohledně projektu renovace budov centrální banky, oznámil v neděli večer Powell. Vyšetřování označil za záminku. Trump si totiž přeje výrazně nižší úrokové sazby a Powella opakovaně kritizoval, že to nezajistil. Současný ministr financí Scott Bessent podle zdrojů serveru Axios prezidenta varoval, že vyšetřování vyvolává chaos a mohlo by mít negativní vliv na finanční trhy.
12. 1. 2026Aktualizováno12. 1. 2026

Před 35 lety dorazila do obchodů šoková terapie cenami

V lednu 1991 zažili lidé v obchodech šok. Po liberalizaci cen – s cílem přejít ze socialistického plánování na tržní hospodářství – se cenovky zboží v obchodech výrazně zvýšily. Citelné to bylo zejména u základních potravin. Ve státních kamenných obchodech, ještě nezprivatizovaných, se skokově zdražovalo. Prodej kupříkladu mléka či másla pak „v odvetě zákazníků" klesal natolik, že producenti museli zastavovat linky. Výrobci i soukromí obchodníci však reagovali na přemrštěné ceny rychle. Pivo, mléko nebo máslo se začalo prodávat například na ulici z nákladních aut za výrazně nižší ceny než u konkurence v prodejně. Lidé se tak rychle naučili, že skončil čas jednotných cen a také to, že se vyplatí hledat v dostupném okolí nejvýhodnější ceny. A to se jim hodí dodnes.
12. 1. 2026
Načítání...