Konec neférových spotřebitelských úvěrů je na dosah

Praha – Lidé, kteří si berou spotřebitelské úvěry, mají velkou šanci získat do budoucna lepší podmínky. Zajistí jim je novela zákona o spotřebitelském úvěru, kterou poslanci schválili a odeslali do Senátu. Novela zavádí například možnost odstoupit od smlouvy do 14 dnů bez sankce, zakazuje používání směnek a šeků či volání na předražené telefonní linky. Za nesplnění zákonem uložených povinností bude hrozit až dvacetimilionová pokuta.

„Novela, která teď byla schválena, významným způsobem posiluje ochranu spotřebitele na finančním trhu, zamezuje a stíhá nekalé praktiky zneužívající pozici člověka v tísni, který čerpá spotřebitelský úvěr,“ řekl k přijaté normě ministr financí Miroslav Kalousek (TOP 09). Přesto ale dodává: „Chci zdůraznit, že žádný zákon, žádná regulace neochrání před vlastní nezodpovědností.“

Podle novely bude nově věřitel moci poskytnout spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud bude zřejmé, že klient bude schopen úvěr splácet. Navíc bude mít zprostředkovatel nárok na zaplacení odměny až poté, co předloží spotřebiteli vyrozumění o výsledku své zprostředkovatelské činnosti. Pokud odměnu zprostředkovatele platí klient, musí být tato odměna dohodnutá ve smlouvě.

Jak posílí novela postavení dlužníků?

  1. Mohou odstoupit od smlouvy do 14 dnů bez sankce.
  2. Zakazuje používání směnek či šeků a také předražených telefonních linek.
  3. Poskytovatel úvěru má povinnost předem prověřit, zda je dlužník schopen úvěr splácet.
  4. Velikost písma v obchodních podmínkách smluv musí být stejná jako velikost písma v samotných smlouvách.
  5. Pokud odměnu zprostředkovatele platí klient, musí být tato odměna dohodnutá ve smlouvě.
  6. Úvěr nesmí být zajištěn na takovou hodnotu, která je ve zjevném nepoměru k dlužné částce.

Nová pravidla musí ještě schválit Senát a podepsat prezident. Zákon by mohl začít platit v průběhu roku 2013.

Nová pravidla pro úvěry by měla zamezit i situacím, kdy byl spotřebitelský úvěr zajištěn příliš vysokou hodnotou, která byla ve zjevném nepoměru k dlužné částce.

„Chceme zamezit bohužel velmi rozšířeným praktikám, kdy úvěrovým predátorům jde primárně o získání prostředků od spotřebitele formou realizace neúměrně vysokého zajištění, kdy pro několik desítek tisíc korun přijdete o střechu nad hlavou,“ uvedl Kalousek.

Novelu vláda připravila také kvůli implementaci směrnice EU, která upravuje dodatečné předpoklady pro výpočet roční procentní sazby nákladů (RPSN). Podle normy má RPSN dosahovat co možná největší vypovídací schopnosti a srovnatelnosti u spotřebitelských úvěrů, u nichž nejsou předem známy všechny parametry pro jeho výpočet.

Cenovou regulaci ne, varují finanční odborníci

Někteří poslanci navrhovali novelu ještě zpřísnit. Poslanci například chtěli, aby zákon umožnil stanovit horní hranici RPSN, například nařízením vlády nebo podle lombardní sazby České národní banky. Ministr financí Miroslav Kalousek ale s pozměňovacími návrhy poslanců nesouhlasil.

Co je to RPSN?

Roční procentní sazba nákladů je základním ukazatelem ceny úvěru. Na rozdíl od úroku je možné se díky RPSN lépe orientovat v široké nabídce úvěrů různých institucí a tyto nabídky porovnávat. Zatímco úrok ukazuje pouze a jen cenu vypůjčených peněz, RPSN v sobě ukrývá veškeré další náklady s půjčkou spojené (zejména různé druhy poplatků). V praxi proto bývá RPSN většinou o něco vyšší než roční úroková sazba.

RPSN tedy představuje skutečnou cenu úvěru – vyjadřuje, kolik vás vypůjčené peníze budou ročně stát navíc.

Proti stanovení horní sazby RPSN vystoupili také finanční odborníci sdružení v Platformě pro odpovědné finance. Argumentují například tím, že stropy budou respektovat jen ti, kteří již nyní postupují eticky. „Naopak zavedení nevhodné cenové regulace bude vyhánět méně bonitní klienty od slušných poskytovatelů úvěrů, takže skončí bezbranní v rukou lichváře,“ domnívá se Daniel Hůle ze společnosti Člověk v tísni.

Kalousek se obává, že malým písmem budou psány i smlouvy

Poslanci schválili pouze jeden pozměňovací návrh, a to návrh Radima Vysloužila (LIDEM). Ten přišel s nápadem, aby velikost písma v obchodních podmínkách k úvěrové smlouvě nebyla menší než písmo v samotné smlouvě. Podle ministra Kalouska, který ani s tímto návrhem nesouhlasil, to povede jen k tomu, že smlouvy budou tištěny stejně malým písmem jako obecné podmínky.

