Kouření je byznys nejen pro hospody, ale i pro stát

Praha - Kouříte? Chodíte s přáteli posedět do hospůdky a bez cigarety si takovou kratochvíli neumíte představit? Nebo odmítáte kouření nejen jako zlozvyk, ale především jako zdraví škodlivý zlozvyk? Obě skupiny lidí však občas zajdou do restaurace či kavárny. Teď je jen otázka, jak skloubit to, aby kuřáci i nekuřáci byli spokojeni. Majitelé a provozovatelé restaurací v tom mají jasno. Nemají problém vyhradit prostor pro obě skupiny. Připravovaný zákaz kouření však vnímají vesměs jako zásah do svobody podnikání, a dokonce třetina ryze kuřáckých hospod by v takovém případě úplně skončila. Ani stát ale nemá tak úplně zájem na zákazu kouření – kuřáci mu totiž přinášejí do rozpočtu nezanedbatelnou částku.

Podnikatelům nejlépe vyhovuje rozdělení prostor restauračního zařízení na dvě samostatné, nicméně propojené místnosti. Tento názor podle Studie ke kouření z listopadu 2011 sdílí až 38 procent z dotázaných hospodských. Samostatné nepropojené místnosti si dovede představit 28 procent dotázaných. 

Nekuřákům oddělení prostor nepomůže, uchrání je jen striktně nekuřácké prostředí 

Zatím mají podnikatelé možnost volby, zda budou provozovat kuřáckou, nekuřáckou restauraci či zařízení s vyhrazenými prostory. Nicméně plánováný zákaz kouření v restauracích, může v pohostinství znamenat problém. A to zejména pro hospůdky, kde se nyní nevaří, protože jsou vesměs kuřácké. Tam, kde se vaří, majitelé přistoupili většinou ke kombinovanému provozu. Nicméně unikátní průzkum, jehož závěry tento týden zveřejnily Hospodářské noviny, ukázal , že ani v podnicích s kuřáckými a nekuřáckými prostory oddělenými přepážkou se nekuřáci před tabákovými zplodinami neschovají - dýchají 50 procent cigaretového kouře. Pokud tak nejsou hospody či bary striktně nekuřácké, má rozdělování na kuřácké a nekuřácké části jen malý nebo vůbec žádný účinek. To jsou výsledky studenta ekologie Tomáše Tesaře, který obešel 57 restaurací s měřicím přístrojem v batohu. 

Postoj Čechů k zákazu kouření v restauracích
Zdroj: ČT24/Ipsos

Kdyby začal platit zákaz kouření, třetina kuřáckých hospod by skončila 

S úplným zákazem kouření provozovatelé restauračních zařízení vesměs nesouhlasí - skoro polovina je proti, jen 26 procent s tímto záměrem nemá problém. Navíc většina podnikatelů vnímá připravovaný zákaz kouření od roku 2014 jako zásah do svobody podnikání, pouhých 15 procent tento krok státu tak nevnímá. 

Z průzkumu dokonce vyplývá, že třetina kuřáckých restaurací by v případě úplného zákazu kouření ukončila provoz své hospody, nicméně skoro stejný podíl dotázaných by se dokázal přizpůsobit. Mezi kuřáckými hospůdkami a mezi provozovnami s kombinovaným provozem se objevují i tací podnikatelé, kteří by zřídili uzavřený klub, kde by se mohlo kouřit. 

Studie ke kouření v restauracích , kterou si v listopadu 2011 nechala udělat Asociace hotelů a restaurací. 

Kdyby se státu kuřáci nevyplatili, dávno by kouření zakázal 

Ministr zdravotnictví Leoš Heger (TOP 09) loni v prosinci prohlásil, že kuřáci se i přes drahou léčbu chorob souvisejících s nikotinismem, státu vyplácejí. Podle analýzy ministerstva zdravotnictví Češi na spotřebních daních a dani z přidané hodnoty zaplatí o desítky miliard víc, než kolik celkem stojí jejich léčba. S analýzou ministerstva se ztotožňuje i Miroslav Kalousek (TOP 09), řada lékařů s nimi ale nesouhlasí. 

Leoš Heger:

„Za léčení nemocí kuřáků se ročně spotřebuje v systému veřejného zdravotního pojištění asi šest miliard, přínos do státního rozpočtu z té daně za kuřivo je asi 60 miliard.“


Analýza vychází podle ČT z toho, že stát vybere na spotřebních daních za tabák 44 miliard, dalších zhruba 16 miliard zaplatí kuřáci na dani z přidané hodnoty. Léčba rakoviny, infarktu a dalších nemocí prý ale stojí pojišťovny jen šest miliard. Nicméně ministr Heger plánuje prosadit úplný zákaz kouření, počítá s ním novela tabákového zákona. Zákaz podporuje i většina lidí, podle posledního průzkumu jej podporuje až 78 procent Čechů.

