Praha - ČEZ prodá svou uhelnou elektrárnu Chvaletice Litvínovské uhelné za 4,12 miliardy korun. Druhým zájemcem byl Energetický a průmyslový holding, tedy společný podnik miliardáře Daniela Křetínského, J&T a skupiny PPF Petra Kellnera. Litvínovská uhelná až doteď spadala pod skupinu Czech Coal miliardáře Pavla Tykače, nově ji mají mít v rukou manažeři Jan Dienstl a Tomáš Fohler. Křetínský a Teplárenské sdružení ČR ale rozhodnutí ČEZu příliš nevítají.
Luboš Pavlas, generální ředitel Czech Coal
„Určitě je budeme chtít provozovat dál, ČEZ s nimi po roce 2016 už nepočítal.“
ČEZ si přitom ponechá 90 procent z tržní ceny emisních povolenek přidělovaných zdarma elektrárně Chvaletice. Jde o povolenky na 5,3 milionu tun uhlí, což při dnešních cenách představuje 450 milionů korun. Peníze chce ČEZ použít pro další modernizaci svých elektráren. Podepsaná smlouva navíc neobsahuje žádné dodávky uhlí od Skupiny ČEZ do chvaletické elektrárny.
Komentář vedení ČEZu k podaným nabídkám
"Prodej Chvaletic proběhl velmi dobře a dosažené podmínky jsou nad očekávání, výrazně nad očekávání," prohlásil generální ředitel ČEZu Daniel Beneš. ČEZ se podle Beneše pro Litvínovskou uhelnou rozhodl proto, že nabídla lepší cenu a nekladla si žádné podmínky.
"Co bylo trochu problematické s druhou nabídkou (od EPH), bylo, že obsahovala řadu dalších ustanovení. Některá měla pro ČEZ pozitivní hodnotu, ale některá měla významně negativní nabídku. V úhrnu jsme ji vyhodnotili jako nabídku horší," doplnil ředitel divize strategie ČEZ Pavel Cyrani.
Křetínský přitom ještě před rozhodnutím pro server iHNED.cz uvedl, že Chvaletice získá protekčně Czech Coal. „Pokud dojde k této dohodě, z českého trhu touto jedinou transakcí prakticky zmizí jakékoli volné uhlí,“ prohlásil Křetínský. Zatímco Czech Coal by spaloval uhlí z Vršan, Křetínský by dovážel uhlí z německého dolu Mibrag, a ušetřil by tak české uhlí pro tuzemské teplárny, dodal portál. Jan Dienstl ale takový názor odmítl s tím, že jeho společnost hodlá nadále plnit všechny nasmlouvané dodávky zákazníkům.
Transakce se nelíbí ani teplárenskému sdružení
Prodej Chvaletic Litvínovské uhelné ostře kritizuje i Teplárenské sdružení ČR. „Prodej elektrárny Chvaletice společnosti Litvínovská uhelná znamená, že trh s uhlím v České republice dnešním dnem fakticky přestal existovat. Pokud Evropská komise tuto transakci posvětí, bude to mít zásadní důsledky pro teplárny i konkurenci na trhu s elektřinou a podpůrnými službami,“ reagoval předseda sdružení Mirek Topolánek.
Také ČEZ odmítá možnost, že z českého trhu zmizí uhlí. „Prodejem Chvaletic se v bilanci jako takové nic nemění,“ uvedl ředitel divize strategie ČEZ Pavel Cyrani a současně dodal: „Naproti tomu platí, že Česká republika se dlouhodobě musí vypořádat s ubývající těžbou hnědého uhlí.“
Energetický a průmyslový holding (EPH) pak dnes uvedl, že ho rozhodnutí o prodeji Chvaletic Litvínovské uhelné překvapilo. „Naše nabídka totiž, při prakticky shodné finanční hodnotě a ujednání ohledně povolenek, nabízela i uzavření dalších ujednání o dodávkách uhlí z produkce EPH do ČEZu, z nichž drtivá většina měla z pohledu ČEZu opční charakter, a vytvářela tak pro tuto společnost dodatečnou hodnotu,“ vysvětlil mluvčí EPH Daniel Častvaj. „Současně jsme deklarovali, že pro případ, že by ČEZ nesdílel tento názor o hodnotě nefinanční části nabídky, jsme připraveni nabídku upravit, a to přímo zvýšit kupní cenu,“ dodal.
Chvaletice byly pro ČEZ drahé
Elektrárna Chvaletice patří mezi provozně nejdražší elektrárny v Česku. Od počátku devadesátých let proto ČEZ intenzivně hledal cesty, jak tyto náklady snížit. Proto například v roce 1996 ukončila dražší dopravu uhlí do elektrárny z Lovosic po Labi a přešla na železnici.
ČEZ se současně zavázal prodat elektrárnu v rámci dohody o narovnání s Evropskou komisí. Dohoda by měla ukončit šetření, které Brusel vede vůči ČEZu od roku 2009. Komise prověřovala, zda ČEZ nezneužívá své postavení na trhu výroby elektřiny. Komisaři teď ještě musí potvrdit dostatečnou kvalifikaci kupce k provozovaní Chvaletic.
Elektrárna Chvaletice je asi dvacet kilometrů na západ od Pardubic u hlavní železniční trati Praha – Česká Třebová. Celkový instalovaný výkon 800 MW tvoří čtyři 200MW bloky. Postavena byla v letech 1973 až 1979 na území bývalých Mangano-kyzových závodů, v nichž tehdy končila těžba pyritu.
