Brusel - Jeden z nejvysmívanějších symbolů přebujelé evropské byrokracie - normy nařizující správný tvar a velikost ovoce a zeleniny - bere dnešním dnem definitivně za své. Bez omezení se tak ode dneška smějí prodávat i méně povedené melouny, cibule či květák. "Ošklivou zeleninu" posílal Brusel do salátu od roku 1988, dnes se podobných norem zbavuje. Od odstranění nadbytečných administrativních předpisů si slibuje úspory v řádu miliard eur ročně.
„Dnem 1. července se do našich obchodů vrací křivé okurky a hrbolaté mrkve,“ prohlásila eurokomisařka Mariann Fischer Boelová. „Je to dobrý příklad našeho úsilí, jak snížit zbytečnou byrokracii. Takové věci na úrovni Evropské unie regulovat nemusíme,“ dodala.
Zrušení přísných evropských pravidel, která rozhodovala o tom, jak má vypadat ovoce a zelenina na pultech obchodů, se týká celkem 26 produktů. Kromě zmíněných jsou mezi nimi například třešně, švestky, fazole, špenát nebo pórek.
Naopak u deseti druhů ovoce a zeleniny zůstávají pravidla v platnosti. Jedná se o jablka, citrusové plody, kiwi, salát, broskve a nektarinky, hrušky, jahody, sladké papriky, stolní hrozny a rajčata. I zde se však Brusel snažil své direktivy změkčit. Členské státy tak budou moci toto zboží poslat do obchodů s tím, že je obchodníci řádně označí a upozorní tím na jejich sníženou kvalitu. Třeba jablko, které nevyhovuje normám, tak bude možné prodávat, pokud bude opatřeno štítkem s nápisem „produkt určený pro zpracování“ nebo podobným označením.
Jindřich Pokora, zastupující ředitel Odboru kontroly laboratoří a certifikace:
„Já se domnívám, že zde máme takový precedens z 90. let minulého století, kdy byla zrušena závaznost české normy na konzumní brambory, která také určovala, jak mají vypadat brambory, přitom na trhu brambor k žádnému snížení jakosti nedošlo, naopak ten trh se vyvíjel celkem příznivě.“
Unie vytáhla do boje se zbytečnými předpisy
Normy týkající se vzhledu pěstitelských produktů se v minulosti staly součástí několika protievropských kampaní. Odpůrci EU na nich ukazovali byrokratickou přebujelost bruselských institucí. Bruselští úředníci přitom píší asi 80 procent všech předpisů, kterými se pak lidé v jednotlivých členských státech řídí. EU proto v posledních letech vytáhla do boje s „administrativními přehmaty“. Loni vznikla zvláštní komise, jejímž cílem je odstranit nadměrnou unijní byrokracii. Její ambicí je snížit administrativní zátěž pro evropské firmy do roku 2012 o čtvrtinu.
