Frankfurt nad Mohanem - Žádná z osmi zemí Evropské unie, které by měly v budoucnu přijmout euro, neplní stanovená maastrichtská kritéria určující například maximální inflaci či rozpočtový deficit. Konstatovala to ve své zprávě Evropská centrální banka. Se vstupem do měnové unie navíc jednotlivé země v posledních letech váhají kvůli dluhové krizi, kterou eurozóna prochází.
Další z podmínek, setrvat nejméně dva roky v mechanismu směnných kurzů ERM II, jakési „čekárně“ na euro, plní z těchto států jen Lotyšsko a Litva. Kromě nich mají někdy v budoucnu přijmout euro Česká republika, Polsko, Maďarsko, Bulharsko, Rumunsko a Švédsko. ECB ve zprávě nehodnotila Dánsko a Británii, protože ty do eurozóny díky sjednané výjimce nemusí.
Většina zemí střední a výhodní Evropy, které vstoupily do EU v minulém desetiletí, se před vypuknutím dluhové krize v eurozóně nadšeně připravovala na euro a předháněla se ve stanovování co nejambicióznějších termínů. Dluhová krize, která začala před více než dvěma lety v Řecku, však ukázala rizika, která zbrklý vstup do měnové unie nese, a noví členové EU si svůj postoj začali znovu promýšlet.
Do měnové unie se kvůli krizi nehrnou už ani pobaltské země, pro něž bylo dříve přijetí eura automatickou prioritou. Lotyšský ministr financí Andris Vilks dnes v místní televizi prohlásil, že země vstoupí do eurozóny, až pomine krize. „Dokud toto obtížné období nebude za námi, nikam nevstoupíme. Je nutné pochopit, že Lotyšsko nikdy nevstoupí do měnové unie, jejíž pravidla hry jsou nejasná,“ řekl ministr.
