Praha – Kreditních karet v Česku obíhá víc než 1,5 milionu a banky lákají další klienty. Prodlužují tak třeba bezúročné období. Jenomže právě jeho podmínky bývají natolik složité, že se lidé často nachytají a zbytečně platí i dvacetiprocentní úroky. Poradit jim navíc často nedokážou ani samotní bankéři.
Kreditní karta se tváří jako půjčka zadarmo. Funguje tak ale jenom v rukou lidí, kteří s ní umějí zacházet. Stačí totiž jen maličkost v podobě nedodržení bezúročného období a z lukrativní půjčky se rázem stává velmi drahý úvěrový nástroj.
Lidé se přitom můžou nachytat už jenom proto, že na splacení dluhu nemají celých 45 nebo 55 dní, které banka avizuje jako bezúročné období. To se totiž vztahuje vždy k určitému datu. Obchodní podmínky ale bývají natolik složité, že jim nemusí rozumět ani samotní bankéři. Chybné informace o úvěru tak poskytují třeba na infolince CitiBank. Bezúročné období se navíc nevztahuje třeba na výběry z bankomatu. Ty bývají úročené okamžitě a klient za ně zaplatí až stokorunový poplatek.
„Kreditní karty jsou v podstatě marketing a klient k tomu musí tak přistupovat. To znamená, že nesmí jenom reagovat na palcové titulky,“ shrnuje celou problematiku Roman Kotlán ze Sdružení pro bankovní karty.
To, že peníze na kreditní kartě vlastně člověku nepatří, ale půjčuje si je, nicméně podle odborníků může být i výhoda. Třeba když kartu někdo zneužije. Peníze totiž ukradne bankéřům a ti pak problém řeší rychle a taky ochotně.