Nahrávám video
Reportáž Vandy Kašové
Zdroj: ČT24

Zákon nakonec i s pozměňovacími návrhy podpořilo 163 přítomných poslanců napříč stranami. Proti nebyl nikdo. Novelu musí ještě posoudit Senát. Změna zákona má platit dnem vyhlášení ve Sbírce zákonů.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Česko má zájem o surovou ropu z Kazachstánu, řekl Babiš

Česká republika má zájem o dlouhodobé dodávky surové ropy z Kazachstánu, řekl v Astaně premiér Andrej Babiš (ANO) po jednání s kazachstánským prezidentem Kasymem-Žomartem Tokajevem. Připomněl také, že tato středoasijská země je největším producentem uranu na světě a má bohatá naleziště i dalších surovin. Česko by s Kazachstánem mohlo spolupracovat například v oblasti vědy a výzkumu jádra či v dalších strategických otázkách. Babiš uvedl, že v Kazachstánu propagoval i české zbrojařské firmy.
včeraAktualizovánopřed 8 hhodinami

Ropa kvůli Blízkému východu dál zdražuje, Brent je nejvýš od roku 2022

Cena severomořské ropy Brent stoupla na více než 119 amerických dolarů (asi 2480 korun) za barel. To je nejvyšší hodnota od roku 2022, kdy začala ruská válka na Ukrajině. Ceny ovlivňuje konflikt na Blízkém východě, uvedla ve středu večer agentura AFP.
před 9 hhodinami

Prezidentem Hospodářské komory byl opět zvolen Zdeněk Zajíček

Podnikatelé zvolili ve středu na celostátním sněmu v Praze za prezidenta Hospodářské komory ČR na další tři roky opět Zdeňka Zajíčka, který byl jediným kandidátem. Komora upřesnila, že získal 184 hlasů ze 200. Zajíček vede komoru od roku 2023, kdy vystřídal ve funkci Vladimíra Dlouhého. Hospodářská komora sdružuje živnostníky, malé, střední i strategicky důležité velké podniky a zhruba 140 oborových asociací, svazů a řemeslných cechů.
včeraAktualizovánopřed 11 hhodinami

ÚOHS zastavil správní řízení s energetickými firmami, zakázané dohody neprokázal

Úřad pro ochranu hospodářské soutěže (ÚOHS) zastavil správní řízení, které zahájil loni v červnu s firmami ČEZ, EP Energy a Veolia Energie. Podezíral je z uzavírání zakázaných kartelových dohod v souvislosti s aukcemi na kombinované dodávky tepla a elektřiny, ze získaných materiálů se ale existenci těchto dohod nepodařilo prokázat. Úřad o tom informoval v tiskové zprávě. Firmy rozhodnutí uvítaly, jakékoliv porušení pravidel odmítly.
včeraAktualizovánopřed 13 hhodinami

Fond prověřuje kvůli možnému střetu zájmů dotace pro Agrofert za miliardu

Státní zemědělský intervenční fond (SZIF) prověřuje možný střet zájmů u národních dotací vyplacených Agrofertu ve výši zhruba jedné miliardy korun, uvedl ředitel fondu Petr Dlouhý. Fond po holdingu zároveň neplánuje zpětně vymáhat nárokové evropské dotace obdržené v letech, kdy byl jeho někdejší majitel Andrej Babiš (ANO) poprvé premiérem. Podpůrný a garanční lesnický a rolnický fond (PGRLF) pak oznámil, že bude kvůli střetu zájmů Babiše vymáhat po asi dvacítce firem z Agrofertu podpory za miliony korun.
28. 4. 2026Aktualizováno28. 4. 2026

Kvůli napětí ve světě zdraží energie, obávají se podle průzkumu Češi

Češi se kvůli geopolitickému napětí obávají opětovného růstu cen energií. Stále více domácností proto chystá opatření k úsporám, v dubnu už to byla téměř polovina z nich. V čase roste zájem hlavně o kroky zajišťující dlouhodobé úspory, jako je instalace fotovoltaiky, úspornějšího kotle nebo tepelného čerpadla. Velká část společnosti také žádá od dodavatelů informace, jak efektivně šetřit energie. Vyplývá to z průzkumu agentury Ipsos pro energetickou společnost ČEZ.
28. 4. 2026

Ropa zdražuje, Brent překročil 110 dolarů za barel

Ceny ropy v úterý pokračují v růstu, severomořský Brent se tak vrátil nad 110 dolarů za barel. Snahy o ukončení konfliktu na Blízkém východě nevykazují žádné výraznější známky pokroku a doprava v klíčovém Hormuzském průlivu zůstává ochromena, uvedla agentura Reuters.
28. 4. 2026

VideoVláda chce plnit závazky k NATO, uvedla Murová. Dle Kovářové vůle chybí

Vláda Andreje Babiše chce podle členky sněmovního rozpočtového výboru Jany Murové (ANO) plnit závazky vůči NATO. Zkomplikovala to podle ní změna metodiky počítání výdajů. Murová to uvedla v Událostech, komentářích moderovaných Terezou Řezníčkovou. Místopředsedkyně výboru Věra Kovářová (STAN) míní, že minulý kabinet na rozdíl od současné vlády jasně ukázal dlouhodobou vůli navyšovat obranné výdaje. „My chceme v dlouhodobém horizontu dodržovat spojenecké závazky. (…) Měly by to být skutečně obranné výdaje, ne nemocnice nebo některé dálnice, které s armádou nemají nic společného,“ říká Kovářová. Kromě výdajů na obranu hosté probrali i zadlužování státu, k němuž svůj pohled připojili také ekonomové Jan Švejnar a Aleš Bělohradský.
28. 4. 2026
Načítání...