Lékaři i další odborníci na kouření ovšem tvrdí, že jde o úplný nesmysl. „Konkrétně pro Českou republiku jsou odhady mezi 80 a 100 miliardami ročně, které platíme za to, že na trhu máme tabák,“ upozorňuje Vedoucí Centra léčby závislostí na 1. LF UK Eva Králíková.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

EU se předběžně dohodla na legislativě, která má završit obchodní dohodu s USA

Evropská unie (EU) v noci na středu dosáhla předběžné dohody o legislativě, která má zrušit dovozní cla na průmyslové zboží z USA. Jde o klíčovou součást obchodní dohody s Washingtonem, která by měla zabránit zavedení vyšších amerických cel na výrobky z EU. Informovaly o tom agentury Reuters a DPA s odvoláním na kyperské předsednictví EU a europoslankyni Željanu Zovkovou, hlavní vyjednavačku pro obchodní dohodu.
před 15 mminutami

Video„Malá čínská lavina.“ Nabídka elektromobilů roste, Češi je ale příliš nekupují

Největší tuzemská firma Škoda Auto v úterý ve světové premiéře ve Švýcarsku představila svůj třetí plně elektrický model. S novými vozy plánují přijít i další výrobci. Šéfredaktor portálu Automakers Erich Handl v této souvislosti mluví o modelech některých asijských značek, čekat dle něj lze „malou čínskou lavinu“. Zájem o elektromobily je ale v Česku ve srovnání s některými dalšími státy stále malý.
před 7 hhodinami

Zemědělce trápí rostoucí náklady. Ovlivnit mohou i ceny potravin

Zemědělcům podle jejich profesního svazu rostou náklady až o pětinu. Důvodem je válka na Blízkém východě, která zvedla ceny nafty i hnojiv. Pro letošek má sice většina farmářů hnojiva zajištěná a další budou nakupovat nejdřív na podzim, ale drahá nafta se v nákladech projevila okamžitě. Výkupní ceny však zůstávají nízké. Zemědělci proto žádají podporu, a to nejlépe na unijní úrovni. Evropská komise v úterý představila Akční plán, jak posílit domácí produkce hnojiv a podpořit farmáře.
před 8 hhodinami

VideoPolská ekonomika dál roste, pomáhají i firmy z ciziny

Polsko pokračuje v rychlém hospodářském růstu. Podle Mezinárodního měnového fondu tamní ekonomika loni vzrostla o tři a půl procenta. V Evropské unii je to čtvrtý největší posun. Pomáhají tomu i zahraniční firmy, které stále častěji volí Varšavu jako sídlo svých evropských centrál. Přestože se zemi ekonomicky daří, mezi samotnými Poláky pracovní síly ubývá. K dalšímu rozvoji proto bude podle ekonomů potřeba udržet dobré podmínky i pro přistěhovalce.
před 20 hhodinami

Vláda schválila zvýšení rodičovského příspěvku

Vláda schválila zvýšení rodičovského příspěvku z 350 tisíc na 400 tisíc korun. Na dvojčata a vícerčata by rodiče mohli místo 700 tisíc dostat 800 tisíc korun. Zvýšení má platit od 1. ledna, týkat se bude nově narozených dětí. Na přidání by podle ministerstva práce bylo příští rok potřeba 230 milionů korun a od roku 2030 po plném zavedení a v souvislosti nynějším nízkým počtem narozených asi 3,6 miliardy ročně.
18. 5. 2026Aktualizováno18. 5. 2026

USA opět prodloužily výjimku umožňující nákup ruské ropy na tankerech

Spojené státy podruhé prodloužily o třicet dní výjimku, která zemím umožní nakupovat sankcionovanou ruskou ropu naloženou na tankerech, oznámil v pondělí americký ministr financí Scott Bessent. Tvrdí, že výjimka umožní stabilizovat trh s ropou a dopravit surovinu do energeticky nejzranitelnějších zemí.
18. 5. 2026Aktualizováno18. 5. 2026

Banky poskytly v dubnu hypotéky za 61,5 miliardy korun

Banky a stavební spořitelny poskytly v dubnu hypoteční úvěry za 61,5 miliardy korun, což je o 11 procent více než před měsícem a o 90 procent více než před rokem. Nové úvěry bez refinancování stouply meziměsíčně o desetinu na 44,2 miliardy korun. Úrokové sazby v průměru stouply na 4,52 procenta z březnových 4,43 procenta. Vyplývá to ze statistik České bankovní asociace Hypomonitor. Data dodávají všechny banky a spořitelny poskytující hypotéky na trhu.
18. 5. 2026Aktualizováno18. 5. 2026

VideoKonflikt na Blízkém východě zdražuje plastové obalové materiály

Plastové obaly prudce zdražily kvůli situaci na Blízkém východě. Navíc se nemají jak dostat do Evropy. Tyto obalové materiály vznikají z ropy, jejíž cena od začátku konfliktu prudce stoupla. Došlo také k přerušení dodavatelských řetězců mezi Blízkým východem a Evropou, která není zcela soběstačná z hlediska výroby, ať už jde o polyethylen, či polypropylen, jež se především používají pro obalové materiály. Některé firmy proto už začaly používat alternativy k plastům, kvůli úsporám i ekologii. Úplné nahrazení ale v nejbližší době zatím reálné není. A tak se na dodávky například oblíbené strečové fólie čeká mnohem déle než dříve.
17. 5. 2026
Načítání...